|
|
Možnosti ovlivnění compliance k dodržování režimu diabetiků z pohledu nutriční terapeutky.
Kučerová, Denisa ; Vachek, Jan (vedoucí práce) ; Zakiyanov, Oskar (oponent)
Diabetes mellitus představuje metabolické onemocnění vzniklé úplným či relativním nedostatkem inzulínu. V České republice trpí tímto onemocněním více než jeden milion lidí. Prognózy ukazují, že do roku 2045 bude diabetem celosvětově trpět až 700 milionů lidí (Global diabetes data report 2000 - 2045 (diabetesatlas.org) Vývoj a posouvání hranic léčby tohoto onemocnění jsou předmětem velkého zájmu lékařské společnosti a farmaceutického průmyslu. V současnosti je na trhu mnoho nejrůznějších možností farmakologické léčby, avšak až s motivací a součinností ze strany pacientů lze plně využít potenciálu dostupné léčby. Hlavním cílem této bakalářské práce bylo skrze výzkumné šetření zjistit míru informovanosti mezi pacienty a jaké faktory mohou pacienta přimět k lepšímu dodržování léčebných postupů, tzv. compliance. Do výzkumného šetření bylo zapojeno 271 pacientů trpících diabetem mellitem, kteří jsou léčeni v nemocnici v Klatovech. Metodou sběru dat bylo dotazníkové šetření. Výsledky byly zpracovány formou grafů v Microsoft Excel. Na základě získaných výsledků můžeme konstatovat, že ve vybraném vzorku většina pacientů dodržovala jak doporučenou farmakologickou, tak nefarmakologickou léčbu. Zdravotnický pracovník může pacienta motivovat k dodržování nejen farmakologické, ale i nefarmakologické léčby, a tím...
|
|
|
Současná výživová doporučení a jejich dodržování nutričními terapeuty
Zapletalová, Martina ; Hubáček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Pejšová, Hana (oponent)
Tato práce je zaměřena na česká i světová výživová doporučení i na profesi nutričního terapeuta. Cílem práce je analýza stravovacích zvyklostí nutričních terapeutů jakožto odborníků na výživu. Práce je rozčleněna do kapitol, v rámci kterých je provedena srovnávací anylýza jak výživových doporučení, tak všech úrovní profese nutričního terapeuta. Analýza shodných a rozdílných bodů byla provedena na základě studia dokumentů a jejich komparací. První část práce se věnuje problematice výživových doporučení, jejich významu, formám i způsobu tvorby. Následuje výčet aktuálních doporučení platných v Evropě i v České republice. Tato doporučení jsou následně porovnána. Dále je pozornost věnována profesi nutričního terapeuta, jejímu legislativnímu ukotvení a kompetencím. Vzhledem k tomu, že toto povolání má několik úrovní, jsou srovnány mezi sebou a zdůrazněny rozdíly. Následně jsou vysvětleny jednotlivé činnosti nutričního terapeuta a předloženy příklady z praxe. V neposlední řadě je vypracována analýza stravovacích zvyklostí oslovených nutričních terapeutů a porovnána a aktuálními výživovými doporučeními platnými v České republice. Na základě této analýzy bylo zjištěno, že téměř polovina dotázaných nutričních terapeutů se těmito doporučeními řídí a praktikuje je ve svém životě. klíčová slova: výživová...
|
|
| |
|
|
Využití metod stanovení tělesného složení a energetické potřeby v práci nutričního terapeuta
HEJNÁ, Věra
Práce s názvem "Využití metod stanovení energetické potřeby a tělesného složení v práci nutričního terapeuta" má za cíl přehledně a stručně představit jednotlivé metody a následně zhodnotit jejich klady i zápory pro běžnou praxi nutričního terapeuta. V porovnání jednotlivých metod nejde jen o výsledky, ale hlavně o jejich využití v praxi nutričního terapeuta. Teoretická část práce je rozdělena na kapitolu o energetické potřebě i s metodami jejího určování a kapitolu o tělesném složení spolu s metodami jeho určování. Snažím se v nich dosáhnout největší možné aktuálnosti informací v rámci jednoduché struktury. Zabývá se především metodami, které jsou využity v praktické části práce. Nezabývá se podrobně složitými nedostupnými metodami, jejichž použití se omezuje na vědecké účely, jen popisuje jejich princip. Praktická část je zpracována kvalitativní metodou. Výzkumný soubor tvoří 7 respondentů. Sběr dat je proveden formou dotazníkového šetření a záznamy z jednotlivých měření. Dále rozhovory s respondenty, ze kterých jsem zjišťovala míru náročnosti měření z jejich pohledu. Pro určování základní energetické potřeby byly provedeny následující metody: nepřímá kalorimetrie (QuarkRMR), bioimpedance (InBody230, Bodystat 1500), výpočet prediktivní rovnicí Harrise a Benedicta. Ke stanovení tělesného složení byly užity metody: bioimpedance (InBody230, Bodystat 1500), převodní tabulky dle Hronka (2013) podle kaliperem změřené kožní řasy nad vrcholem kyčelní kosti, Deurenbergova rovnice a užití páskové míry pro měření obvodu pasu. Zjišťováno bylo procentuální zastoupení tuku v organismu, jelikož dobře odráží celkovou kondici jedince a riziko kardiovaskulárních onemocnění. (Kutáč, 2009, Stránský a Ryšavá, 2014) Výsledná analýza dat byla zpracována pomocí programu Excel. Snažím se zde co nejpřehledněji zhodnotit výsledky jednotlivých respondentů a porovnat mezi sebou výsledky různých metod. Dále graficky zobrazuji pomocí grafů a tabulek všechny odlišnosti a podobnosti mezi výsledky metod. Na konci zhodnocuji pohled respondentů na různé metody, jejich zájem o výsledky a naplnění případných očekávání. V závěru kapitol zhodnocuji výhodnost využití metod pro běžnou praxi nutričního terapeuta. U určení základní energetické potřeby byl největší rozdíl 472 kcal, přesto k určení celkové energetické potřeby považuji všechny metody použité v práci za dobré pro potřeby nutričního terapeuta. Hlavní je dlouhodobý vývoj tělesné hmotnosti osoby, který se musí pravidelně sledovat. Při určování tělesného složení se objevily velké odlišnosti. Zabývala jsem se procentuálním zastoupením tuku v těle, největší rozdíl byl 15%. Mohl být zapříčiněn špatnou přípravou respondenta na měření. Přes rozdílné výsledky jednotlivých metod je dle mého názoru každá z nich užitečná v praxi nutričního terapeuta, protože při opakovaném užití stejné metody můžeme mapovat vývoj tělesného složení u zkoumané osoby.
|
|
|
Úloha sestry ve výživě pacientů v intenzivní péči
VACKOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část a zabývá se problematikou úlohy sestry ve výživě pacientů v intenzivní péči. V teoretické části jsme komplexně shrnuli celou problematiku zajištění výživy pacienta na intenzivní jednotce. Zabývali jsme se obecným pojetím výživy na jednotkách intenzivní péče a úlohou nutričního terapeuta, a také charakteristikou, příčinami a diagnostikou malnutrice jako nejzávažnějšího problému v oblasti výživy. V práci jsme dále definovali druhy nutriční podpory v intenzivní péči a seznamuje s jejich indikacemi, kontraindikacemi, způsoby a typy podání, komplikacemi, druhy přípravků, monitorací a s tím související rolí sester. Empirická část nabízí výsledky výzkumného šetření zajištěné pomocí kvalitativní výzkumné metody. Hlavním záměrem bakalářské práce bylo zdůraznit úlohu sestry při podávání enterální a parenterální výživy v intenzivní péči a také popis spolupráce s nutričním terapeutem na sdružené interní a neurologické jednotce intenzivní péče v Nemocnici České Budějovice, a.s.. Na základě toho byly stanoveny dva cíle. Zaprvé si dáváme za úkol zjistit, jakým způsobem zajišťuje sestra zásady správného podání výživy u pacienta na jednotce intenzivní péče. Druhým naším cílem je zjistit, jakým způsobem spolupracuje sestra s nutričním terapeutem při zajištění výživy u pacientů na jednotce intenzivní péče. K prvnímu cíli byly stanoveny čtyři výzkumné otázky a k druhému cíli jedna výzkumná otázka. Ke kvalitnímu sběru dat byla použita metoda skrytého pozorování pro zachování autentičnosti. V důsledku nedostatečného množství dat ke splnění druhého cíle, bylo pozorování nahrazeno polostrukturovaným rozhovorem. Výzkumný soubor byl tvořen ze třinácti záznamů pozorování a jednoho rozhovoru na uvedené jednotce intenzivní péče. Jako podklad k pozorování byly zhotoveny tři pozorovací archy, do kterých byly v průběhu pozorování zaznamenány zjištěné informace. Arch se skládal z jednotlivých bodů sestavených podle teoretické části, podle kterých sestra při zajištění výživy pacienta postupuje. Zbývající informace, které pozorovací arch neobsahoval, byly vypsány do sekce poznámky nebo se staly součástí suché informace o provedení konkrétního bodu. Výsledky byly podrobeny analýze pomocí otevřeného kódování. Z analýzy vyplynulo šest kategorií, které se týkali zajištění edukace a informovanosti, dodržení bariérového přístupu, předcházení komplikací, prací s pomůckami, spoluprací sestry s pacientem a rozhodovacími procesy při provádění výkonu sestrou. Ve výsledcích je obsaženo shrnutí výzkumného šetření, které je proloženo názornými příklady záznamů. Posloupnost výsledků je prezentována dle posloupnosti kategorií v průběhu vykonávání činnosti. V každé kategorii hodnotíme výsledky ve vztahu ke stanoveným výzkumným otázkám. Věříme, že získané informace mapující počínání sester při zajištění výživy u pacientů na jednotce intenzivní péče a přiblížení spolupráce s nutričním terapeutem přispěje v budoucnu k uvědomění si případných nedostatků a jejich následné nápravě. Výsledky se též mohou stát inspirací k podrobnějšímu vědeckému bádání této problematiky.
|
host ::
RSS.