|
| |
|
|
Příčiny vzniku, rozvoj a léčba netholismu u adolescentů
Voborská, Diana ; Váchová, Alena (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
Bakalářská práce se zabývá fenoménem zvaným netolismus, též označovaným jako závislost na internetu. Práce je zaměřena na vznik a rozvoj této závislosti v období dospívání, dále na prevenci a dnešní možnosti léčby behaviorálních závislostí. V úvodu práce je přiblížena historie internetu, jeho charakteristika a vybrané služby. Následuje vymezení pojmu virtuální prostředí a toho co toto prostředí uživateli poskytuje. Navazuje na problematiku závislosti a jejího subtypu, závislosti na internetu a nadměrného užívání internetu. Kromě vymezení daných jevů, na základě obecných poznatků, jsou popsány konkrétní formy, příčiny a důsledky netolismu u adolescentů. V práci je dále věnována pozornost období adolescence, pro zvýšenou rizikovost v rámci vzniku této závislostní poruchy v tomto období. Další část je věnována prevenci a jejím metodám. V oblasti léčby jsou v práci shrnuty poznatky o aktuálních přístupech k léčbě a úspěšných metodách léčby adolescentů. Cílem práce je, pomocí odborné literatury, popsat rizikové faktory netolismu vedoucí ke vzniku a rozvoji závislostního chování v adolescenci. Následně, skrze výzkumnou část, zmapovat výskyt konkrétních rizikových faktorů, například faktoru času stráveného dětmi denně na internetu a toho, jakým způsobem tento čas na internetu nejčastěji tráví. Zaměřena je...
|
|
|
Sociální fungování netholiků
BEČVÁŘOVÁ, Pavlína
Odborná literatura označuje závislost na internetu jako netholismus. V současnosti se netholismus řadí mezi nejčastější typy rizikového závislostního chování. Předložená bakalářská práce je sondou do života mladých lidí, kteří mají určitý problém ve vztahu k používání internetu. Tento problém ovlivňuje nepříznivě jejich chování ve volném čase, jejich vztah s blízkým okolím, tzn. s lidmi, se kterými jsou běžně v kontaktu (rodinou, kamarády, známými, apod.). Bakalářská práce je rozdělena klasicky na dvě části: teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá konceptem sociálního fungování a životní situace jedince. Dále popisuje, jak závislost vzniká, jak se definuje, čím se vyznačuje, člení druhy závislostí a seznamuje s termínem netholismus. Uvádí, jaké moderní komunikační prostředky netholici v současnosti využívají a s jakými nepříjemnostmi se mohou během jejich používání setkat. V závěru teoretické části jsou předkládána různá řešení problému závislosti na internetu doporučovaná autory moderní odborné literatury. Praktická část je zpracovávána pomocí kvalitativní výzkumné strategie. Zvolila jsem zde metodu dotazování a techniku polostrukturovaného rozhovoru pro získání materiálu k následnému zpracování dat. V této části je obsažena analýza rozhovorů s pěti dobrovolnými informanty ve věku od 19 do 25 let. Jejich výběr probíhal metodou sněhové koule (snowball sampling), kdy jsem od prvních oslovených účastníků získala kontakty na další osoby, které by mohly splňovat podmínky pro můj výzkum. Potencionálním netholikům jsem zaslala test závislosti na internetu a ta byla buď potvrzena, nebo vyvrácena pomocí tzv. Chenovy škály závislosti. Data jsem analyzovala pomocí otevřeného, axiálního a selektivního kódování. Následně jsem v diskusi odpověděla na předem stanovené výzkumné otázky. Práci na téma "Sociální fungování netholiků" jsem se rozhodla zpracovat z toho důvodu, že jsem chtěla především navázat na absolventskou práci z vyšší odborné školy, kde jsem se zabývala vlivem (všech) médií na mládež. Cítila jsem, že je třeba zaměřit se jen na jedno médium a zároveň zkoumat jeho hlubší působení na skupinu, která je mi věkově nejbližší: "mladí dospělí". V této práci jsem chtěla zjistit, jak internet ovlivňuje mladé lidi v kontextu jejich blízkého sociálního okolí. Cílem práce bylo popsat, jak netholismus subjektivně mění sociální interakce a vztahy. V souvislosti s tímto cílem byla vytvořena hlavní výzkumná otázka: "Jak ovlivnil příchod internetu a jeho následné nadužívání život dotazovaných v jejich sociálním prostředí?" Tuto hlavní výzkumnou otázku jsem zodpověděla pomocí následujících vedlejší výzkumných otázek: "Co je podle informantů důvodem jejich pociťované změny?" "Jak ovlivnil internet trávení volného času u dotazovaných?" "Jak ovlivnil internet vztahy s přáteli a rodinou?" Z výsledků práce vyplynulo, že netholici na internetu hledají podporu v sociální oblasti (mají strach z osobní interakce či jsou samotářští a tento způsob komunikace je pro ně pohodlnější). Jejich chování ukazuje na vlastní slabiny v interpersonální komunikaci a interakci mezi nimi a okolím. Nahrazování osobní komunikace komunikací psanou (chatováním) má za vedlejší účinek fakt, že řada lidí dává přednost povrchnímu dopisování si přes internet, a to i s absolutně cizími lidmi, před interakcí s blízkým okolím. To může mít za následek nepochopení a hádky mezi netholiky a jejich bezprostředním sociálním okolím.
|
|
| |
|
|
Internetový životní styl. Co nám internet dal a co vzal?
LIŠKOVÁ, Radka
Bakalářská práce se zabývá fenoménem internetového životního stylu. Teoretická část práce pojednává o životním stylu, psychologických aspektech užívání internetu, výhodách a rizicích spojených s užíváním internetu a statistických údajích týkajících se užívání internetu. Hlavním cílem práce je pokusit se poznat vnitřní prožité zkušenosti uživatelů internetu a tomuto specifickému vnitřnímu světu porozumět. Výzkumné otázky, které byly kladeny, se orientovaly na mapování nejoblíbenějších aktivit na internetu, motivací uživatelů k používání internetu, prožitků spojených s internetem, povědomí o rizicích spojených s užíváním internetu, vliv internetu na život respondentů, a jak se jejich vztah k internetu měnil v průběhu času. Pro sběr dat byla aplikována metoda kvalitativního výzkumu a byl zvolen fenomenologický přístup. Důraz byl kladen na metodologickou triangulaci technik. Byly zvoleny 2 techniky sběru dat, strukturované rozhovory s otevřenými otázkami realizované u vysokoškolských studentů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (byly provedeny 2 rozhovory u 10 respondentů) a dotazníky s otevřenými otázkami (20 anonymních dotazníků) realizované na chatovacích serverech. Z výzkumu vyplynulo, že motivací pro používání internetu je především potřeba komunikace a získání informací. Mezi nejoblíbenější činnosti respondentů patří komunikace, sledování seriálů a vyhledávání informací. Pocity, které na internetu prožívají, jsou závislé na provozované aktivitě. Převládají pozitivní nad negativními, častý je rozpor prožívaných emocí. Největší vliv internetu na život respondentů je v ulehčení získávání informací, usnadnění komunikace a možnosti seznamování s novými lidmi. Vztah respondentů k internetu je převážně stabilní. Za největší rizika respondenti považují používaní internetu malými dětmi, sdílení a následné zneužití dat, seznamování a domlouvání setkání s neznámými lidmi, především z důvodu četného výskytu sexuálních agresorů apod. Do budoucna by bylo třeba více se věnovat osvětové činnosti a prevenci, týkající se užívání internetu a s tím spojených rizik. Stručná rekapitulace hlavní filosofické výzkumné otázky ?co nám internet dal a vzal??. Internet nám dal přístup k informacím, nové způsoby komunikace a seznamování s lidmi, znalosti, zábavu, atd. Naopak nám vzal čas, motivaci k osobnímu setkávání a dětství.
|
|
|
Fenomén netholismu u žáků 2. stupně základních škol na Příbramsku
JEČMENOVÁ, Michaela
Má diplomová práce se zabývá netholismem, tedy závislostí na internetu. Tuto problematiku považuji v dnešní době za aktuální a zároveň rodiči často podceňovanou. Všem profesím pracujícím v kontaktu s dětmi může posloužit jako informační materiál. Zmiňuje zde důležité symptomy, které se vyskytují při závislosti na internetu, dále zásady bezpečného internetu a dohledu rodičů nad činnostmi dětí na internetu. Důležitá je také existence rizik týkajících se počítačů a zdraví. Rozsáhlou kapitolu tvoří komunikace na internetu. Určila jsem si dva hlavní cíle mé diplomové práce. Cíl 1: Zmonitorovat aktivity dětí na internetových stránkách v závislosti na jejich věku. Cíl 2: Zjistit informovanost dětí o rizicích plynoucích z nadměrného užívání internetu. (Za nadměrné užívání internetu se rozumí doba delší než 3 hodiny denně.) Pro naplnění určených cílů a otestování hypotéz jsem použila anonymní dotazník, metodu kvantitativního výzkumu. Předmětem šetření byla problematika užívání internetu dětmi na druhém stupni základních škol. Koncepce otázek byla různorodá. Domnívám se, že se mi podařilo naplnit oba mnou zvolené cíle diplomové práce. Formulované hypotézy jsem po vyhodnocení dotazníkového šetření vyvrátila. Hypotéza H1: Děti z druhého stupně základních škol věnují nadpoloviční většinu svého času komunikaci prostřednictvím internetových sociálních sítí, potvrzena nebyla. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že s přáteli nebo s neznámými lidmi komunikuje prostřednictvím sociálních sítí téměř vždy pouze 23 % dotazovaných z celkového počtu 175 respondentů. Hypotézu H2: Děti z druhého stupně základních škol jsou nedostatečně informovány o rizicích vyplývajících z užívání internetu, se mi nepodařilo potvrdit. Pouhých 12 % dětí si myslí, že neexistují rizika plynoucí z užívání internetu. Za přínos mé diplomové práce do zdravotně sociální oblasti bych považovala především uvědomění si ?netholismu? jako jiné podoby závislosti.
|
host ::
RSS.