|
|
Postoje aktérů rodinné politiky k otázce aktivního otcovství v České republice
Hubáček, Miroslav ; Tušková, Eva (vedoucí práce) ; Nekola, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem aktivního otcovství v České republice. Záměrem práce je popsat postoje aktérů rodinné politiky a diskutovat možnosti další podpory konceptu aktivního otcovství v České republice. Nejprve identifikuje klíčové aktéry rodinné politiky, jejichž postoje je třeba sledovat. Tyto postoje jsou následně zjišťovány pomocí primárních (expertní rozhovory) a sekundárních dat. Práce dochází pomocí těchto zdrojů k tomu, že i když významní aktéři problematizují nedostatečné zapojení otců do péče, v současnosti se nacházíme ve fázi identifikace problému na úrovni státních subjektů, jako je Ministerstvo práce a sociálních věcí a v současnosti podporují aktivní otcovství především občanská sdružení. Určitá míra komunikace mezi aktéry probíhá pouze v rámci Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů. Důvodem, proč není aktivní otcovství více podporováno, je ten, že se zatím nevytvořila velká koalice aktérů, která by aktivní otcovství více prosazovala skrze svá sdílená přesvědčení. Dá se očekávat, že občanská sdružení budou aktivní otcovství dále podporovat prostřednictvím svých vlastních projektů. Na vládní úrovni je pak aktivní otcovství spojeno se slaďováním rodinného a pracovního života, takže aktivní otcovství není sledováno jako primární problém, ale spíše jako prostředek, jak...
|
|
|
NEW TOOLS OF RESEARCH GOVERNANCE: Cases of research policy implementation in the Czech Republic, Sweden and the European Union
Young, Mitchell ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent) ; Lacina, Lubor (oponent)
Výzkumná politika je považována za hnací motor znalostní ekonomiky a jako taková se stává předmětem stále intenzívnějšího zájmu tvůrců evropské legislativy. Evropská unie i jednotlivé členské státy začaly vytvářet a zavádět celou řadu nových nástrojů pro evaluaci a financování výzkumu. Zvláště charakteristické nástroje potom vyvinulo Švédsko a Česká republika. Tato disertační práce prostřednictvím čtyř případových studií zkoumá, proč jsou používány právě dané nástroje hodnocení a financování výzkumu a jaký mají na výzkum dopad. Práce využívá konceptuální rámec ideálních typů pro kategorizaci veřejné správy a jeho prostřednictvím dokazuje, že tyto nové nástroje výzkumných politik mohou být zařazeny mezi reformy typu New Public Management. Tato disertační práce vytváří teoretický model, který operacionalizuje nové institucionální teorie. Tento model také umožňuje odhalení toho, jaká ideologie stojí za nástroji výzkumné politiky a odkrývá způsob, jakým ovlivňuje chování jedinců v akademickém prostředí. Výsledky prokazují, že silný zkreslující vliv na postup výzkumu má mechanismus institucionální teorie racionální volby, který je zakořeněný v nástrojích New Public Management. Tento vliv je nicméně zmírněn historickými a normativními faktory, jež komplexní systém vysokoškolského výzkumu rovněž ovlivňují. Powered...
|
host ::
RSS.