|
|
Právní úprava poskytování duchovní péče v ozbrojených silách České republiky
Chalupa, Jan ; Horák, Záboj (vedoucí práce) ; Tretera, Jiří Rajmund (oponent)
Právní úprava poskytování duchovní péče v ozbrojených silách České republiky Práce se zabývá právní úpravou poskytování duchovní péče v ozbrojených silách České republiky, která je předmětem oboru konfesního práva. Duchovní péče v ozbrojených silách je projevem náboženské svobody, kterou v České republice zajišťuje systém právních pramenů různé právní síly. Cílem této práce je analyzovat všechny tyto prameny, popsat jejich vzájemný vztah a zhodnotit způsob, jakým zajišťují výkon náboženské svobody v prostředí ozbrojených sil České republiky. Práce je rozdělena do deseti kapitol. První kapitola vysvětluje základní terminologické otázky. Vysvětluje pojem duchovní péče a pojem ozbrojených sil České republiky. Druhá kapitola je věnována obsahu duchovní péče v ozbrojených silách a důvodům její existence. Jejím předmětem je tedy popis činností, kterými se duchovní péče v prostředí ozbrojených sil uskutečňuje. Třetí kapitola popisuje způsob organizace ozbrojených sil ČR, jejich dělení a úkoly, které jsou jednotlivým složkám svěřeny. Následující kapitoly se již věnují právním normám. V každé kapitole jsou rozebrány normy stejného druhu. Předmětem analýzy je také vztah těchto norem k ostatním pramenům práva. Čtvrtá kapitola popisuje ústavněprávní normy vnitrostátního práva. Obsahuje základní charakteristiku...
|
|
|
Optimalizace bezpečnostních schopností ozbrojených sil České republiky
Melich, Ladislav ; Štalmach, Pavel (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Tématem této diplomové práce je "Optimalizace bezpečnostních schopností ozbrojených sil České republiky." Hlavním výzkumným úkolem je navrhnout strategickou optimalizaci bezpečnostních schopností českých ozbrojených sil. Nejprve je popsán vývoj proměny českého bezpečnostního prostředí a transformace ozbrojených sil po roce 1989. Poté se práce zabývá analýzou bezpečnostních hrozeb, rizik a bezpečnostních zájmů na základě českých bezpečnostních strategických dokumentů. Na základě této analýzy je vytvořena matice bezpečnostních rizik. V další části práce jsou navržena preventivní opatření a likvidační opatření, která je nutno přijmout v okamžiku zasažení hrozbou. Potřebné bezpečnostní schopnosti, které je nutné mít k realizaci těchto opatření, jsou formulovány v další části. Důraz je kladen zejména na ty schopnosti, jejichž nositelem by měly být ozbrojené síly České republiky. Následně je zpracován i přehled aktuálních bezpečnostních schopností, které mají ozbrojené síly k dispozici. Poté je stanoven tzv. strategický gap, tedy rozdíl mezi disponibilními bezpečnostními schopnostmi a těmi požadovanými. Na závěr jsou formulovány i strategické cíle v oblasti optimalizace vojenských schopností na období přibližně dvaceti let.
|
|
|
Sociální profil uchazečů do služebního poměru vojáka z povolání
VURM, Michal
Česká republika a její armáda, to jsou pojmy, které k sobě nerozlučně patří. Země v srdci Evropy a základní instituce k obraně jejího území a ochraně obyvatel. V minulosti i v současnosti. Nejnovější kapitola v historii naší státnosti začíná listopadem roku 1989. Pádem totalitního režimu v Československu se pro naši zemi otevřela perspektiva zásadních změn, cesta k obnově suverénního demokratického státu. Nastartování zásadních ekonomických reforem a reformy státní správy bylo základním východiskem i pro návrat do společenství demokratických států Evropy. Věrnost prvorepublikovým a meziválečným demokratickým tradicím prokázala Česká republika při postupném začleňování do evropských struktur. Její přijetí do orgánů tvořících rámec evropské i světové demokracie a bezpečnosti {--} do NATO v březnu 1999 a do Evropské unie v květnu 2004 {--} jsou toho přesvědčivým důkazem. Zkoumaný soubor měl 80 respondentů, z toho bylo 79 % mužů a 21 % žen. Hlavní věkové zastoupení bylo v rozmezí 18 až 20 let. Z ekonomických ukazatelů, které ovlivňují vstup do AČR je požadavek hrubého příjmu v rozmezí 20 až 30 tisíc Kč měsíčně. U 58 % uchazečů sehrál rovněž velkou úlohu náborový příspěvek a u 53 % uchazečů měly velký význam zaměstnanecké výhody. Nezávislost na stávající rodině uvedlo jako velmi významné 50 % a jako významné 31 % . Velkou úlohu také sehrála jistota budoucího povolání , a 79 % uchazečů hodnotilo vyšší finanční ohodnocení oproti stávajícímu v civilu. Minimální význam při vstupu do AČR měla možnost působení v zahraničních misích ( 10 % ), malý význam měla také touha po dobrodružství ( 13 % ). Naproti tomu 73 % uchazečů uvedlo jako velmi významné možnost udržování fyzické kondice a sportování. Výzkum byl realizován na základě kvantitativního výzkumu. Stanoveny byly dvě hypotézy. H1: Největší podíl uchazečů do služebního poměru vojáka z povolání tvoří absolventi středních škol s maturitou. H2: Motivací vstupu do Armády České republiky je ekonomické zabezpečení rodiny na základě, kterých byl výzkum realizován. Obě hypotézy byly potvrzeny. Tudíž do služebního poměru vojáka z povolání se hlásí muži a ženy převážně ve věku 18 až 20 let, motivací ke vstupu do služebního poměru je ekonomické zabezpečení rodiny.
|
host ::
RSS.