|
|
Detekce platinových derivátů pomocí ICP hmotnostní spektrometrie
Zelinová, Karin ; Hložková, Michaela (oponent) ; Vašinová Galiová, Michaela (vedoucí práce)
Práce se zabývá sledováním prostupu chemoterapeutik do nádorových buněk. Vzhledem k toxicitě léčiv je z hlediska minimalizace zásahu do zdravé tkáně pacienta zcela zásadní jejich zacílení. Aby mohlo být co možná nejlepšího zacílení dosáhnuto, je nutné sledovat prostup chemoterapeutik do buněk. Předmětem studie byla léčiva na bázi platiny, pro sledování obsahu léčiva v buňkách byla proto vybrána metoda ICP-MS, která je vhodná pro rychlou a spolehlivou detekci stopového množství prvků. Teoretická část práce se zaměřuje na popis ICP-MS, jakožto metody, která byla pro detekci platinových derivátů zvolena. Dále pak shrnuje využití léčiv na bázi platiny při léčbě rakovinového onemocnění. Experimentální část je věnována analýze buněk vystavených působení chemoterapeutik na bázi platiny. Detekce a kvantifikace platiny v buňkách byla provedena pomocí LA-ICP-MS a SN-ICP-MS. Pro ověření výsledků byla analýza roztoku provedena rovněž metodou AAS. Z výsledků vyplývá, že nejochotněji bylo léčivo přijímáno buňkami buněčné linie A2780. Taktéž se ukázalo, že nejvíce kumulovaným léčivem byla cisplatina.
|
|
|
Buněčné a molekulární mechanizmy regulace TRPC5 receptoru
Ptáková, Alexandra ; Vlachová, Viktorie (vedoucí práce) ; Tureček, Rostislav (oponent)
Iontový kanál TRPC5 je molekulární detektor chladu podílející na vzniku neuropatické a zá- nětlivé bolesti v periferním nervovém systému. Jeho možné zapojení v mechanizmech rozvoje chladové alodynie objevující se jako vedlejší účinek chemoterapeutické léčby není dosud pro- zkoumáno. Elektrofyziologickou metodou terčíkového zámku a mikroskopickou metodou zob- razování změn intracelulárních koncentrací vápenatých iontů byly prozkoumány aktivační vlastnosti lidského TRPC5 receptoru exprimovaného v HEK293T buňkách v souvislosti s pů- sobením nízkých teplot a oxaliplatiny - hojně využívaného cytostatika s vedlejšími účinky, které se často projevují jako periferní neuropatie doprovázená bolestí provokovanou chlado- vými podněty. S využitím metod molekulárního modelování byly navrženy mechanizmy mož- ného působení oxaliplatiny a lysofosfatidylcholinu 18:1, jehož hladina se působením oxalipla- tiny zvyšuje. Chlad (5 řC) snížil amplitudu membránových proudů vyvolaných agonistou a zpomalil jejich deaktivaci. Snímání aktivity jednotlivých kanálů odhalilo, že snížení teploty vede ke zvýšení pravděpodobnosti otevření, prodloužení doby otevření a zkrácení doby zavření. Nejvyšší chladovou citlivost vykazuje TRPC5 přibližně mezi 16-11 řC, kdy se kanál otevírá a zavírá s hodnotou teplotního koeficientu Q10 ~ 0,04....
|
|
|
Detekce platinových derivátů pomocí ICP hmotnostní spektrometrie
Zelinová, Karin ; Hložková, Michaela (oponent) ; Vašinová Galiová, Michaela (vedoucí práce)
Práce se zabývá sledováním prostupu chemoterapeutik do nádorových buněk. Vzhledem k toxicitě léčiv je z hlediska minimalizace zásahu do zdravé tkáně pacienta zcela zásadní jejich zacílení. Aby mohlo být co možná nejlepšího zacílení dosáhnuto, je nutné sledovat prostup chemoterapeutik do buněk. Předmětem studie byla léčiva na bázi platiny, pro sledování obsahu léčiva v buňkách byla proto vybrána metoda ICP-MS, která je vhodná pro rychlou a spolehlivou detekci stopového množství prvků. Teoretická část práce se zaměřuje na popis ICP-MS, jakožto metody, která byla pro detekci platinových derivátů zvolena. Dále pak shrnuje využití léčiv na bázi platiny při léčbě rakovinového onemocnění. Experimentální část je věnována analýze buněk vystavených působení chemoterapeutik na bázi platiny. Detekce a kvantifikace platiny v buňkách byla provedena pomocí LA-ICP-MS a SN-ICP-MS. Pro ověření výsledků byla analýza roztoku provedena rovněž metodou AAS. Z výsledků vyplývá, že nejochotněji bylo léčivo přijímáno buňkami buněčné linie A2780. Taktéž se ukázalo, že nejvíce kumulovaným léčivem byla cisplatina.
|
|
|
The study of the factors affecting colorectal cancer chemotherapy
Dolníková, Alexandra ; Opattová, Alena (vedoucí práce) ; Václavíková, Radka (oponent)
Aplikace cytotoxické chemoterapie nadále představuje základní strategii v léčbě pokročilých stádiích kolorektálního karcinomu. Přirozená či získaná rezistence nádoru představuje častou komplikaci chemoterapie nebo vede dokonce k jejímu selhání. Ukazuje se, že úlohu v terapeutické rezistenci nádorů sehrávají kromě jiného i dráhy zodpovědné za opravu poškozené DNA. Pozorování u řady nádorů odhalily vysokou frekvenci deregulované exprese u mnoha genů, které kódují DNA reparační proteiny. Příkladem takového proteinu u kolorektálního karcinomu je MRE11, senzorický protein dvouřetězcových zlomů DNA. Na Oddělení molekulární biologie nádorů (ÚEM AV ČR, v. v. i.) byla roku 2016 publikována studie, která pojednává o vztahu genetických polymorfismů v místech vazby microRNA na mRNA reparačních proteinů, mezi nimi i MRE11, klinickým výstupem a úspěšností chemoterapie. Na základě těchto výsledků byla vypracována hypotéza, že konkrétně definované microRNA, které budou asociovat s mRNA reparačních proteinů, umožní nejen ovlivnit přežívání kolorektálních nádorových buněk, ale i citlivost vůči aplikované chemoterapii. V praktické části předložené práce jsme pomocí in silico analýzy identifikovali miR-140 jako potencionální regulátor proteinu MRE11. Následně byl v in vitro funkčních analýzách testovaný vliv miR-140...
|
host ::
RSS.