Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Měřicí systém pro stanovení piezoelektrického nábojového koeficientu
Kašpárek, Ondřej ; Skalský, Michal (oponent) ; Fialka, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá měřením materiálových koeficientů piezoelektrických materiálů se zaměřením na metody přímého stanovení piezoelektrického nábojového koeficientu. První kapitoly práce jsou zaměřeny na teorii piezoelektrického jevu, popisu piezoelektrických materiálových koeficientů a dále na teorii přímých metod měření piezoelektrického nábojového koeficientu, kdy je měřen generovaný náboj odpovídající mechanickému namáhání. Další část práce je zaměřena na návrh a realizaci pokročilého měřicího systému založeného na kvazistatické metodě, kdy je měřena elektrická odezva materiálu při skokové změně působící síly nebo při působení harmonického signálu síly na testovaný vzorek. V poslední části jsou pomocí vytvořených systémů měření zkoumány vlivy na výsledky měření, například použití stínění.
Charakterizace bezolovnatých piezoelektrických keramik
Šťastná, Magdaléna ; Holcman, Vladimír (oponent) ; Tofel, Pavel (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá seznámením se se základní charakterizací bezolovnatých piezokeramik, které se vyrábějí na pracovišti CEITEC. Chování těchto piezokeramik je mírně odlišné od klasických olovnatých piezokeramik. Úvodní část je věnována dielektrikům a způsobům jejich polarizace. Do způsobů polarizace dielektrik patří i piezoelektrický jev, který se projevuje pouze u krystalů bez středové souměrnosti. V další části teorie je pozornost zaměřena na piezoelektrické materiály, konkrétně piezoelektrické polymery a piezoelektrické keramiky. Následující bod práce se věnuje návrhu experimentálního pracoviště pro přímé měření piezoelektrického nábojového koeficientu 𝑑33. Experimentální část práce je zaměřena na měření nábojového koeficientu piezokeramik pomocí přímé (Berlincourt) metody a metody nepřímé (piezoelektrická křivka na přístroji AixACCT).
Měřicí systém pro stanovení piezoelektrického nábojového koeficientu
Kašpárek, Ondřej ; Skalský, Michal (oponent) ; Fialka, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá měřením materiálových koeficientů piezoelektrických materiálů se zaměřením na metody přímého stanovení piezoelektrického nábojového koeficientu. První kapitoly práce jsou zaměřeny na teorii piezoelektrického jevu, popisu piezoelektrických materiálových koeficientů a dále na teorii přímých metod měření piezoelektrického nábojového koeficientu, kdy je měřen generovaný náboj odpovídající mechanickému namáhání. Další část práce je zaměřena na návrh a realizaci pokročilého měřicího systému založeného na kvazistatické metodě, kdy je měřena elektrická odezva materiálu při skokové změně působící síly nebo při působení harmonického signálu síly na testovaný vzorek. V poslední části jsou pomocí vytvořených systémů měření zkoumány vlivy na výsledky měření, například použití stínění.
Charakterizace bezolovnatých piezoelektrických keramik
Šťastná, Magdaléna ; Holcman, Vladimír (oponent) ; Tofel, Pavel (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá seznámením se se základní charakterizací bezolovnatých piezokeramik, které se vyrábějí na pracovišti CEITEC. Chování těchto piezokeramik je mírně odlišné od klasických olovnatých piezokeramik. Úvodní část je věnována dielektrikům a způsobům jejich polarizace. Do způsobů polarizace dielektrik patří i piezoelektrický jev, který se projevuje pouze u krystalů bez středové souměrnosti. V další části teorie je pozornost zaměřena na piezoelektrické materiály, konkrétně piezoelektrické polymery a piezoelektrické keramiky. Následující bod práce se věnuje návrhu experimentálního pracoviště pro přímé měření piezoelektrického nábojového koeficientu 𝑑33. Experimentální část práce je zaměřena na měření nábojového koeficientu piezokeramik pomocí přímé (Berlincourt) metody a metody nepřímé (piezoelektrická křivka na přístroji AixACCT).
Měření parametrů piezoelektrických materiálů
Fialka, Jiří ; Fidler, Petr (oponent) ; Beneš, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá piezoelektrickými koeficienty, rezonanční frekvencí, především pak ověřením piezoelektrických konstant. Za pomoci přístrojů, jako např. LCR metru HIOKI 3532, impedančního analyzátoru Agilent 4294A a LCR metru Agilent E4980A je měřena rezonanční ,antirezonanční frekvence spolu s impedancí a kapacitancí vzorků. Nejprve je práce zaměřena na teorii piezoelektrického jevu, rozdíl mezi přímým a nepřímým piezoelektrickým jevem, popisuje základní chování piezoelektrického prvku během mechanického namáhání nebo přiloženého elektrického napětí. Dále se zabývá popisem jednotlivých piezoelektrických konstant a jejich výpočty. Další část práce je zaměřena na teplotní závislost hlavních piezoelektrických parametrů u PZT keramiky. Následující materiálové koeficienty jsou pak vykresleny v závislosti na teplotě, piezoelektrické nábojové konstanty, relativní permitivity, elektromechanického vazebního koeficientu a frekvenční konstanty. Jedna kapitola je zaměřena na určení piezoelektrické nábojové konstanty dij piezokeramiky pomocí laserového interferometru a porovnání s hodnotou získanou frekvenční metodou. Posuv plochy povrchu je měřen pomocí jednosvazkového interferometru Polytec OFV-5000. Výsledky měření pro piezoelektrický nábojový koeficient d33 získané z obou metod jsou totožné. Poslední část práce je zaměřena na různé metody experimentálního studia charakteristik přenosu tepla pomocí šíření tepla vedením mezi postříbřenými plochami u válečku z piezokeramiky, je sledován vliv na rezonanční a antirezonanční frekvenci. Poté je porovnáváno skutečné šíření tepla, diagnostikováno pomocí termokamery a fyzikálního modelu šíření tepla, vytvořeného v programu COMSOL Multiphysics.
Stanoveni koeficientu délkové teplotní roztažnosti slinuté PZT keramiky
Šašek, Petr
When a material is subjected to heating, a change of its dimensions may occur. This can be a problem, in case that the individual layers have different expansion properties. The aim of this study was to determine the thermal expansion coefficient of piezoelectric ceramics with thin layer of silver. The temperature range was from -20 to +60 °C and for one sample from -30 to +160 °C. The heating rate was 1 °C/min. Three samples were measured. The comparison of thermal expansion shows, that one of the samples differs from the other two, the latter having similar properties.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.