|
|
Sebedůvěra a sebejistota sester v souvislosti s ošetřovatelskou praxí
SLIPKOVÁ, Aneta
Tato bakalářská práce je zaměřena na současný stav sebedůvěry a sebejistoty sester při vykonávání ošetřovatelské praxe. Pro zmapování současného stavu byly osloveny všeobecné sestry, u kterých se zjišťovala důležitost a to, zda mají dostatek sebedůvěry a sebejistoty při vykonávání ošetřovatelské praxe. Dále jsem pokládala otázky zaměřené na problematiku ohledně budování sebedůvěry a sebejistoty a toho, jak sestry pečují o svou sebedůvěru a sebejistotu. Tato práce je složena z části teoretické a empirické. Teoretická část je zaměřena na osobnost všeobecných sester a její utváření. Dále pak na faktory, které ovlivňují sebedůvěru a sebejistotu sester při vykonávání ošetřovatelské praxe, a zahrnuje i zkoumání toho, co sestry dělají pro své duševní zdraví, aby jejich sebedůvěra a sebejistota byla na vhodné úrovni pro vykonávání ošetřovatelské praxe. Empirická část je tvořena jedním cílem. Tím bylo zjistit, zda sestry mají dostatek sebedůvěry a sebejistoty při vykonávání ošetřovatelské praxe. Pro empirickou část práce byla zvolena technika polostrukturovaného rozhovoru. Získané informace byly zpracovány a rozděleny do devíti kategorií. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že všeobecné sestry dokáží vlastními slovy říct, co je sebedůvěra a sebejistota, a jsou schopny hovořit o důležitosti sebedůvěry a sebejistoty při vykonávání ošetřovatelské praxe. Sebedůvěru a sebejistotu mají sestry na vhodné úrovni pro vykonávání ošetřovatelské praxe, ale k práci přistupují zodpovědně a s pokorou, ať jsou to sestry dlouhodobě pracující, či krátkodobě v praxi. Jejich sebedůvěra a sebejistota při vykonávání ošetřovatelské praxe je ovlivňována určitými faktory, které souvisí s jejich povoláním. K dostačující sebedůvěře a sebejistotě jsou důležité i vlastní hodnoty v osobním životě. Při výzkumném šetření se ukázalo, že při vykonávání ošetřovatelské praxe mají sestry sebedůvěru a sebejistotu na větší úrovni než v osobním životě, jelikož by nemohly vykonávat výkony a ošetřovatelskou praxi ve svém nejlepším přesvědčení. Proto, aby sestry měly sebedůvěru a sebejistotu na vhodné úrovni, by měly pečovat o své duševní zdraví. Při rozhovorech se ukázalo, že se sestry snaží o své duševní zdraví pečovat, i když to někdy při náročnosti jejich povolání nelze. Tato práce pomáhá nastínit problematiku sebedůvěry a sebejistoty všeobecných sester na různých odděleních. Jsou zde zahrnuty osobní názory sester na důležitost sebedůvěry a sebejistoty při vykonávání ošetřovatelské praxe, faktory, které tyto vlastní hodnoty ovlivňují, a důležitost duševní hygieny pro vykonávání ošetřovatelské praxe.
|
|
|
Vnímání ošetřovatelské praxe studentů oboru všeobecná sestra očima pacienta.
ČÍŽKOVÁ, Marie
Tématem bakalářské práce je ?Patient´s perception of nursing practice provided by studets of nursing?. Významným faktorem k tomu, aby se ze studenta stala řádná sestra, je výkon ošetřovatelské praxe během studia. Právě spojení teorie a praxe studentů oboru všeobecná sestra je nezbytné pro zkvalitnění vzdělávacího a výchovného procesu. Studentská praxe je proto nedílnou a podstatnou součástí studia. Význam má i pro budoucí zapojení studentů do ošetřovatelského procesu. V ošetřovatelské praxi je důležitá interakce s nemocnými. Veškeré dění se odehrává formou interakcí a komunikace, která je významná z hlediska profesionálního chování, které by si měl každý zdravotník osvojit již během studia. Tato schopnost slouží k navázání a rozvíjení kontaktů s pacientem a značně ovlivní, jak je sestra pacientem vnímána. Cílem bakalářské práce je ?Zjistit, jak pacient vnímá studenty na ošetřovatelské praxi v nemocnici.? S tímto cílem souvisí Hypotéza 1: ?Domnívám se, že pacienti respektují studenty při ošetřovatelské praxi?, která byla potvrzena, hypotéza 2: ?Domnívám se, že pacienti mají z některých výkonů prováděnými studenty strach? nelze potvrdit a hypotéza 3: ?Domnívám se, že mladší pacienti jsou ke studentům na praxi kritičtější než starší pacienti? nelze potvrdit. Druhým cílem je ?Zjistit, jak pacient vnímá studenty na ošetřovatelské praxi v nemocnici.? S tímto cílem souvisí hypotéza 4: ?Domnívám se, že pacienti jsou spokojeni s ošetřovatelskou praxí studentů,? která byla potvrzena. Další částí bakalářské práce bylo zodpovězení stanovených výzkumných otázek. 1. výzkumná otázka byla ?Co vede pacienty k odmítnutí ošetřovatelského výkonu od studentů?? Jednalo se především o nedostatek zkušeností studentů, nedůvěra pacienty ve studenty a bolest a stud pacientů. 2. výzkumná otázka zněla ?Jsou pacienti informování o tom, že studenti na oddělení vykonávají ošetřovatelskou praxi?? O této skutečnosti byli informováni 2 ze 4 pacientů. K získání potřebných dat bylo použito kvalitativní i kvantitativní šetření. Kvalitativní výzkum byl realizovaný formou nestandardizovaného rozhovoru s pacienty. Tyto rozhovory byly vedeny se 4 vybranými pacienty. Kvantitativní metodou výzkumu bylo dotazníkové šetření. Dotazníky byly určeny pro pacienty na odděleních, kde absolvují praxi studenti oboru všeobecná sestra. Dotazníkové šetření a nestandardizované rozhovory probíhaly v Nemocnici v ČB, a.s.
|
|
|
Pozice sestry - mentorky v kolektivu sester, spolupráce se směnnými sestrami
MAŘÍKOVÁ, Václava
Abstrakt Diplomová práce se zabývá pozicí sestry ? mentorky a spoluprací se směnnými sestrami. Teoretická část je rozdělena do sedmi kapitol a zaměřuje se na ošetřovatelství v současnosti, které je spojené rovněž se vzděláním a legislativou. Dále je práce spojena s rolí sestry a její spoluprací s ošetřovatelským týmem. V neposledním případě je teoretická část věnována významu morálky a etiky v ošetřovatelství, která má dozajista důležité místo. Dále se věnujeme Certifikovanému kurzu pro mentorky, který jako jednu z forem celoživotního vzdělávání sester vidíme velmi přínosným. Absolventky kurzu získají nové dovednosti a vědomosti, ale i znalosti v oblasti psychologie, práva, didaktiky aj. Role sestry ? mentorky je velmi důležitá, protože takto osvojené poznatky může poté předávat dál a pozitivně tak působit na studenty v průběhu odborné praxe a usnadnit adaptaci při nástupu do zaměstnání. Hlavním cílem této práce bylo zmapovat jaká je součastná pozice sestry ? mentorky, jaké má zkušenosti se spoluprací ostatních směnných sester při praktické výuce studentů na pracovišti a zda-li sestry řídí a dostatečně motivují studenty v zájmu o povolání všeobecných sester či porodních asistentek. Pro výzkumnou část byly použity dvě metody. První metodou byl kvantitativní výzkum formou dotazníků. Dotazníky byly dva, jeden byl určen pro sestry ? nementorky a druhý pro sestry ? mentorky. Jako druhá metoda byl použit kvalitativní výzkum pomocí polostrukturovaného rozhovoru s vybranými vrchními a staničními sestrami. Prostřednictvím kvantitativního šetření byly následně ověřovány pracovní hypotézy. H1: všeobecné sestry ví, jaká je role sestry ? mentorky ve zdravotnickém týmu, H2: sestry ? mentorky motivují studenty v jejich zájmu o povolání všeobecných sester, H3: sestry ? mentorky nejsou vždy ve vedoucích funkcích, H4: sestry ? mentorky jsou pozitivně vnímány směnnými sestrami, H5: směnné sestry jsou ve spolupráci se sestrou ? mentorkou neaktivní. Na základě vyhodnocení dotazníků můžeme konstatovat, že hypotézy 1, 2, 3, 4 se potvrdily a cíle v kvantitativním výzkumu byly splněny. V rámci tohoto šetření se nepotvrdila hypotéza 5, že jsou sestry
|
host ::
RSS.