|
|
Použití trombolytik v přednemocniční neodkladné péči
OHNESORG, Adam
Tématem této bakalářské práce je využití trombolytik v přednemocniční péči. Teoretická část je věnována anatomii a fyziologii kardiovaskulárního systému. V práci se objevují recentní informace o antikoagulanciích, antiagreganciích a indikacích trombolýzy v přednemocniční péči. Praktická část bakalářské práce byla zpracována kvalitativním šetřením. Byly použity polostrukturované rozhovory. Do výzkumu bylo zapojeno 13 zdravotnických záchranářů z Karlovarského kraje. Cílem výzkumu bylo zjistit míru informovanosti záchranářů o problematice trombolýzy v přednemocniční péči a dále i dále i detekovat praktické a teoretické překážky jejího využití. Výzkumné šetření probíhalo v březnu roku 2023. Každý informant podstoupil rozhovor dobrovolně. Výsledná data z rozhovorů byla v práci analyzována a kódována. Následně byla data rozdělena do kategorií a podkategorií. Ve výzkumném šetření byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První otázka byla zaměřena na informovanost zdravotnických záchranářů o možnostech použití trombolytik v přednemocniční péči. Druhá výzkumná otázka pojednávala o překážkách použití z pohledu zdravotnického záchranáře. Mezi překážky záchranáři zařadili i malé množství případů, které nasazení trombolytik vyžaduje a z toho plynoucí malou zkušenost lékařů a záchranářů. Hlavní indikací podání trombolytik v přednemocniční péči je náhlá zástava oběhu v důsledku plicní embolie. Vzhledem k dostupnosti kardiocenter není použití trombolýzy při akutním infarktu myokardu prakticky využíváno. Zdravotničtí záchranáři prokázali nepříliš dobrou informovanost o indikacích trombolýzy a rizicích spojených s jejím podáním. Vzhledem k velmi raritnímu podávání trombolýzy v přednemocniční péči je jistě na místě v této problematice provádět pravidelná školení jak záchranářů, tak i lékařů ZZS.
|
|
|
Role zdravotnického záchranáře v péči o pacienta s akutní plicní embolií v přednemocniční péči
FRANZ, Milan
Bakalářská práce se zabývá problematikou plicní embolie, zejména pak tím, jakou roli má zdravotnický záchranář při této problematice v přednemocniční péči. V teoretické části je stručně popsána anatomie a fyziologie oběhového a dýchacího systému. Dále je charakterizována tromboembolická nemoc, konktrétně hluboká žilní trombóza, a především plicní embolie. Je zde zmíněna etiologie, klinický obraz, diagnostika a následná léčba. Poté je definována přednemocniční péče a vymezení oboru zdravotnického záchranáře včetně odborného postupu v přednemocniční péči a jeho kompetence. Výzkumná část byla prováděna na základě polostrukturovaných a anonymně zpracovaných rozhovorů. Dotazováni byli zdravotničtí záchranáři z Jihočeského kraje a kraje Vysočina. Získaná data od zdravotnických záchranářů jsme rozebírali z hlediska informovanosti v dané problematice, včetně pracovních postupů v posádce RZP a z hlediska směřování pacienta. Výsledky získaných dat vedli ke zjištění, že dotazovaní zdravotničtí záchranáři mají dobré povědomí o plicní embolii, co se týče jejího definování a postupů léčby. Jako nejvíce problematická se však jeví otázka správné diagnostiky. Správná diagnostika a směřování pacienta je důležitým krokem, který umožní včasné a správné zahájení léčby. Ke zlepšení povědomí by v tomto ohledu mohla být přínosná brožura, která vznikla jako součást této bakalářské práce.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacientku s plicní embolií po hormonální léčbě
Tučková, Kateřina ; Hakenová, Renata (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na ošetřovatelskou péči o pacientku s plicní embolií po hormonální léčbě. Teoretická část se zabývá problematikou plicní embolie z pohledu etiopatogeneze, diagnostiky, léčby, rizikových faktorů včetně hormonální léčby, kde je poukázáno na prokoagulační efekt hormonálních přípravků a na zvýšené riziko vzniku tromboembolické nemoci u mladých žen. Podklady ke zpracování teoretické části bakalářské práce jsem čerpala z Národní lékařské knihovny, přes databáze PubMed, Embase (Ovid), Medvik, CINHAL a pomocí internetového vyhledavače na základě klíčových slov. Pro vypracování praktické části byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu formou případové studie u pacientky s plicní embolií po hormonální přípravě v rámci prvního cyklu asistované reprodukce metody in vitro fertilizace (IVF). K vypracování případové studie byla použita práce s dokumentací, metoda rozhovoru, pozorování a spolupráce s ošetřujícím personálem. Během tvorby byly dodrženy etické aspekty výzkumu. Cílem bakalářské práce je komplexní zpracování kazuistiky včetně vytvoření plánu ošetřovatelské péče u této pacientky a zvýšit dostupnost informací o možných rizicích hormonální léčby laické veřejnosti. Výsledkem práce je prezentace ošetřovatelské péče u konkrétní pacientky, která probíhala v souladu s doporučenými...
|
|
|
Vztah reperfuze plicních tepen po akutní plicní embolii k rozvoji chronické tromboembolické plicní hypertenze.
Mrózek, Jan ; Jansa, Pavel (vedoucí práce) ; Maxová, Hana (oponent) ; Hutyra, Martin (oponent)
Souhrn Vztah reperfuze plicních tepen po akutní plicní embolii k rozvoji chronické tromboembolické plicní hypertenze Porucha reperfuze, respektive porucha rezoluce tromboembolů, je klíčovým faktorem vedoucím od akutní plicní embolie (PE) k chronické tromboembolické plicní hypertenzi (CTEPH). V naší práci jsme hodnotili incidenci, rizikové faktory a klinický dopad poruchy reperfuze po plicní embolii. Soubor a metodika: Celkem 85 pacientů po první epizodě PE bylo klinicky, scintigraficky a echokardiograficky sledováno 6, 12 a 24 měsíců po příhodě PE. Výsledky: Perzistující defekty perfuze na perfuzním scintigramu plic byly přítomny po 6 měsících u 23,5 % pacientů, po 12 měsících u 24,9 % pacientů a po 24 měsících u 18,6 % pacientů. Pacienti s perzistujícími defekty při kontrole v 6. měsíci byli obéznější (BMI 30,8 vs 28,3, kg/m2; p 0,012) a měli vyšší hladinu hemoglobinu při iniciální plicní embolii (143,0 vs 136,0 g/l; p 0,012). Pacienti s perzistujícími defekty ve 12. měsíci byli rovněž obéznější (BMI 31,1 vs 28,5kg/m2; p 0,016) a měli vyšší hladinu hemoglobinu při iniciální plicní embolii (144,0 vs 136,0; p 0,007). Pacienti s perzistujícími defekty perfuze ve 24. měsíci po PE byli starší (67,7 vs 55,0; p 0,02), měli vyšší hemoglobin při iniciální PE (144,5 vs 136,0; p 0,031) a jejich iniciální plicní...
|
|
|
Úloha radiologického asistenta při diagnostice plicní embolie
DVOŘÁK, Daniel
Tématem bakalářské práce je Úloha radiologického asistenta při diagnostice plicní embolie. Ve své práci jsem stručně a co nejjednodušeji vysvětlil úlohu radiologického asistenta při radiodiagnostické a radionuklidové diagnostice plicní embolie. Práce je rozdělena do několika kapitol, z toho každá kapitola dále do dalších částí. Zahrnuje úvod, anatomii dýchacího ústrojí, fyziologii a patologii plic, popis jednotlivých radiodiagnostických a radionuklidových vyšetření plic, radiační ochranu, praktickou část a závěr. Metody využívané v této části medicíny jsou čím dál více modernizovány. Začínaly pouhým rentgenovým snímkem, který je často jedním z prvních vyšetření, které pacient s anamnézou dušnosti a podobných příznaků podstoupí. U plicní embolie se na rtg. snímku může vyskytnout atelektáza, elevace bránice na postižené straně, zvětšený hilus či prominence plicnice. Nejčastěji lze u akutní plicní embolie nalézt sníženou cévní kresbu v určitém okrsku plic. Diagnostický přínos se zvyšuje při přítomnosti dalších známek jako kardiomegalie nebo prominence plicnice. Normální rtg. snímek, ale nevylučuje diagnózu plicní embolie, jeho přínos je spíše v kombinaci s dalšími metodami, hlavně s ventilačně perfuzním scanem nebo angiografií plicních tepen, kde nález defektů je známkou potvrzující diagnózu embolizace. V praktické části jsem použil tyto diagnostické metody - CT angiografii plic a scintigrafii plic. Popisuji jednotlivé metody z pohledu radiologického asistenta. Tato část je vytvořena na základě vlastních zkušeností z praxe a doplněna o fotografie z celého průběhu vyšetření. Statistické šetření je zaměřeno na počet pacientů s CT angiografií nebo scintigrafií plic. Data byla získána v Nemocnici Havlíčkův Brod, p. o.; byla zapsána do tabulek a přehledných grafů. Poslední část je závěr práce. Obsahuje celkové zhodnocení dané problematiky, hodnotí také cíl bakalářské práce a samotnou úlohu radiologického asistenta při diagnostice plicní embolie.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacientku s plicní embolií po hormonální léčbě
Tučková, Kateřina ; Hakenová, Renata (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na ošetřovatelskou péči o pacientku s plicní embolií po hormonální léčbě. Teoretická část se zabývá problematikou plicní embolie z pohledu etiopatogeneze, diagnostiky, léčby, rizikových faktorů včetně hormonální léčby, kde je poukázáno na prokoagulační efekt hormonálních přípravků a na zvýšené riziko vzniku tromboembolické nemoci u mladých žen. Podklady ke zpracování teoretické části bakalářské práce jsem čerpala z Národní lékařské knihovny, přes databáze PubMed, Embase (Ovid), Medvik, CINHAL a pomocí internetového vyhledavače na základě klíčových slov. Pro vypracování praktické části byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu formou případové studie u pacientky s plicní embolií po hormonální přípravě v rámci prvního cyklu asistované reprodukce metody in vitro fertilizace (IVF). K vypracování případové studie byla použita práce s dokumentací, metoda rozhovoru, pozorování a spolupráce s ošetřujícím personálem. Během tvorby byly dodrženy etické aspekty výzkumu. Cílem bakalářské práce je komplexní zpracování kazuistiky včetně vytvoření plánu ošetřovatelské péče u této pacientky a zvýšit dostupnost informací o možných rizicích hormonální léčby laické veřejnosti. Výsledkem práce je prezentace ošetřovatelské péče u konkrétní pacientky, která probíhala v souladu s doporučenými...
|
|
| |
|
|
Plicní embolie v přednemocniční neodkladné péči
KAHOUNOVÁ, Šárka
Bakalářská práce pojednává o problematice stavů dušnosti, konkrétně o plicní embolii z pohledu zdravotnického záchranáře působícího v přednemocniční neodkladné péči. V teoretické části je popsána stručná charakteristika přednemocniční neodkladné péče, stručnou formou je vymezen obor Zdravotnický záchranář, dále je nastíněna základní anatomie a fyziologie oběhového a dýchacího systému. Poté je definována dušnost z obecného pohledu, jsou zmíněny její příčiny, diagnostika a rizikové faktory. Práce je po diagnostické a terapeutické stránce zaměřena na specifika dušnosti v rámci plicní embolie, včetně uvedení jejich hlavních příčin vzniku. Výzkumná část práce byla realizována na základě polostrukturovaných, anonymně zpracovaných rozhovorů. Výzkumný soubor tvořili nahodile vybraní zdravotničtí záchranáři Zdravotnické záchranné služby Jihočeského a Středočeského kraje. Analýza získaných dat byla zaměřena na vlastní informovanost oslovených respondentů v předložené problematice, včetně prezentace jejich pohledů na realizaci odborné přípravy v problematice dušnosti stran zaměstnavatele. Dále byly hodnoceny postupy diferenciální diagnostiky a léčby plicní embolie v přednemocniční neodkladné péči. Realizovaným výzkumem bylo zjištěno, že zdravotničtí záchranáři z Jihočeského kraje nejsou dostatečně proškoleni v problematice dušnosti, včetně plicní embolie. Na rozdíl od nich jsou zdravotničtí záchranáři Středočeského kraje příslušným vzdělávacím a výcvikovým střediskem edukováni ohledně stavů dušnosti v dostatečném rozsahu. Na základě zjištěných skutečností by výsledky práce mohly být prezentovány Vzdělávacímu a výcvikovému středisku Zdravotnické záchranné službě Jihočeského a Středočeského kraje k možnému zvážení budoucího zaměření vzdělávacích a výcvikových programů k problematice dušnosti, včetně konkrétního zaměření informovanosti v diagnostice a terapii plicní embolie.
|
|
|
Význam trombofilních mutací v klinické genetice.
Vavrušková, Klára ; Kuklík, Miloslav (vedoucí práce) ; Černá, Marie (oponent)
Trombofilie znamená zvýšenou dispozici k tvorbě trombů. Zdravotní komplikace vzniklé v důsledku zvýšené srážlivosti krve mohou být velmi vážné. Pozitivní stanovení trombofilních mutací pak znamená pro pacienta nutnost prevence trombózy v rizikových situacích (např. těhotenství, operace) po celý život. Do studie klinického významu trombofilních mutací bylo zařazeno 300 lidí (206 žen a 94 mužů) s trombofilními mutacemi, kteří byli vyšetřeni v letech 2008 - 2010. Největší výtěžnost byla v oblasti mutací MTHFR (C677T i A1298C) - 266 pozitivních nálezů. Menší výtěžnost byla v oblasti sledování mutací FV Leiden a mutace FII protrombinu. U 99 pacientů byly zjištěny vícečetné trombofilní mutace. V souladu se zahraniční literaturou naše výsledky poukazují na klinické konsekvence trombofilních mutací jako jsou: opakované spontánní aborty, cévní mozková příhoda, ischemická choroba srdeční, trombóza, flebotrombóza, plicní embolie, varixy, aseptická nekrose kyčelního kloubu, ateroskleróza a stenóza aorty. Mutace MTHFR C677T a MTHFR A1298C byly zachyceny především u pacientů s CMP, IM a ICHS. Mutace Leiden byla nejčastěji zachycena u pacientů s trombózou, flebotrombózou a plicní embolií. Ověřili jsme familiární výskyt trombofilních mutací. Všichni pacienti zdědili trombofilní mutace po jednom nebo obou rodičích....
|
|
|
Diagnostika hyperkoagulačních stavů pomocí měření koncentrace D-dimerů
STIEBLEROVÁ, Romana
Trombofílií lze obecně nazvat stav, kdy je v cévním systému arteriálním, žilním nebo v mikrocirkulaci zvýšena dispozice k tvorbě trombů, ke které však ještě nedošlo. Předchází tedy vlastnímu procesu trombotizace. Trombofílie se označuje jako hyperkoagulační stav. Dnes se pojem trombofílie používá i pro označení dědičných nebo získaných protrombotických stavů v arteriálním systému nebo v mikrocirkulaci. Pokroky dosažené v trombolytické a antikoagulační léčbě i intenzivní klinický výzkum v oblasti patogeneze se navzájem potencují a umožňují radikální pokrok v moderním chápání patofyziologických pochodů v klinické diagnostice a především v zavedení velmi účinných léčebných postupů. Výsledky rozsáhlých multicentrálních studií prokazují v řadě případů, že přesná fibrinolytická a koagulační vyšetření a léčba zlepšuje dlouhodobé přežívání vybraných skupin nemocných s cévními trombotickými projevy. Rešeršní část práce předkládá souhrn posledních poznatků z patofyziologie i současných možností laboratorního hodnocení a jeho interpretaci, především pak je zaměřena na klinické projevy i diagnostiku plicní embolie a trombózy v cévním řečišti. Inspirací k porovnávání naměřených výsledků této práce byly použity studie vydané v odborných časopisech Haematologica-The Hematology Journal 2012 a Jurnal Thrombo Hemost 2012. Je zde také vyjádřena důležitost správných preanalytických podmínek odběru a transportu krevních vzorků, určených ke koagulačnímu a fibrinolytickému vyšetření. V praktické části práce jsou z laboratorních vyšetření určených k potvrzení diagnózy nebo v rámci preventivního vyšetření měřeny koncentrace D-dimerů v plazmě pacientů rozdělených do specifických souborů. D-dimery jsou specifické štěpné produkty fibrinu a jejich přítomnost v plazmě svědčí o aktivaci krevního srážení a také fibrinolýzy. Vyšetření koncentrace D-dimerů byly prováděny na automatickém koagulačním analyzátoru ACL Elite Pro. Pro stanovení D-dimerů využívá analyzátor imunologickou metodu, která je založena na reakci protilátky s antigenem. Analyzátor ACL Elite PRO používá k detekci krevních sraženin nefelometrii a měří intenzitu světla rozptýleného ve vzorku v úhlu 90°. Výsledky sonografického vyšetření byly získány z uložených dat nemocničního informačního systému FONS Akord STAPRO Nemocnice Jindřichův Hradec a.s. Výsledky naměřených hodnot D-dimerů a sonografického vyšetření jsou zapsány do několika datových souborů.
|
host ::
RSS.