|
|
Analýza obdržených dávek pracovníků Nemocnice Třebíč, p.o. během radiodiagnostických vyšetření
ŠOTKOVSKÝ, Aleš
Objev rentgenového záření Wilhelmem Conradem Röntgenem v roce 1895 znamenal přelom nejen v oblasti lékařské diagnostiky, ale bez nadsázky v celé medicíně jako celku. Vznikl nový obor radiodiagnostika, který se především od 70. let minulého století velice rychle rozvíjel a dnes mají radiodiagnostické zobrazovací metody v lékařství své nezastupitelné místo, a jakýkoliv provoz zdravotnického zařízení si bez nich v současné době dokážeme představit jen velice těžko. Se současným rychlým rozvojem tohoto oboru se oproti minulosti několikanásobně zvýšil nejen rozsah vyšetření, která jsme v současné době schopni provést, ale také počet takto vyšetřených pacientů. S tímto faktem bohužel také souvisí vyšší riziko vystavení zdravotnického personálu účinkům ionizujícího záření, a s tím spojených nežádoucích účinků. Aby bylo toto riziko co nejmenší za současného zachování počtu a kvality provedených vyšetření, je nutné, aby byl na pracovištích se zdroji ionizujícího záření obzvlášť kladen důraz na dodržování principů radiační ochrany a kontrolu, zda jsou tyto principy skutečně dodržovány. Z tohoto důvodu dochází u zaměstnanců, kteří zde pracují k monitorování obdržených dávek ionizujícího záření, a jeho pravidelnému vyhodnocování. Cílem této práce je analýza obdržených dávek u pracovníků se zdroji ionizujícího záření na příslušných pracovištích Nemocnice Třebíč, p.o. v uplynulých deseti letech, kdy v této nemocnici došlo k významnému nárůstu pacientů vyšetřených pomocí radiodiagnostických zobrazovacích metod. Samotná práce je rozdělena na dvě hlavní části - část teoretickou a část praktickou. V teoretické části je za pomoci dostupných zdrojů z české i zahraniční literatury popsána problematika týkající se zvoleného tématu. Nejprve je zde popsáno samotné rentgenové záření, jeho vznik, vlastnosti, účinky a možné využití, dále jsou zde popsány možnosti jeho detekce a také účinky, které toto záření má na živé buňky. Zvláštní prostor je zde také věnován ochraně před ionizujícím zářením - zde jsou uvedeny příslušné právní předpisy týkající se této oblasti a dále jednotlivé principy samotné ochrany. Poslední kapitola je pak věnována dozimetrii, a přímo tak souvisí se samotným výzkumem v této práci. V praktické části je pak zahrnut vlastní výzkum. Pro tyto účely byl stanoven cíl práce - analyzovat zjištené hodnoty osobních dávek a dávkových ekvivalentů u pracovníků radiodiagnostického oddělení a pracovníků centrálních operačních sálů Nemocnice Třebíč, p.o. v uplynulém desetiletí, tj. od roku 2011 do roku 2021. Do tohoto výzkumu bylo zahrnuto celkem 51 pracovníků příslušných oddělení pracujících zde po celé sledované období. Ti byli následně rozděleni do kategorií podle oddělení, na kterém vykonávali svou pracovní činnost, a podle svého pracovního zařazení. Během tohoto období byli všichni zmínění pracovníci monitorováni pomocí osobních filmových dozimetrů firmy VF, a.s., a na základě těchto zjištěných hodnot byl poté proveden samotný výzkum.
|
|
|
Vývoj náplní práce sálové sestry napříč půl stoletím
Kalašová, Veronika ; Prošková, Eva (vedoucí práce) ; Kordulová, Pavla (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na historii profese sálové sestry, a to od roku 1953 po současnost, a to především na vývoj a změny pracovní náplně sálové sestry a možnosti jejího vzdělávání. V teoretické části práce jsou objasněny základní pojmy s tématem související, jakými jsou například perioperační péče, náplně práce sester na operačním sále, přístrojové vybavení operačních sálů aj. Práce je zaměřena na vyvíjející se rozdíly v náplni práce a kompetencích sálových sester v průběhu celého období vzhledem mimo jiné i k narůstající potřebě porozumět technickému vybavení operačních sálů a jeho provozu. Cílem této bakalářské práce je zmapovat vývoj vzdělávání a právní regulace instrumentářek. Druhým cílem je zjistit, jaké jsou rozdíly v charakteru práce sálových sester dnes a před 50 lety. Bakalářská práce využívá kvalitativních výzkumných metod, a to metodu historickou a metodu řízených rozhovorů. Zpracovává archivní dokumenty a soudobou literaturu, která byla podle možností doplněna o rozhovory s pamětníky (sestrami, ev. lékaři, dalšími zdravotnickými pracovníky). Bakalářská práce poukazuje na změny především ve vzdělání, a to hlavně vznik střediska pro další vzdělávání v Brně. Dále ukazuje na fakta týkající se právní regulace instrumentářek. Klíčová slova: perioperační péče, operační sály, sálová...
|
|
|
Vývoj náplní práce sálové sestry napříč půl stoletím
Kalašová, Veronika ; Prošková, Eva (vedoucí práce) ; Kordulová, Pavla (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na historii profese sálové sestry, a to od roku 1953 po současnost, a to především na vývoj a změny pracovní náplně sálové sestry a možnosti jejího vzdělávání. V teoretické části práce jsou objasněny základní pojmy s tématem související, jakými jsou například perioperační péče, náplně práce sester na operačním sále, přístrojové vybavení operačních sálů aj. Práce je zaměřena na vyvíjející se rozdíly v náplni práce a kompetencích sálových sester v průběhu celého období vzhledem mimo jiné i k narůstající potřebě porozumět technickému vybavení operačních sálů a jeho provozu. Cílem této bakalářské práce je zmapovat vývoj vzdělávání a právní regulace instrumentářek. Druhým cílem je zjistit, jaké jsou rozdíly v charakteru práce sálových sester dnes a před 50 lety. Bakalářská práce využívá kvalitativních výzkumných metod, a to metodu historickou a metodu řízených rozhovorů. Zpracovává archivní dokumenty a soudobou literaturu, která byla podle možností doplněna o rozhovory s pamětníky (sestrami, ev. lékaři, dalšími zdravotnickými pracovníky). Bakalářská práce poukazuje na změny především ve vzdělání, a to hlavně vznik střediska pro další vzdělávání v Brně. Dále ukazuje na fakta týkající se právní regulace instrumentářek. Klíčová slova: perioperační péče, operační sály, sálová...
|
|
|
Edukační činnost sestry v perioperační péči
FOTROVÁ, Miluše
Popis práce Tato práce se věnuje problematice edukace na operačních sálech perioperačními sestrami. V práci byly stanoveny cíle a výzkumné otázky. Cíl 1: Zjistit rozdíl v edukační činnosti perioperační sestry na vybraných operačních sálech v Nemocnici České Budějovice a.s. Cíl byl splněn, edukační metody vycházejí podle zaměření operačních sálů na příslušných odděleních. Respondentky se shodují v nejvíce užívané metodě, v metodě rozhovoru. Cíl 2: Zjistit rozdíl v edukaci při celkové a místní anestézii perioperační sestrou. Cíl byl splněn. Rozdílnost edukace při místní anestézii se liší především v přístupu k pacientovi, kde respondentky uvedly bližší, individuální kontakt k operovanému. Sestry se shodují, že při místní anestézii pacientovi podávají podrobnější výklad a informují ho po celou dobu operačního výkonu. K cílům práce byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. Otázka 1. Jaké edukační metody využívají perioperační sestry? Respondentky uváděly shodně metodu rozhovoru, vysvětlování, práci s textem-letáky, brožurky, dále uvedly fotodokumentaci a edukační knížky, ačkoli se u nich na sálech nepoužívají. Otázka 2. Jakou metodu považují perioperační sestry za nejpřínosnější pro pacienta? Respondentky shodně uvedly metodu rozhovoru, šest dotazovaných uvedlo práci s textem-letáky, brožurky. Otázka 3. Jakým způsobem probíhá edukace na vybraných operačních sálech v Nemocnici České Budějovice a.s.? Všech devět sester shodně uvedlo, že edukaci provádí v den operace na předsálí. Zde obíhající sestra seznámí pacienta s prostředím sálu, vysvětlí a provede ošetřovatelskou přípravu dle zvyklosti oddělení, poučí pacienta o poloze na operačním stole. Otázka 4. V čem spočívá rozdíl v edukaci pacienta perioperační sestrou před operačním výkonem v celkové a místní anestézii? Rozdílnost podle sester spočívá při místní anestézii, v individuálnějším přístupu k pacientovi, s metodou podrobnějšího vysvětlování. S pacientem hovoří po celou dobu výkonu.
|
|
|
Prevence pochybení na operačním sále
VRÁTNÁ, Martina
Tato bakalářská práce má téma Prevence pochybení na operačním sále. Riziko pochybení je jedním z nejzávažnějších a nejčastějších rizik v klinické oblasti. Toto riziko představuje vážný problém hlavně proto, že nabourává důvěru pacientů a veřejnosti ke zdravotnickému personálu a zdravotnickému zařízení. Dále je také protikladem k hlavnímu cíli především neublížit. Prevence pochybení je lepší metodou než sebelepší reakce na tyto omyly. K prevenci pochybení slouží program řízení rizik, jehož cílem je snížit výskyt nežádoucích situací. Takovým programem řízení rizik jsou dle J. Reasona ochranné bariéry. Jako tyto ochranné bariéry poslouží management rizik, kultura bezpečí, standardy, organizační kultura, znalostní sestra, ISO (strategie prevence chyb) a akreditace. V bakalářské práci se zaměřuji na prevenci pochybení při činnostech sálových sester. Jejich povinnosti jsou vymezené v právních předpisech, ale i v etických normách. Kvalita ošetřovatelské péče může být zajištěna pouze, pokud bude vytvořen určitý systém pro zlepšování poskytované péče. Takový systém musí obsahovat: stanovení jasných cílů, definici požadované kvality, vypracování ošetřovatelských standardů, vypracování systému kontroly dodržování standardů, zajištění organizačních a personálních faktorů, stanovení způsobů hodnocení dosaženého efektu. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit jak se sestry pro perioperační péči a sestry pro intenzivní péči orientují v postupech předcházejících pochybení na operačním sále. Dalším cílem bylo zjistit, jak se pacienti cítí na operačním sále a jak vnímají předoperační přípravu. Téma této práce jsem si vybrala, protože je velmi zajímavé a dle mého názoru také stále aktuální. To také dokazuje zavedení akreditací nemocnic a zájmu WHO v této problematice, která přispěla právě k prevenci pochybení na operačním sále svým dokumentem, který nese název Surgical Safety Checklist. Výsledky by měli poukázat na možné mezery v prevenci pochybení sálových sester na operačním sále. Dále by měli poukázat na pocity pacientů během předoperační přípravy a na operačním sále a jakou mírou může jejich pocity ovlivnit profesionální přístup zdravotnického personálu.
|
host ::
RSS.