|
|
Vliv umělého dokrmování na jedince řádu Psittaciformes, jejich hnízdní chování a schopnosti další reprodukce
BALABÁN, Michal
Umělé dokrmování jedinců řádu Psittaciformes je důležité téma v souvislosti s potenciálními problémy při reprodukci takto odchovaných jedinců. To se dotýká i budoucího přežití některých druhů ohrožených ve volné přírodě. V literatuře není toto téma příliš rozvinuto a u mnoha chovatelů převládá názor, že uměle dokrmovaní ptáci by v chovu mohli působit problémy. Jako metodika je zvolena literární rešerše na dané téma, zpracování 54 anonymních dotazníků vyplněných chovateli a tři rozhovory s chovateli, kteří se setkali s problematikou začlenění uměle dokrmených jedinců do chovu. Při literární rešerši, vyhodnocení dotazníků a z uskutečněných rozhovorů bylo zjištěno, že především způsob, resp. průběh umělého odchovu, určuje vlastnosti a schopnosti papoušků pro jejich další život. Průběh umělého odchovu se odvíjí od rozhodnutí chovatele, pro jaký účel je papoušek určen, zda pro chov nebo jako domácí společník. Uměle odchovaný jedinec je schopen dle okolností a podmínek být stejně kvalitní pro chov jako přirozeně odchovaný jedinec nebo být dokonalým domácím mazlíčkem. Výsledky této práce přispívají k názoru, že ohrožené populace některých druhů v zajetí jen velmi těžko přirozeně se rozmnožujících, mohou být za správných podmínek doplněny reintrodukcí papoušků, kteří byli odchovaní uměle. Jedinci odchovaní uměle mohou být také umístěni do chovu v zajetí. Pokud proběhl správný proces socializace, mají takoví ptáci stejnou schopnost reprodukce jako přirozeně odchovaní jedinci.
|
|
|
Chov rosely pestré v evropských klimatických podmínkách
Baierlová, Nikola ; Ledvinka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zita, Lukáš (oponent)
Souhrn
Tato práce se zaměřuje na chov papouška z rodu Rosela v Evropě, tedy ve zcela odlišných klimatických podmínkách, než jaké jsou v jihovýchodní a jižní Austrálii odkud
tito ptáci pocházejí. Je zde uveden přehled výskytu v přírodě, zhodnocen biotop, potrava
a uvedeny informace o jejich chovu v péči člověka.
Rosely pestré (Platycercus eximius) žijí v párech a každý pár si tvrdě hájí své hnízdní teritorium. Mimo dobu hnízdění vytváří malé skupinky, které se toulají krajem.
V přírodě se tito papoušci živí semeny trav a plevelů, zrním a plody keřů, stromů
a ovocem.
Hnízdní sezóna probíhá od srpna do února. V přírodě rosely hnízdí v dutinách stromů, větví, sloupů i na kůlech plotů, dutých pařezech i v králičích norách.
Nejvhodnější chov rosely pestré je ve venkovní voliéře, která nejvíce přibližuje přirozené životní prostředí. Evropskou zimu snáší bez problémů. Dobře snáší i silné mrazy, což umožňuje celoroční chov v zahradní voliéře.
Rosela pestrá se obvykle krmí jako ostatní druhy papoušků slunečnicí, prosem, lesknicí a ovsem. Důležitým doplňkem je pak zelené krmení, čerstvé ovoce a zelenina, větve k okusu, minerální látky a denně čerstvá pitná voda. V době hnízdění a odchovu mláďat je nezbytné předkládat ptákům vaječnou směs, jako důležitý zdroj bílkovin.
Chov rosely pestré je poměrně snadný, hnízdí spolehlivě i v menších prostorách. Nejoptimálnější rozměry budky jsou 25 x 25 x 60 až 70 cm s vletovým otvorem 7 až 8 cm. Budky je nutné ve voliéře zavěšovat co nejvýše v její chráněné části. Samička snáší 5 až 7 bíle zbarvených vajec, na kterých sedí 21-22 dní. Mladí ptáci opouštějí budku ve věku 28-35 dní a pak jsou samečkem ještě 10 až 14 přikrmováni.
Mezi nejčastější nemoci rosel patří nemoci nepřenosné, jako např. hypovitaminózy
a urikóza; dále nemoci parazitární, plísňová onemocnění, nakažlivé nemoci či poruchy opeření tzv. francouzské pelichání.
Chov rosely pestré nevyžaduje zkušeného chovatele. Při správné péči se rosely dožívají 25 až 30 let a po celou dobu si drží plodnost.
|
|
|
Parazitární onemocnění australských druhů papoušků
Rasochová, Karolína ; Jankovská, Ivana (vedoucí práce) ; Husák, Tomáš (oponent)
Australské druhy papoušků mohou být hostiteli mnoha druhů parazitů. Parazitární onemocnění postihuje papoušky chované v lidské péči i papoušky ve volné přírodě. Tato práce zpracována formou literární rešerše slouží jako přehled většiny parazitů, jejichž výskyt byl u australských druhů papoušků potvrzen. Mnoho druhů parazitů bylo u papoušků objeveno teprve nadávno. Výskyt některých nových druhů je potvrzen i v chovech australských papoušků ve střední Evropě (kokcidie Sarcocystis calchasi) a na území České Republiky (prvok Leucocytozoon spp., škrkavka Ascaridia platyceri).
Parazitární infekce mohou být detekovány vyšetřením vzorků (trusu, krve, tkáňe) u žijicích papoušků nebo pitvou u uhynulých jedinců (histopatologie). U papoušků se setkáváme s protozoálními infekcemi způsobené prvoky (kmen Metamonada a Apicomlexa), mezi nejčastěji se vyskytující patří giardióza, kokcidióza, kryptosporidióza
a krevní parazité (Plasmodium spp., Leucocytozoon spp., Haemoproteus spp.). Australské druhy papoušků jsou nejčastějšími hostiteli hlístic, především škrkavek (Ascaridia spp.) a kapilárií (Capillaria spp.). Z kmene hub (Fungi) je u papoušků potvrzený výskyt Encephalitozoon hellem způsobující mikrosporidiózu, která se primárně vyskytuje u lidí se získanou imunodeficiencí. Jedná se tak o potencionálně zoonotické onemocnění.
Z ektoparazitů jsou uvedeny nejvýznamnější zástupci z mnoha parazitujících druhů roztočů a hmyzu. U jednotlivých parazitů je popsán jejich životní cyklus, patogenita, cesty přenosu, klinické příznaky u infikovaných jedinců, diagnóza, možnosti prevence a léčby.
|
|
|
Obchod s papouškem žako (\kur{Psittacus erithacus}) na území EU ve vztahu k třetím zemím
GALLISTLOVÁ, Renata
Vzrůstající mezinárodní obchod s exotickými "domácími mazlíčky" se podílí na ztrátě biologické rozmanitosti. Papoušek žako je známý jako jeden z nejčastěji chovaných ptáků v zájmovém chovu. Jeho oblíbenost u člověka je přičítána inteligenci, kognitivním a komunikativním schopnostem papouška. Celosvětově je papoušek žako třetím nejčastěji obchodovaným volně žijícím druhem ptáka. Předmětem této práce je vyhodnocení mezinárodního obchodu s papouškem žako (\kur{Psittacus erithacus}) zařazeným v příloze II úmluvy CITES, mezi Evropskou unií a třetími zeměmi v letech 1994-2013, zpracované dle internetové databáze CITES Trade Database a výroční zprávy CITES EU 2004. Obchod byl rozdělen na export a import dle dvou poddruhů a v rámci těchto kategorií byly hodnoceny hlavní země dovozu a vývozu, původ a účel obchodovaných exemplářů. Bylo zjištěno, že trend dovozu živých exemplářů do EU během let 1994-2005 stoupal, v letech 2006-2013 však klesal. Trend vývozu živých exemplářů z EU mírně stoupal v letech 1994-2001 a 2006-2013.
|
|
|
Veterinární problematika v chovu papoušků rodu Amazona
JEŘÁBEK, Zdeněk
Papoušci rodu Amazona jsou nyní, kromě několika kriticky ohrožených druhů, již často zastoupeni jak v chovech zoologických zahrad, tak i v zájmových chovech. Při dodržování určitých pravidel je možné, tyto papoušky z tropických oblastí nového světa chovat a odchovávat i v našich klimatických podmínkách. I přes dodržování, co nejvhodnějších podmínek v chovu v zajetí, mohou tyto papoušky postihnout různé zdravotní problémy a nemoci. Tato práce měla za cíl shromáždit nejnovější poznatky veterinární problematiky postihující papoušky rodu Amazona a zároveň je rozdělit do částí podle typu onemocnění a vyskytujících se zdravotních problémů. Členění práce: Infekční choroby. Zranění a úrazy. Enviromentální vlivy. Vývojové a růstové abnormality. Nádorová onemocnění. Ostatní onemocnění. Výčet těchto chorob uzavírá Souhrn nejběžnějších onemocnění. V závěru této práce jsou vyjmenovány nemoci, ke kterým mají papoušci rodu Amazona predispoziční předpoklady.
|
|
| |
host ::
RSS.