|
|
Fytotoxicita vybraných naftochinonů na vybraném rostlinném modelu
Rucký, Jakub ; Masařík,, Michal (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Úvodní část mé diplomové práce je zaměřena na teoretický rozbor řešené problematiky, jako je zkoumání toxicity naftochinonů plumbagin a juglon a to především s ohledem na jejich alelopatické působení. Další část se zaměřuje na stres rostlin, vyvolaný působením stresových faktorů, vedoucí až k jejich úhynu. Je zde rozebrán experimentální protokol a možnosti stanovení vlivu naftochinonů na rostlinný model. Experimentální část pojednává o měnících se růstových parametrech rostlinných vzorků, v závislosti na různých koncentracích naftochinonu. Je zkoumána životaschopnost buněk a změny v syntéze sekundárních metabolitů. Data získaná pomocí spektrofotometrické a mikroskopické analýzy jsou vyhodnocena pomocí softwaru STATISTICA a statistické významnosti jsou vyneseny do grafů.
|
|
|
Rozlišení účinku kyseliny salicylové na redoxní rovnováhu v rostlinných buňkách pomocí biochemických a fluorescenčních zobrazovacích technik
Růžičková, Gabriela ; Burketová, Lenka (vedoucí práce) ; Janda, Martin (oponent)
Tématem bakalářské práce je imunita rostlin, konkrétně se zaměřuje na kyselinu salicylovou a reaktivní formy kyslíku, dále rozebírá, jak kyselina salicylová ovlivňuje tvorbu reaktivních forem kyslíku a jaké proteiny jsou zapojeny do této biosyntézy. Dále jsou v práci představeny základní metody pro sledování reaktivních forem kyslíku, jaké jsou jejich výhody, nevýhody, jakým způsobem fungují a na co je lze využívat. Kyselina salicylová je jedním z fytohormonů zapojujících se do imunitních reakcích v obraně rostlin, v práci je vysvětlena její signalizace, související proteiny a celkový vliv na rostlinu. Reaktivní formy kyslíku mají v organismech široký rámec působení, jsou tzv. dvousečnou zbraní, kdy mohou rostlině pomáhat, ale i ji uškodit v závislosti na koncentraci a regulaci jejich tvorby, problematika jejich zhášení je v práci téže popsána - jejich tvorba, antioxidanty, vliv na imunitu organismu. V kapitole o sledovacích metodách je téma rozdělené do tří částí - fluorescenční metody, chemiluminiscenční metody a spektrofotometrické (histochemické) metody. Klíčová slova: kyselina salicylová, reaktivní formy kyslíku, imunita rostlin, stres rostlin, fytohormony
|
|
|
Fytotoxicita vybraných naftochinonů na vybraném rostlinném modelu
Rucký, Jakub ; Masařík,, Michal (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Úvodní část mé diplomové práce je zaměřena na teoretický rozbor řešené problematiky, jako je zkoumání toxicity naftochinonů plumbagin a juglon a to především s ohledem na jejich alelopatické působení. Další část se zaměřuje na stres rostlin, vyvolaný působením stresových faktorů, vedoucí až k jejich úhynu. Je zde rozebrán experimentální protokol a možnosti stanovení vlivu naftochinonů na rostlinný model. Experimentální část pojednává o měnících se růstových parametrech rostlinných vzorků, v závislosti na různých koncentracích naftochinonu. Je zkoumána životaschopnost buněk a změny v syntéze sekundárních metabolitů. Data získaná pomocí spektrofotometrické a mikroskopické analýzy jsou vyhodnocena pomocí softwaru STATISTICA a statistické významnosti jsou vyneseny do grafů.
|
|
|
Porovnání sezónních změn ekofyziologických charakteristik dvou vybraných stromů pod vlivem stresu městského prostředí
ŠINDELÁŘOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce se zabývá studiem vlivu stresu v městském prostředí na dva druhy listnatých stromů během vegetační sezóny. Zkoumanými druhy byly lípa srdčitá (Tilia cordata) a platan javorolistý (Platanus acerifolia). Stromy jsou důležitou součástí městského prostředí, a to jak z hlediska estetického, tak z hlediska snižování negativních účinků městského prostředí. Avšak tyto stromy jsou pod neustálým vlivem stresových faktorů, se kterými se musejí ve městě vyrovnávat (znečištěné ovzduší, voda, teplota). Některé stromy se se stresem vyrovnávají lépe a některé hůře, proto byly zvoleny dva odlišné druhy stromů, které podle literatury odolávají stresu každý po svém. Jako indikátory fyziologického stavu rostliny pod vlivem stresu byly u jednotlivých stromů sledovány: obsah fotosyntetických pigmentů a fotochemická efektivita PS II (QY a QY´). Měření byla provedena od května do září v roce 2013 na Jiráskově nábřeží v Českých Budějovicích vždy dva dny jdoucí po sobě. Každý měsíc bylo provedeno spektrofotometrické měření ke zjištění pigmentů v listu. Pro spektrofotometrické zjišťování pigmentů bylo odebráno celkem 24 listů a pro fluorescenční měření bylo změřeno celkem 30 listů. Zjištěné hodnoty z obou metod měření byly zaznamenány a vyhodnoceny grafy, které společně s průměrnými hodnotami znázorňují statistickou prokazatelnost rozdílu mezi měřenými stromy ve městě. Podle těchto naměřených hodnot se na daném stanovišti jako vitálnější strom jevila lípa srdčitá, ačkoliv platan javorolistý je v literatuře označován za odolnější strom vůči městskému stresu.
|
|
|
Response of epidermal blue-green fluorescence emission from Barley leaves to uv radiation stress
Karlický, Václav ; Nezval, J. ; Štroch, Michal ; Špunda, Vladimír
Blue-green fl uorescence (BGF) is emitted by plant tissue when excited by UV radiation. Th e emission spectrum of BGF varies with plant species and is aff ected by the physiological status of the plant. BGF has been attributed mainly to cell wall-bound ferulic acid, although a contribution from fl avonoids and other simple phenols has also been suggested. Th e BGF signal is of interest due to its potential application in the remote sensing of plant stress: such techniques use ratios of blue and green to chlorophyll red and far-red fl uorescence emission intensities to estimate plant stress. In this work we investigated the response of BGF to UV-radiation stress and characterized changes in the shape of BGF emission spectra. We found these changes to be more signifi cant during the acclimation to UV-B radiation in comparison with UV-A or high irradiance of PAR. Furthermore, the spectral changes in BGF emission were due to a decline of fl uorescence at a wavelength of 435 nm compared with bands around 455 nm and 520 nm. In view of this, we have tried to distinguish individual fl uorescent components using more detailed fl uorescence analysis and to explain the causes of these spectral changes.
|
host ::
RSS.