|
|
Získané choroby kopyt koní
Chrbolková, Tereza ; Doležalová, Jana (vedoucí práce) ; Viktor, Viktor (oponent)
Koně volíme podle určitých kritérií pro práci nebo sport. Bez řádné péče o kopyta nelze očekávat žádné výsledky ani v jednom z uvedených odvětví. Důsledkem malého zájmu o ošetřování kopytního aparátu mohou nastávat další zdravotní komplikace, kdy dojde k onemocnění ostatních krajin končetin koní.
Hlavní část práce zahrnuje popis vybraných nemocí kopytního aparátu. Jsou zde uvedeny příčiny vzniku, jejich léčba a případná prevence. Chorob kopytního aparátu je mnoho, a proto jsem uvedla jen ty, které nejčastěji pozorujeme v praxi.
Bez anatomických znalostí kopyta by nebylo možné správně podkovat koně ani je léčit. Proto se domnívám, že pro podkováře je nezbytné mít tyto vědomosti pro uplatnění podkování v praxi. Tímto tématem se zabývám v samostatné kapitole.
Utřídila jsem množství informací o nemocech vnitřní a vnější části kopyta. Kapitoly zahrnují jedny z nejčastěji se vyskytujících chorob kopyt koní. Jedna z nejzajímavějších je rakovina kopyt, kde není dodnes objasněno, z jaké příčiny tato choroba vzniká. Podkapitola s názvem schvácení kopyt jistě nikoho nepřekvapí. Dále jsem se zmínila o jakosti rohoviny a jejích chorobách. Jedná se například o doupěti, rozštěpu a kroužcích kopytní stěny.
Jedny z nejčastějších vlivů, které tato onemocnění mohou způsobovat, jsou špatná výživa a nepřiměřená zátěž koně. V neposlední řadě, nevhodné podmínky, ve kterých jsou koně ustájeni. Proto je velmi důležitá pravidelná péče o kopyta, ale také hygiena stájí a plán výživy pro každého koně individuálně, v závislosti na věku, pracovním zatížení a dalších faktorech.
|
|
|
Alimentární onemocnění zvířat v zájmových chovech
Kohoutová, Monika ; Kodeš, Alois (vedoucí práce) ; Hučko, Boris (oponent)
Práce se zabývá charakteristikou onemocnění, která vznikla jako důsledek špatné výživy zvířat. S ohledem na značnou šíři zadaného tématu, byla v souladu se stanoveným cílem a metodikou práce, hlavní pozornost věnována pouze jednomu druhu zvířat, kterým jsou kočky.
Úvodní část je zaměřena na představení hlavních pojmů a následuje problematika vnějších faktorů prostředí, mezi které patří ustájení, hygiena chovu koček a jejich krmení od narození. Zpravidla se v žádné literatuře nevyskytuje detailně přesné znění správné skladby krmné dávky, můžeme proto pouze pracovat s doporučenými hodnotami. Naší snahou bylo s využitím vědecké literatury vybrat zobecňující stanoviska k optimální skladbě krmiva, nutričním hodnotám a krmivům vhodných či nevhodných pro kočky domácí.
Nejdůležitější částí práce jsou onemocnění způsobená nevhodným krmením koček. Základními problémy spojenými s příjmem potravy jsou nechutenství, zvracení, průjem, zácpa a zubní kaz. Další část je zaměřena na obezitu, která je závažnou metabolickou poruchou, a způsobuje další těžká onemocnění. Následuje problematika potravních alergií a intolerancí.
V závěru práce jsou uvedeny podstatné problémy vyvolané nedostatkem některých složek potravy, způsobujícím potíže s osrstěním a kostrou.
Zdravotní problémy či poruchy, spojené s výživou jsou nejdříve charakterizovány, dále jsou popsány jejich příčiny, léčba i prevence. Léčbu těchto onemocnění zvládne v některých případech sám chovatel, v těžších případech je nutné se obrátit na veterinárního lékaře, který určí individuální léčebný plán.
|
|
|
Rizika onemocnění psů, spojená s nesprávnou výživou
Pečená, Jana ; Kodeš, Alois (vedoucí práce) ; Hučko, Boris (oponent)
V dnešní době je velice moderní vlastnit domácího mazlíčka. Jenom v České republice připadá na každou druhou domácnost jeden pes nebo kočka. S přibývající popularitou zájmových chovů se zvířata dostávají čím dál častěji do rukou laiků, kteří ne zcela přesně vědí, co opravdu zvíře potřebuje. V případě psů existuje mnoho organizací, které majitelům pomáhají psa cvičit, zabavit, dávají možnost účastnit se výstav či všemožně pečovat o jeho vzhled. Neexistuje ale dostatek organizací, které učí majitele, jak psa krmit, kolik živin který pes potřebuje například pro zdravý růst, lesklou srst či prováděné aktivity. Chovatelé a majitelé psů jsou pod vlivem reklamních agentur přesvědčováni o kvalitě jakýchsi krmných směsí a je čím dál méně majitelů, kteří se o kvalitní výživu opravdu zajímají.
Tato práce poskytuje obecný přehled základních složek krmiva, jejich důležitost pro fungování organismu a důsledky nesprávně vyváženého poměru mezi nimi. Následně se zaměřuje na nejčastější způsoby krmení psů, jejich charakteristiku, nevýhody a možná rizika způsobená nedostatečnou důslednosti při jejich zkrmování. Dále je zde uvedena řada problémů a onemocnění, která mohou vzniknout v důsledku neadekvátně vyvážené či nevhodně upravené stravy.
Je nutné pochopit závislost organismu na složkách potravy a zhodnotit míru jejich nezbytnosti v krmných dávkách. Stejně důležité je zvážit způsob krmení psů spolu s jejich riziky. Akceptovat rozdíl mezi vhodnými a nevhodnými surovinami pro psy a pro lidi.
Závěrem lze říci, že sestavení vyvážené krmné dávky je velice složitý proces, který pokud není bezchybný, způsobí snadno neblahé následky, na něž je nutné brát zřetel a snažit se jim předcházet.
|
|
|
Nemoci zraku a sluchu u psů
Plocová, Markéta ; Fiala Šebková, Naděžda (vedoucí práce) ; Chmelíková, Eva (oponent)
Práce se zabývá popisem vybraných nemocí zraku a sluchu. Aby bylo možné lépe pochopit jednotlivé nemoci a jimi způsobené poruchy, je zde nejprve popsána anatomie a fyziologie příslušných orgánů zraku a sluchu a umístění jejich center v mozku. Některá plemena mají díky své anatomické stavbě těla a genetickému založení predispozice k určitým nemocem nebo poruchám. Vybrané nemoci zraku a sluchu jsou popisovány z pohledu anatomického a případně fyziologického. Součástí popisu nemocí je také přehled klinických příznaků a projevů. Některé z vybraných nemocí jsou geneticky podmíněné a mohou se dědit z generace na generaci. U těchto dědičných nemocí jsou zde uvedeny možné kandidátní geny a jejich lokalizace. Dále uvádím vrozené nemoci, které mohou vznikat během prenatálního nebo postnatálního vývoje. Pro jednotlivá onemocnění uvádím tabulku s plemeny, u kterých se nemoc vyskytuje.
Nemoci očí uvedené v této práci jsou většinou genetického původu, proto je zde podrobněji popsán genetický původ nemoci s případným názvem kandidátního genu, příslušnou mutací a jeho lokalizací. Zabývám se zde nemocemi primární luxace čočky (PLL), multifokální retinopatie (CMR), multifokální dysplazie sítnice (MRD), anomálie oka kolií (CEA), syndrom suchého oka a kudrnaté srsti (CKCSID), glaukom, progresivní retinální atrofie (PRA). Pro tyto dědičné nemoci je důležité, aby chovatelé eliminovali jejich výskyt důslednou plemenářskou prací.
Nejčastějším onemocněním uší jsou otitidy, tzv. záněty uší. Tyto záněty mohou vést k poškození až k úplné ztrátě sluchu. Jako samostatnou kapitolu uvádím poruchu sluchu u dalmatinů, která je vázána na zbarvení srsti. Dále se zde zabývám neurologickými projevy ušního onemocnění, komplikací spojenou s totální ablací zvukovodu a osteotomií bully, patologickými změnami ucha při vrozené poruše MPS (mukopolysacharidoza), poruchami vnitřního ucha a rovnovážného ústrojí.
Závěrem je třeba uvést, že díky nejnovějším poznatkům jsou nemoci lépe popsány a je dosaženo lepšího rozpoznání nemocí a jejich příčin, ale jejich prevence je závislá na původu nemoci. Pro nemoci získané je důležité zajistit pro psy welfare podmínky, zatímco pro nemoci dědičné je nezbytná negativní selekce v příslušném chovu postiženého plemene.
|
|
|
Úskalí života s onemocněním Von Hippel - Lindau
ŠEREDOVÁ, Eva
Morbus Von Hippel Lindau je pro mnoho lidí neznámým pojmem. Jedná se o geneticky onkologické onemocnění s prevalencí 1/39000 až 1/50000. VHL je spojeno s velice širokou škálou projevů. Zároveň zde mluvíme o onemocnění s velmi nestabilní prognózou. O nemocné, kterým bylo VHL diagnostikováno, pečuje celá řada odborníků. Včasnou detekcí, se výrazně zvyšuje kvalita života. Tato nemoc sebou nese i řadu negativních dopadů, na které je zaměřené téma bakalářské práce. Ústřední otázkou výzkumu bylo: "Úskalí života s onemocněním Von Hippel Lindau." Cíle práce se zaměřovaly na identifikaci bio-psycho-sociálních dopadů nemoci z pohledu respondentů a jejich rodin a dále na identifikaci negativních faktorů, které ovlivňují život respondentů. Byly stanoveny čtyři základní výzkumné otázky. Jaké jsou biologické dopady nemoci? Jaké jsou psychologické dopady nemoci? Jaké jsou sociální dopady nemoci? Jaké jsou negativní faktory ovlivňující život respondentů? Výzkumná část bakalářské práce byla zpracována formou kvalitativního šetření, s využitím metody polostrukturovaných individuálních hloubkových rozhovorů a kazuistik. Výzkumným souborem byly dvě respondentky, kterým bylo VHL diagnostikováno, nejbližší člen rodiny a odborníci o ně pečující - vrchní sestra očního odd. FN Brno. Výzkum proběhl v Jihlavě a Brně. Výsledky rozhovoru byly kategorizovány metodou tužka papír a výsledky zaznamenány do schémat, která poskytla ucelený pohled na nejsilnější důsledky a dopady odpovídající základním výzkumným otázkám. Z výsledků vyplynulo, že onemocnění má vliv především na biologickou stránku pacientů s VHL, ale ovlivňuje také stránku sociální a psychickou. Biologický dopad pramení především z variability onemocnění. Pro obě respondentky je společná bolest, dyspepsie, vznik cyst na pankreatu a hemangioblastomů. U respondentky 1 navíc progredující hemangiom retiny a s ním spojená ztráta zraku. U respondentky 2 obtížně korigovatelný DM a trombofilie. Na toto navazující sociální dopad je hlavně v oblasti ztráty zaměstnání, což je pro obě respondentky společné. U respondentky 1 je tento dopad silnější vlivem ztráty zraku. Proto návazně dochází k omezení ve společenských aktivitách, ztrátě přátel a posílení dosavadních vztahů. Psychický dopad je, dle výsledku šetření, nejmenší a pro obě respondentky stejný. Jedná se hlavně o strach, beznaděj, odhodlání a nedůvěru. Negativními faktory ovlivňujícími život respondentů, dle našeho šetření, jsou nejistota, strach, izolace, neznalost a stigmatizace. Z rozhovoru vyvstal fakt nedostatečné informovanosti laické i odborné veřejnosti. Tato oblast je v České republice málo probádaná, poměrně velké studie poskytuje nejeden zahraniční server. A to nejčastěji USA, kde existují kliniky, které se zaměřují na nemocné s VHL. Toto je dáno i faktem velké rozlohy a tudíž i větším počtem nemocných. Proto je možnost soustředit je do jednotlivých center Tato práce může být metodickou příručkou shrnující informace o onemocnění Von Hippel-Lindau. Jako praktický výstup pro tuto práci bylo zvoleno vytvoření informačního letáku o onemocnění VHL.
|
|
|
Zdravotní problematika chovu králíků
Sekaninová, Aneta
V mé bakalářské práci na téma Zdravotní problematika chovu králíků se budu zabývat nejdříve původem králíka domácího a jeho domestikací. Shrnu a popíšu jednotlivé významy chovu králíků v České republice. Poté se zaměřím na zdraví a nemoc. Popíši jak zdravé, tak nemocné zvíře. Dále se zaměřím na jednotlivá onemocnění, která rozdělím do skupin parazitární, infekční a neinfekční. Parazitárních nemoci pak ještě rozdělím na endoparazity a ektoparazity. Infekční onemocnění rozdělím na virové, bakteriální a plísňové. A u neinfekčních nemoci se zaměřím na onemocnění trávicího ústrojí. U jednotlivých onemocnění detailně popíši a uvedu možné příčiny, symptomy, diagnostiku, pokud je možná, tak terapii a nakonec možnosti prevence.
|
|
|
Vliv výživy na vznik obezity a souvisejících onemocnění u žen
Husáková, Pavla
Práce s názvem Vliv výživy na vznik obezity a souvisejících onemocnění u žen, se ve své první části zabývá problematikou racionální výživy. Popisuje základní živiny, vitaminy a minerální látky ve stravě. V potravinové pyramidě shrnuji zásady zdravé výživy a doporučené množství . Druhá část práce se věnuje obezitě a souvisejících onemocnění u žen. Obecně je definována obezita a faktory, které mají vliv na její vznik. Práce je zaměřena na ženy ve středním věku, u kterých je riziko nárůstu hmotnosti větší. Dále je obsažena část popisující klimaktérium a nejčastější nemoci u žen. Praktická část obsahuje statistické vyhodnocení dotazníku týkající se výživy a výpočet indexu tělesné hmotnosti, podle kterého je zařazeno množství žen do jednotlivých skupin.
|
|
|
Působení vysokofrekvenční magnetické pulzní terapie Theracell 100 na chronické bolesti pohybového aparátu
BAUEROVÁ, Miroslava
Tato práce se zabývá účinností přístroje HIT TheraCell?100 na chronické bolesti pohybového aparátu. Za účelem této práce byla sledována skupina klientů centra Zdravá buňka Horažďovice, která byla regenerována působením HIT TheraCell?100 a skupina pacientů chirurgické ambulance Horažďovice, která chronické bolesti pohybového aparátu léčí konzervativním způsobem. Následně byly výsledky srovnány a vyhodnoceny. Dále se práce zabývá objasněním principů působení terapeutického přístroje Theracell?100, který slouží k rekondici a regeneraci buněk vysokofrekvenčním magnetickým pulzním polem.
|
|
|
Když se ze zdravotníka stane pacient
PALIČKOVÁ, Pavla
Teoretická část je rozdělena na pět částí. V první se soustředíme na pojem zdraví - vymezujeme definici zdraví, která se neustále měnila, a charakterizujeme i čtyři různé náhledy na pojem zdraví. V druhé části vysvětlíme pojem nemoc, rozebíráme nemoc jako zátěž a postoje zdravotníka a nemocného k nemoci. Ve třetí části je charakterizován pacient, jeho role, osobnostní vlastnosti a jeho změny v prožívání a chování v nemoci. Čtvrtá část se zabývá zdravotníkem samotným. Popisuje roli lékaře, sestry a následně zdravotníka v roli pacienta. Pátá poslední část je věnována hospitalizaci. Je zde charakterizován vztah mezi pacientem a zdravotníkem během hospitalizace, s tím souvisí i vysvětlení důležitosti rozhovoru a jeho významu při hospitalizaci. Poslední podkapitolou této části je adaptace na nemocniční prostředí, která uzavírá teoretickou část bakalářské práce.Cílem práce bylo: 1. zjistit pohled na vlastní prožitou hospitalizaci, 2. zjistit, jak zdravotníka hospitalizace ovlivnila po osobní stránce, 3. zjistit, zda zdravotníka hospitalizace ovlivnila pro jeho další výkon v jeho povolání. Výzkumná část bakalářské práce byla zpracována metodou kvalitativního šetření. Pro sběr dat byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Každá respondentka byla na začátku rozhovoru seznámena s tím, že bude zachována její anonymita a veškeré získané informace budou použity jen pro potřeby této bakalářské práce. Výzkumné šetření probíhalo v soukromém prostředí respondentek v období. Z výzkumného šetření vyplynulo, že v prožití hospitalizace je určitý rozdíl mezi zdravotníkem v roli pacienta a "obyčejným" pacientem. Zdravotník v roli pacienta má větší či vyšší očekávání například při ošetřovatelské péči nebo podávání informací o svém zdravotním stavu. Je to dáno jejich zdravotním vzděláním. Na druhou stranu se ale ukázalo, že toto vzdělání jim svým způsobem brání přijmout roli obyčejného pacienta a více se ptát. Můžeme tedy říci, že zdravotník-pacient je svým způsobem pro zdravotnický personál opravdu náročný klient. Z našeho šetření tedy vyplynulo, že nelze jednoznačně říci, že by profesní vzdělání mělo zásadní vliv na poskytování informací o zdravotním stavu. Dále na základě výzkumného šetření bylo zjištěno, že s atraktivitou a vybaveností oddělení neměly respondentky problém. Jako negativum bylo zjištěno brzké ranní buzení v rámci měření teplot.Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že v oblasti zajišťování a poskytování dopomoci v úkonech sebepéče byl personál velice vstřícný, pozorný, milý, "nikdy neměl problém". Dalším úkolem výzkumu bylo zjistit, jak zdravotníka-pacienta ovlivnila hospitalizace po osobní stránce jakým způsobem se mění postoj zdravotníka v profesionálním přístupu k pacientovi po osobní zkušenosti v roli pacienta a jakým způsobem využije zdravotník nabyté zkušenosti z hospitalizace ve své profesi. Naše výsledky ukazují, že respondentky se snaží zamýšlet nad prožitými zkušenostmi z hospitalizace. Z šetření vyplynulo, že respondentky mění svůj přístup nejčastěji na základě setkání s neprofesionálním chováním od zdravotnického personálu. Přesto naše šetření ukázalo, že se devět respondentek dokázalo nejen zamyslet nad svými profesionálními pochybeními, ale dokázaly i negativní zkušenosti ze své hospitalizace využít k rozvoji a ke zlepšení výkonu ve svém povolání. Tato bakalářská práce poskytla pohled zdravotníka v roli pacienta na chování zdravotníků a jejich ošetřovatelský přístup k pacientovi během hospitalizace. Protože výsledky výzkumného šetření nejvíce ukázaly, že respondentky měly největší problém se získáváním a podáváním informací, navrhujeme seminář zaměřený na téma, jak se naučit správně komunikovat.
|
|
|
Podpora zdravého životního stylu u romských žen
VÍTKOVÁ, Dominika
Abstrakt Tématem bakalářské práce je Podpora zdravého životního stylu u romských žen. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a část výzkumnou. V teoretické části je popisována charakteristika romského etnika, dále se v této práci definují pojmy jako je zdraví, prevence a nemoc, jednotlivé složky zdravého a nezdravého životního stylu. Poslední oblast v teoretické části bakalářské práce je věnovaná roli porodní asistentky. Prvním cílem této práce bylo zjistit, zda romské ženy získávají informace o zdravém životním stylu od porodních asistentek. Druhý cíl se zaměřoval na to, zda romské ženy dodržují zásady zdravého životního stylu. Byly položeny dvě výzkumné otázky: Jakým způsobem porodní asistentky edukují romské ženy o zdravém životním stylu? A jakým způsobem romské ženy dodržují zdravý životní styl? V praktické části bakalářské práce byla použita kvalitativní metoda, technika sběru dat probíhala pomocí individualizovaných rozhovorů. Podkladem k rozhovoru byly předem připravené otázky, které sloužily k usnadnění při zpracování výsledků. Otázky byly zaměřené na zdravý životní styl. Respondentky tak mohly vyjádřit svůj názor s daným tématem. Výzkumný soubor tvořilo 5 romských žen od 18 do 55 let, které žijí na různých místech České republiky a 5 porodních asistentek pracujících v gynekologických ordinacích. Rozhovory probíhaly na předem domluveném místě, kde měly ženy dostatek soukromí k tomu, aby vyjádřily svůj názor. Před provedením rozhovoru měly respondentky možnost podepsat Žádost o souhlas ke spolupráci, ve které byla zdůrazněna anonymita dat. Také byly dopředu seznámeny s tím, že rozhovory budou využity pro potřeby bakalářské práce. Tuto žádost všechny ženy podepsaly. Rozhovory byly nahrávány na diktafon a následně zapisovány. Podle získaných informací byly utvořeny hlavní kategorie a k nim významové podkategorie pomocí barvení textu. Ve výzkumném šetření s romskými ženami byly stanoveny dvě hlavní kategorie. První kategorie Životní styl romských žen a k ní byly stanoveny podkategorie Výživa, Volný čas, Návykové látky, Stres a Intimní hygiena. Druhá hlavní kategorie Znalosti romských žen obsahuje podkategorie Prevence, Sexualita, Antikoncepce, Získané informace a Zdroj edukace. Při zpracování výsledků ve výzkumném šetření s porodními asistentkami vznikla jedna hlavní kategorie Edukace romských žen, která zahrnuje podkategorie Výživa, Pohybová aktivita, Návykové látky, Intimní hygiena, Sexualita, Antikoncepce, Prevence a Způsob edukace. Ve výsledcích výzkumu jsou zaznamenány odpovědi romských žen na otázky týkajících se zdravého životního stylu a také odpovědi porodních asistentek, jak edukují romské ženy v této oblasti. Bakalářská práce poukázala na oblasti, ve kterých mají romské ženy málo znalostí. Jejich nedostatek informací mnohdy vede k tomu, že se romské ženy nevědomě vystavují rizikovému chování, které má negativní vliv na lidský organismus. Nedostatek znalostí mají např. v oblastech týkajících se antikoncepce, intimní hygieny, prevence před pohlavně přenosnými chorobami a také prevence před karcinomem prsů. Naopak romské ženy mají dostatek informací v oblasti umělého přerušení těhotenství, většinou je to způsobeno tím, že interrupce znají z vlastní zkušenosti. Výsledky výzkumného šetření poukázaly na to, že romské ženy nedodržují zásady zdravého životního stylu. Z odpovědí porodních asistentek vyplynulo, na jakou oblast zdravého životního stylu by se měly více zaměřit ve své edukaci. Porodní asistentky by měly klást větší důraz na edukaci v oblasti výživy, pohybové aktivity, odpočinku, spánku, a také by měly romské ženy informovat o prevenci před karcinomem tlustého střeva. Z výzkumného šetření je zřejmé, že porodní asistentky nekladou na příliš velkou hodnotu zpětné vazbě, jelikož z rozhovorů vyplynulo, že odpovědi romských žen a porodních asistentek se v mnoha oblastech liší.
|
host ::
RSS.