|
|
Možnosti stanovení vybraných flavonoidů
Smělá, Margita ; Vitoulová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Teoretická část bakalářské práce se zabývá popisem vybraných flavonoidů: apigeninu, kvercetinu, luteolinu, kaempferolu, rutinu a myricetinu a možnostmi jejich stanovení. V úvodní části jsou popsány charakteristické vlastnosti a účinky jednotlivých flavonoidů. Další kapitola je věnována principům separačních metod, zejména vysokoúčinné kapalinové chromatografii a kapilární elektroforéze. Největší pozornost je věnována literárnímu přehledu stanovení výše uvedených flavonoidních sloučenin kapalinovou chromatografií a kapilární elektroforézou. V praktické části je popsán sběr a příprava rostlinného matriálu pro extrakci flavonoidů. Bílé a modré hrozny byly ihned po oddělení od keře zmrazeny na suchém ledu, zpracovány v dusíkové atmosféře a lyofilizovány.
|
|
|
Interakce střevní mikroflóry s vybranými flavonoidy
Balatka, Štěpán ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Koblihová, Jitka (oponent)
Mikroflóra nacházející se na povrchu a uvnitř lidského těla je velmi rozsáhlý systém. Velmi významnou a stále ještě ne zcela prozkoumanou oblastí je střevní mikroflóra gastrointestinálního traktu. Střevní mikroflóru tvoří mnoho druhů bakterií, virů, hub nebo některé jednobuněčné eukaryotní heterotrofní organismy. Střevní mikroflóra se účastní například syntézy vitamínů, trávení polysacharidů nebo při ukládání tuků. Významně se zapojuje do metabolismu cizorodých látek a trávení potravy. Cizorodé látky mohou svým působením ovlivňovat složení střevní mikroflóry. Nesmí se opomíjet, že složení střevní mikroflóry se liší u jednotlivých jedinců a je proměnlivé během života. Metabolismus cizorodých látek ve vztahu k lidskému organismu je celosvětovým předmětem studií. Tato práce je věnována metabolismu myricetinu a jeho vlivu na trávicí trakt zdravého jedince a celiaka. Dále je studováno, zda myricetin ovlivňuje biodiverzitu střevních bakterií. Odebrané fekální vzorky od dárce A (celiak) a B (zdravý) byly inkubovány v čase 0, 3 a 6 hodin v McDougallově pufru s myricetinem. Dále byly zkoumány metodou RP-HPLC. Cílem bylo zjistit, zda se přidaný myricetin metabolizuje vykultivovanými bakteriemi na další metabolit (např. dihydromyricetin). Při analýze byl zjištěn úbytek myricetinu v průběhu 6 hodin u obou...
|
|
|
Interakce vybraných flavonoidů s N-acetyltransferasami
Veselá, Šárka ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Bořek Dohalská, Lucie (oponent)
Flavonoidy jsou přírodní látky syntetizované v rostlinách jako sekundární metabolity. Vzhledem k široké škále jejich biologických účinků, z nichž můžeme zmínit například účinky antioxidační, hepatoprotektivní či antibakteriální, jsou v současné době stále více používány jako složka potravních doplňků. Kromě pozitivních účinků byly ovšem pozorovány i účinky nežádoucí, zejména mutagenní a pro-oxidační vliv. Velmi podstatným dějem, který je ovlivňován flavonoidními sloučeninami, je biotransformace. Interakce flavonoidů s biotransformačními enzymy, a to jak v I. fázi biotransformace, tak i ve fázi druhé, jsou zcela zásadní pro metabolismus léčiv a v této souvislosti také pro procesy karcinogenese. V této bakalářské práci byl studován vliv vybraných flavonoidů myricetinu a dihydromyricetinu na aktivitu N-acetyltransferasy 1 a 2, enzymů II. fáze biotranfsormace. Především byl zkoumán mechanismus tohoto působení. Experimentálně byla ověřena inhibice lidské rekombinantní N-acetyltransferasy 1 i 2 působením jak myricetinu, tak dihydromyricetinu. Hlubším studiem interakcí N-acetyltransferasy 1 a 2 s těmito vybranými flavonoidy bylo prokázáno, že zvýšení koncentrace druhého substrátu (p-aminobenzoová kyselina, sulfamethazin) nevede k potlačení inhibičního efektu. Je tedy velmi pravděpodobné, že oba flavonoidy...
|
|
|
Možnosti stanovení vybraných flavonoidů
Smělá, Margita ; Vitoulová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Teoretická část bakalářské práce se zabývá popisem vybraných flavonoidů: apigeninu, kvercetinu, luteolinu, kaempferolu, rutinu a myricetinu a možnostmi jejich stanovení. V úvodní části jsou popsány charakteristické vlastnosti a účinky jednotlivých flavonoidů. Další kapitola je věnována principům separačních metod, zejména vysokoúčinné kapalinové chromatografii a kapilární elektroforéze. Největší pozornost je věnována literárnímu přehledu stanovení výše uvedených flavonoidních sloučenin kapalinovou chromatografií a kapilární elektroforézou. V praktické části je popsán sběr a příprava rostlinného matriálu pro extrakci flavonoidů. Bílé a modré hrozny byly ihned po oddělení od keře zmrazeny na suchém ledu, zpracovány v dusíkové atmosféře a lyofilizovány.
|
|
|
Obsah vybraných fenolických látek v kořeninových rostlinách.
BERANOVÁ, Zuzana
Práce se věnuje obsahu vybraných fenolických látek v některých zástupcích čeledi Alliaceae, Lamiaceae a Apiaceae. Fenolické látky se v rostlinách vyskytují v širokém zastoupení a ve vysokých koncentracích. Flavonoidy jsou jednou z menších skupin fenolických látek, ale poměrně významnou. Konzumací potravin obsahujících flavonoidy se předchází výskytu některých onemocnění, jako je ateroskleróza, kardiovaskulární a nádorová onemocnění. Pro výjimečné biologické účinky byla pozornost věnována pěti flavonoidům: kemferolu, kvercetinu, myricetinu, apigeninu a luteolinu. Pro stanovení obsahu fenolických látek byla použita metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC). Analyzováni byli tři zástupci čeledi Alliaceae, dva zástupci čeledi Lamiaceae a tři zástupci čeledi Apiaceae. K analýze byly použity jen jedlé části rostlin a porovnávaly se obsahy fenolických látek jednotlivých druhů rostlin pěstovaných na záhoně a ve skleníku. Metodou HPLC se nejdříve zjistilo kvalitativní zastoupení fenolických látek. Výsledkem jsou chromatografické profily, z kterých byly vypočítány obsahy jednotlivých fenolických látek. Poté se metodou HPLC stanovil obsah celkového kemferolu, kvercetinu, myricetinu, apigeninu a luteolinu. Nejvyšší obsah celkového kemferolu byl stanoven u petržele hladkolisté pěstované na záhoně (588 mg/kg čerstvé hmoty) a ve skleníku (340 mg/kg čerstvé hmoty). Nejvyšší obsah kvercetinu byl zjištěn u cibule červené pěstované ve skleníku (773 mg/kg čerstvé hmoty) a u bazalky zelené velkolisté pěstované na záhoně (535 mg/kg čerstvé hmoty). Nejvyšší obsah celkového apigeninu byl stanoven u petržele hladkolisté pěstované ve skleníku (1790 mg/kg čerstvé hmoty) a u petržele kadeřavé pěstované na záhoně (3690 mg/kg čerstvé hmoty).
|
host ::
RSS.