|
|
Diagnostika patologických změn na cévním řečišti a nové metody intervenční léčby
Novák, Matěj ; Lambert, Lukáš (vedoucí práce) ; Křivánek, Jiří (oponent) ; Cihlář, Filip (oponent)
Souhrn Účel. Cílem první práce bylo porovnat výsledky primární průchodnosti selhávajících dialyzačních zkratů při použití lékových balonkových katetrů ve srovnání s prostými balonkovými katetry. Cílem druhé práce bylo kvantifikovat perfúzní změny na CT angiografii plicnice (CTPA) u pacientů s chronickou tromboembolickou plicní hypertenzí (CTEPH). Metodika. Do první studie bylo randomizováno 76 pacientů - 38 pacientů bylo léčeno perkutánní transluminální angioplastikou s použitím lékového balonkového katetru, 38 pacientů bylo léčeno perkutánní transluminální angioplastikou s použitím prostého balonkového katetru. Kontrolní DSA byly prováděny 3, 6, 9 a 12 měsíců po vstupním intervenčním zákroku. Ve druhé práci bylo retrospektivně zhodnoceno CTPA u 58 pacientů s CTEPH. Pomocí denzitního prahování v poloautomaticky segmentovaném objemu plic byl stanoven objem hypoperfundované části plic a výsledky srovnány s hemodynamickými parametry z pravostranné srdeční katetrizace. Výsledky. V první studii byla primární průchodnost ve skupině PTA s lékovým balonkovým katetrem oproti skupině PTA s prostým balonkovým katetrem byla 86,7 ± 5,6% vs. 74,2 ± 7,4% ve 3 měsících, 52,8 ± 8,4% vs. 25,6 ± 7,9% v 6-ti měsících, 21,8 ± 8,1% vs. 11,0 ± 5,9% v 9-ti měsících a 17,4 ± 7,5% vs. 11,0 ± 5,9% ve 12- ti měsících. Medián času...
|
|
|
Průchodnost dialyzačních zkratů u pacientů podstupujících vaskulární intervenční výkony.
Kaván, Jan ; Lambert, Lukáš (vedoucí práce) ; Chochola, Miroslav (oponent) ; Beran, Jan (oponent)
Souhrn Účel. Prvním cílem práce bylo porovnat primární a sekundární průchodnost, počet nutných reintervencí perkutánní transluminální angioplastikou (PTA) a ekonomickou výhodnost mezi PTA, implantací stentu a implantací stentgraftu v léčbě selhávajících protetických dialyzačních zkratů. Druhým cílem bylo porovnat měření reziduálního průměru v místě stenózy dialyzačního zkratu pomocí sonografie a digitální subtrakční angiografie (DSA). Metodika. Do studie jsme randomizovali celkem 60 pacientů - po 20 pacientech k léčbě PTA, k implantaci stentu a stentgraftu. Kontrolní DSA byla provedena 3, 6 a 12 měsíců od vstupní intervence. Reziduální průměr stenóz dialyzačního zkratu jsme změřili u 20 pacientů s významnou stenózou pomocí ultrasonografie a na angiogramu z DSA. Výsledky. Průměrná doba sledování byla 22,4 (IQR=5,7) měsíce, během ní bylo nutné provést 3,1 ± 1,7 reintervencí u pacientů s PTA, 2,5 ± 1,7 u pacientů po implantaci stentu a 1,7 ± 2,1 u pacientů se stentgraftem (P=0,031). Primární průchodnost byla 0 %, 18 %, resp. 65 % za 12 měsíců a 0 %, 18 %, resp. 37 % za 24 měsíců (P<0,0001). Finanční náklady byly 7900,- € ± 3300,- €, 8500,- € ± 4500,- €, resp. 7500,- € ± 6200,- € (P=0,45). Průměrný reziduální průměr měřený pomocí ultrasonografie a DSA byl 1,69 ± 0,05 mm a 1,65 ± 0,59 mm (P=0,93). Závěr. Léčba...
|
|
|
Perkutánní transluminální angioplastika extrakraniálních karotických tepen ve srovnání s operačním řešením stenóz
VESELÁ, Lenka
Bakalářská práce s názvem Perkutánní transluminální angioplastika extrakraniálních karotických tepen ve srovnání s operačním řešením stenóz je rozdělena na dvě části.Teoretická část, je postavena na analýze dostupných zdrojů. Jde o publikace a články, které se zabývají anatomií, radiologickou přístrojovou technikou, angiologií, neurochirurgií a neurologií. Léčba stenóz je multidisciplinární. Na výběru nejvhodnějšího postupu se podílejí lékaři z oboru intervenční radiologie, neurologie a neurochirurgie. Při rozhodování je třeba zohlednit celkový stav pacienta s jeho přidruženými chorobami a předběžnou délku dožití. Dále je probráno téma cerebrovaskulární rezervy, která má rozhodující význam pro indikaci jednotlivých léčebných modalit. Za zmínku stojí, že nemocnice České Budějovice ve spolupráci s University Illinois Center v Chicagu provádí vyšetření NOVA Pacienti s vyčerpanou cerebrovaskulární rezervou nebo symptomatickou stenózu jsou léčeni buď intervenčním výkonem (perkutánní transluminální angioplastika) anebo chirurgicky (karotická endarterektomie). Jedním z cílů práce je porovnání ekonomické náročnosti intervenčního výkonu s operačním Spomocí systému DRG se podařilo přibližně vyčíslit náklady na oba výkony. Z nich je patrné, že intervenční výkon je dražší než operace. Je to dáno tím, že při angioplastice se používá drahé jednorázové instrumentárium, na rozdíl od endarterektomie, při níž se používají levnější nástroje. Druhým cílem práce bylo porovnání jednotlivých výkonů v návaznosti na resocializaci. Byla srovnávána doba hospitalizace a doba, za kterou je možný návrat do pracovního procesu. Je nutné vždy porovnávat pacienty rovnocenné, tzn. bez komplikací po angioplastice s pacienty bez komplikací po endarterektomii. Bylo zjištěno, že doba hospitalizace po obou výkonech se podstatně neliší.Čas, za který se může pacient navrátit do pracovního procesu, je velmi individuální. Závisí na typu a náplni práce, která má být vykonávána. Lze říci, že po intervenčním výkonu je traumatizace a bolestivost minimální, proto se pacienti bez komplikací mohou v krátké době po propuštění ze zdravotnického zařízení vrátit do pracovního procesu. Na závěr je uvedeno, že vyčíslování nákladu na výkony není optimální. Odborná veřejnost ve spolupráci s Národním referenčním centrem se snaží o nápravu úpravou metodiky k vykazování a následné úhradě výkonů zdravotními pojišťovnami. Na téma srovnání karotického stentingu a endarterektomie z pohledu vhodných indikací, bezpečnosti provedení výkonu a profitu pacienta se uskutečnilo několik studií. Jedna probíhá i v současné době. Zatím nebylo prokázáno, že by jedna z léčebných modalit byla jednoznačně lepší.
|
host ::
RSS.