|
|
Dung beetles of Central Europe: Diversity and conservation
AMBROŽOVÁ, Lucie
Tato disertační práce se skládá ze tří ochranářsky orientovaných studií, které se zabývají zejména faktory určujícími diverzitu koprofágních brouků ve střední Evropě. První studie hodnotila vliv rutinního odčervování hospodářských zvířat ivermektinem na druhovou diverzitu a funkční výkonnost společenstva koprofágních brouků. Druhá studie zkoumala vliv alternativních lesních managementů pařazení a odstranění svrchní vrstvy půdy na druhovou a funkční diverzitu lesních koprofágních brouků a drabčíků. Poslední studie se zabývala environmentálními a managementovými faktory, které určují -diverzitu koprofágních brouků, s cílem identifikovat prioritní oblasti druhové ochrany středoevropských Koprofágů.
|
|
|
Pastva koní jako zásadní nástroj v ochraně biodiverzity
Dudková, Andrea ; Malíček, Jiří (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
V posledních dekádách v ochraně přírody jednoznačně dominuje přístup aktivního obhospodařování, zabraňující zarůstání a zjednodušování druhové skladby nelesních biotopů. Porosty dominantních rostlin, potlačujících konkurenčně slabší druhy, jsou proto redukovány mimo jiné pomocí pastvy velkých herbivorů. Ukazuje se, že značný potenciál pro podporu biodiverzity má pastva koní. Cílem této bakalářské práce bylo na základě literární rešerše shrnout hlavní aspekty pastvy koní a dospět k predikci jejího budoucího využití v ochraně přírody. Ze studií zaměřených na využití pastvy koní v ochraně biodiverzity vyplývá, že dobře funguje k potlačování konkurenčně silných trav a podporuje zastoupení kvetoucích dvouděložných bylin a na ně vázaného hmyzu. Nevýhodou pastvy koní je, že nekonzumují dřeviny, a nedokáží tak potlačovat rozrůstání keřů. Na větších plochách (>20 ha) je využívána celoroční pastva divokých koní, zatímco domácí koně jsou vhodní pro sezónní pastvu na menších lokalitách. Vzhledem k pozitivním výsledkům pastvy koní v podpoře biodiverzity, úspěšnějšímu potlačování konkurenčně silných trav ve srovnání s ostatními býložravci a s nižší mírou lidského úsilí oproti sečení, lze očekávat že případy využití pastvy koní v ochraně přírody budou přibývat. Pokud je cílem i redukce dřevin, musí však být v...
|
|
|
Sukcese na lokalitách suchých travníků po obnově pastvy
Fulínová, Martina ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hadincová, Věroslava (oponent)
Pastevní management je v současné době velmi populární a jeho využívání v ochraně přírody je stále častější. Stále však nejsou dostatečně objasněny všechny účinky pastvy na pasené lokality. Tato práce se zaměřila na vliv pastvy ovcí z hlediska zoochorie na obnovu druhově bohatých trávníků na stanovištích vykácených akátin a stanovištích vykácených souvislých keřových porostů trnek. Za účelem sledování změn druhového složení trávníků byly založeny trvalé plochy. Pro zjištění zdrojů semen nově se objevujících druhů v obnovovaných trávnících byly inventarizovány plochy v nejbližším okolí trvalých ploch, byla odebrána a klíčena semenná banka odebraná z krajů trvalých ploch a vzorky trusu a semen z vlny pasených ovcí. Sledování trvalých ploch ukázalo, že pod vlivem pastvy je potlačeno znovuzarůstání akáty a trnkami. Více degradovaná stanoviště procházejí většími změnami druhového složení než stanoviště, která se nacházejí v lepším stavu. Klíčící pokusy prokazují, že semenná banka odráží druhové složení nadzemní vegetace, odkud pochází, tudíž pro obnovu trávníků nemá zásadní vliv. Oproti tomu ovce mohou k obnově trávníků významně přispívat šířením semen endozoochorií i epizoochorií při přecházení mezi stanovišti více a méně druhově bohatými. Toto zjištění má zásadní význam pro organizaci pastevního managementu,...
|
|
|
Význam regenerace ze semen pro změny druhového složení v důsledku pastvy
Kladivová, Anna ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Dostál, Petr (oponent)
Pastva domácích zvířat má v naší republice dlouholetou tradici. Přesto od 50. let minulého století z krajiny pomalu mizí. Ústup hospodaření je zejména markantní na méně úživných stanovištích, která jsou často cenná a proto chráněná - především fragmentované svažité stráně a stepi. V případě, že je pro účely ochrany zaveden pastevní management, často nevíme jak přesně budou společenstva na zvolený typ pastvy reagovat. Neznáme ani procesy, kterými pastva na vegetaci působí. V roce 2005 byl pro účely ochrany suchomilných stepních trávníků v CHKO Český Kras zaveden pastevní management. V rámci tohoto projektu jsem studovala příspěvek generativního rozmnožování ke změnám ve vegetaci. Cílem práce bylo zjistit: a) jak pastva ovlivňuje klíčení a přežívání semenáčků, b) jakým limitacím generativní rozmnožování podléhá a c) jak ke změnám vegetace přispívá půdní semenná banka. Proto jsem od roku 2005 sledovala klíčení a přežívání přirozených semenáčků, opakovaně jsem založila výsevový pokus a určila jsem složení perzistentní půdní semenné banky. Pastva měla kladný vliv na klíčení semenáčků, a to jak na jejich množství tak na druhové složení. Na následné přežívání semenáčků už pastva neměla průkazný vliv. Semenáčky na pasených plochách měly rychlejší obrat než semenáčky na kontrolních plochách. Generativní...
|
|
|
Sukcese na lokalitách suchých travníků po obnově pastvy
Fulínová, Martina ; Hadincová, Věroslava (oponent) ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce)
Pastevní management je v současné době velmi populární a jeho využívání v ochraně přírody je stále častější. Stále však nejsou dostatečně objasněny všechny účinky pastvy na pasené lokality. Tato práce se zaměřila na vliv pastvy ovcí z hlediska zoochorie na obnovu druhově bohatých trávníků na stanovištích vykácených akátin a stanovištích vykácených souvislých keřových porostů trnek. Za účelem sledování změn druhového složení trávníků byly založeny trvalé plochy. Pro zjištění zdrojů semen nově se objevujících druhů v obnovovaných trávnících byly inventarizovány plochy v nejbližším okolí trvalých ploch, byla odebrána a klíčena semenná banka odebraná z krajů trvalých ploch a vzorky trusu a semen z vlny pasených ovcí. Sledování trvalých ploch ukázalo, že pod vlivem pastvy je potlačeno znovuzarůstání akáty a trnkami. Více degradovaná stanoviště procházejí většími změnami druhového složení než stanoviště, která se nacházejí v lepším stavu. Klíčící pokusy prokazují, že semenná banka odráží druhové složení nadzemní vegetace, odkud pochází, tudíž pro obnovu trávníků nemá zásadní vliv. Oproti tomu ovce mohou k obnově trávníků významně přispívat šířením semen endozoochorií i epizoochorií při přecházení mezi stanovišti více a méně druhově bohatými. Toto zjištění má zásadní význam pro organizaci pastevního managementu,...
|
host ::
RSS.