|
|
Duální diagnóza z pohledu sociální práce
Čermáková, Judita ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Janečková, Hana (oponent)
Bakalářská práce s náz Duální diagnóza z pohledu sociální práce vznikla s cílem objasnit jakou roli hraje sociální pracovník při úzdravě a sociální rehabilitaci pacienta s diagnostikovanou duální diagnózou. Zároveň by měla objasnit roli sociálního pracovníka v multidisciplinárním týmu a zaměřit se na duální diagnózu jako na komplexní problém, a to z celostního, tedy bio sociálního modelu. Teoretická část vznikla především na podkladu primárních tištěných a internetových zdrojů. Místy byla použita také sekundární literatura. Teoretická část by měla především sloužit jako opora pro pochopení problematiky duální diagnózy, v kontextu sociální práce. Praktická část pak byla realizována pomocí kvalitativních rozhovorů a kazuistik. Respondenty tvořili především sociální pracovníci, psychiatři, adiktolové a psychologové kteří se touto problematikou profesně zabývají. Klíčová slov Sociální práce, duální diagnóza, psychiatrická komorbidita, závislost, duševní zdraví, multidisciplinární tým.
|
|
| |
|
|
Postavení sestry v multidisciplinárním týmu pečujícím o seniory
MORAVEC, Martin
Úvod: Každá sestra bude jednou součástí multidisciplinárního týmu. Rozdíly budou jen v pacientech, o které se bude starat a s tím úměrné budou i cíle a realizace plánů multidisciplinárních týmů. Ovšem podstata a záměr zůstává stejný. Uspokojit potřeby pacienta a vnímat jeho potřeby jako potřeby od holistické bytosti. K tomu je vyžadováno více odborníků z řad jednotlivých oborů v multidisciplinárním týmu, který plně spolupracuje za dosažení tohoto cíle. Cíl: Pro bakalářskou práci byly stanoveny celkem dva cíle. Prvním cílem bylo zhodnotit, jak vnímají sestry své postavení v multidisciplinárním týmu, který pečuje o seniory. Druhým cílem bylo zjistit, jak sestry vnímají přínos multidisciplinárního týmu jako takového. Metodika: Pro výzkumné šetření byla použita kvantitativní metoda. V rámci kvantitativního výzkumného šetření, kdy cílová skupiny byly sestry pracující v multidisciplinárním týmu pečujícím o seniory. Dotazník obsahoval 22 uzavřených otázek včetně jedné tabulky. Výsledky: Z výsledků je patrné, že sestry vnímají pozitivně přínos multidisciplinárního týmu jako takového. U sester bylo prokázáno, že se cítí plnohodnotnými členy multidisciplinárních týmů a že spolupracují s ostatními členy v uspokojování potřeb svých pacientů. Sestry, pracující ve fungujících multidisciplinárních týmech mají taktéž větší přehled o individuálních potřebách svých pacientů a s informacemi od multidisciplinárního týmu dokážou poskytovat kvalitnější ošetřovatelskou péči. Sdílení informací v rámci multidisciplinárního týmu sestry rovněž hodnotí jako pozitivní. Závěr: Došli jsme k závěru, že správně fungující multidisciplinární tým, který obsahuje sestry je nedílnou součástí správné a kvalitní péče o pacienty. Výsledky této práce by mohly být přínosem v oblasti vzdělávání, praxe.
|
|
|
Role sestry při poskytování multidisciplinární péče na spinálních jednotkách
HARAZINOVÁ, Lucie
Cílem této diplomové práce je zmapování role sestry na spinální jednotce, popis spolupráce členů multidisciplinárního týmu na spinální jednotce a popis potřeb zde hospitalizovaných pacientů. Pro splnění těchto cílů bylo stanoveno celkem pět následujících výzkumných otázek: "Jaká je úloha sestry v péči o pacienty na spinální jednotce?", "Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o pacienty na spinální jednotce?", "Jaké je složení multidisciplinárního týmu na spinální jednotce?", "Jakým způsobem probíhá spolupráce mezi těmito pracovníky?" a "Jaké jsou potřeby pacientů hospitalizovaných na spinální jednotce?". Teoretická část diplomové práce je koncipována tak, aby čtenáři poskytla komplexní náhled na problematiku míšního poranění. Na samém začátku definuje základní anatomické a fyziologické poměry nervového systému, páteře a míchy. Poranění těchto struktur je předmětem dalších kapitol, které již podrobněji rozebírají příčiny vzniku, příznaky, diagnostiku a možnosti léčby. Dále popisuje rozvoj spinálních jednotek v České republice i zahraničí. Vymezuje také multidisciplinární tým, jehož působení je nedílnou součástí péče o pacienta s míšním poraněním. Kapitola ošetřovatelské péče je věnována oblastem, které u pacientů s míšní lézí vyžadují specifický přístup sester. Pro empirickou část diplomové práce bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření. Sběr dat proběhl pomocí polostrukturovaného rozhovoru s třinácti sestrami z vybraných spinálních jednotek. Těm bylo po zjištění identifikačních údajů položeno celkem dvacet devět otázek zaměřených na chod spinální jednotky, charakter poskytované multidisciplinární péče a zkušenosti sester ohledně stavu a potřeb pacientů. Získané informace byly následně přepsány a zpracovány metodou otevřeného kódování s využitím techniky barvení textu. Pro snazší orientaci ve výsledcích rozhovorů byly vytvořeny čtyři kategorie a sedmnáct podkategorií, které přehledným způsobem prezentují odpovědi na výše uvedené výzkumné otázky. Bylo zjištěno, že svou roli na spinální jednotce vnímají informanti převážně v roli sestry-ošetřovatelky. Kooperace multidisciplinárního týmu je podmíněna různými formami verbálního i neverbálního předání informací, kupříkladu v rámci vizit, předání hlášení, provozních schůzí nebo informačních tabulí. Tato spolupráce je většinou sester hodnocena jako efektivní a převážně bezproblémová. Z výsledků dále vyplývá, že potřeby pacientů jsou úzce spjaty s omezením mobility a dlouhodobou hospitalizací. Nejčastěji se tak jedná o potřeby fyziologické a potřebu kontaktu s okolím. Diplomová práce poukazuje na důležitost multidisciplinárního a citlivého přístupu k pacientům s míšní lézí, kteří ve svém návratu do každodenního života prožijí mnoho starostí a vypjatých chvil. Výsledky mohou posloužit jako vzdělávací materiál nejen pro studenty zdravotnických oborů, ale i pro samotný zdravotnický personál. Výstupem diplomové práce je manuál pro nově nastupující sestry na spinální jednotky, který si klade za cíl jejich snadnější začlenění a připravenost na nezanedbatelná specifika péče o pacienty s míšním poraněním.
|
|
|
Domácí hospicová péče z pohledu sestry
HERDOVÁ, Elena
Tématem této bakalářské práce je "Domácí hospicová péče z pohledu sestry". Skládá se z části teoretické a výzkumné. V teoretické části je definována domácí hospicová péče a práce vysvětluje, pro koho je určena. Dále se zabývá potřebným vybavením dle standardů a vyhlášky, co se týče materiálního, přístrojového či personálního vybavení. Zaobírá se smyslem a složením multidisciplinárního týmu, rozsahem péče a rolemi, které sestra zastává pro umírajícího, rodinu i pozůstalé, při procesu smíření se s umíráním dle Elisabeth Kübler Rossové. Práce zahrnuje přehled agentur domácí hospicové péče fungujících v Jihočeském kraji dle odbornosti 926 a v neposlední řadě legislativní úpravu domácí hospicové péče. Výzkumná část je zpracována formou kvalitativního výzkumu s hlavním cílem zjistit pohled sester na domácí hospicovou péči. Byly stanoveny i cíle dílčí - zjistit rozsah péče sester v domácí hospicové péči, zjistit, jak samy sestry hodnotí svou pracovní zátěž a jaké faktory komplikují poskytování této péče. K jednotlivým cílům byly stanoveny výzkumné otázky. Sběr dat probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů, které byly realizovány se sestrami pracujícími v agenturách domácí hospicové péče v Jihočeském kraji. Rozhovory byly nahrávány na diktafon se souhlasem dotazovaných sester a následně doslovně přepsány do písemné formy. Celkem bylo vytvořeno šest kategorií a dvacet podkategorií. Výzkum probíhal v období únor až březen 2022 a velikost výzkumného souboru se odvíjela dle nasycení odpovědí dotazovaných - ve výsledku osm sester. Výsledky práce mohou být publikovány pro laickou i odbornou veřejnost. Možný přínos vidím ve zvýšení povědomí v rodinách, kde se nachází umírající člen, který by si přál umírat doma, či zvýšení zájmu sester o tento obor.
|
|
|
Kvalita sociálních služeb poskytovaných v rámci mobilní hospicové péče z pohledu pečujících rodin a příbuzných
VEITHOVÁ, Gabriela
Cílem práce bylo zjistit názor osob pečujících o své blízké a příbuzné, tedy klienty mobilní hospicové paliativní péče, na současnou kvalitu této péče, a to konkrétně na území Jihočeského kraje. Způsobem dosažení cíle byl kvalitativní výzkum provedený převážně ve třetím a také čtvrtém čtvrtletí roku 2021. Pro výzkum byla navázána spolupráce se 6 organizacemi, následně byl s 12 informanty veden polostrukturovaný rozhovor doplněný technikou pozorování. Vyhodnocovací metodou byla metoda zakotvené teorie provedená v programu Atlas.ti 9. Přínosem práce jsou informace, které poslouží poskytovatelům i orgánům souvisejícím: Jednak v podobě aktuálního povědomí veřejnosti o mobilní hospicové péči, dále výčtem dojmů a názorů, které se v laické veřejnosti vyskytují, ale též šíří. Také konkrétní datování je využitelné, otevírá možnost sledování vývoje mobilní hospicové paliativní péče zde v lokalitě Jihočeského kraje, ale i porovnávání mezi lokalitami. Závěrečným výstupem jsou poznatky o kvalitě této služby, které vyšly velmi kladně. Pečující zmiňovali možnost volby využít mobilní hospicovou péči, kvalitu viděli v existenci alternativy k péči ústavní. Kvalitou bylo podle pečujících také to, že na péči o svého blízkého nejsou v domácím prostředí sami. Mobilní hospicová péče je tedy podle pečujících kvalitní i s nedostatky, které ve výzkumu zazněly.
|
|
|
Zdravotně sociální pracovník v psychiatrické nemocnici
DVOŘÁKOVÁ, Klára
Cílem bakalářské práce je zmapovat specifika sociální práce zdravotně sociálního pracovníka v psychiatrické nemocnici. Dílčími cíli je popsat, jaká je role a činnost zdravotně sociálního pracovníka, jakým způsobem je zapojen zdravotně sociální pracovník do multidisciplinární péče v psychiatrické nemocnici a jaké prostředky psychohygieny využívá zdravotně sociální pracovník v psychiatrické nemocnici. Pro výzkum byla zvolená kvalitativní výzkumná strategie a metoda dotazování s technikou polostrukturované rozhovoru. Analýza dat byla provedena pomocí otevřeného kódování. Výzkumný soubor byl vybrán pomocí následného výběru a tvořily ho čtyři zdravotně sociální pracovnice. Z výzkumu se dá usuzovat, že průběh zdravotně sociální práce v psychiatrických nemocnicích je poměrně stejná. Zdravotně sociální pracovník je nedílnou součástí multidisciplinárního týmu v psychiatrické nemocnici, kde je pacientům poskytována komplexní zdravotní a sociální péče. Zdravotně sociální pracovník v psychiatrické nemocnici zastává řadu rolí a činností. Mezi role řadíme zprostředkovatel služeb a cvičitel sociální adaptace a mezi činnosti poskytování odborného sociálního poradenství pacientovi i jeho rodině, účast na vizitách a léčebných programech i poradách, podpora při vyřizování dokladů, při řešení dluhové problematiky a při řešení obtíží s bydlením. Zaměstnání zdravotně sociálního pracovníka se řadí mezi pomáhající profese, kde je nezbytná péče o sebe a dodržování zásad psychohygieny. Nejdůležitějším z prostředků psychohygieny je supervize, která je zaměstnavatelem psychiatrických nemocnic dodržována a zdravotně sociální pracovníci se jí účastní v pravidelných intervalech. Bakalářskou práci bude možno použít jako zpětnou vazbu pro zařízení, kde bude výzkumu realizován. Výsledky práce mohou využít zdravotně sociální pracovníci ve zdravotnictví a studenti oboru Zdravotně sociální péče, kteří uvažují o zaměstnání v psychiatrické nemocnici.
|
|
|
Přínos paliativních týmů pro zdravotnická zařízení
KŘÍŽOVÁ, Helena
Cílem bakalářské práce bylo zjistit funkčnost paliativních týmů, jejich přínos pro zdravotnická zařízení a potřebu při poskytování péče pacientům s nevyléčitelným onemocněním a ukončenou léčbou. Práce se také zaměřuje na jednotlivé členy paliativního týmu a jejich role. Metodika a výzkumný soubor: Ke splnění stanovených cílů bylo využito kvalitativního výzkumného šetření formou polostrukturovaného rozhovoru se členy paliativního týmu. Výsledky rozhovorů byly následně analyzovány pomocí otevřeného kódování metodou tužka-papír a následně rozděleny do jednotlivých kategorií s podkategoriemi. V rámci výzkumu k této bakalářské práci byly stanoveny čtyři základní kategorie, které jsme následně rozdělili na další tři podkategorie. Výzkumný soubor tvořilo jedenáct členů paliativních týmů čtyř vybraných nemocnic v České republice. Výsledky: Bylo zjištěno, že vznik a působení paliativních týmů v dotazovaných nemocnicích jsou považovány za velký přínos pro zdravotnická zařízení. Námi získané výsledky mohou posloužit jako podklad pro vznik informačních brožur pro jednotlivá oddělení nemocnic, další zdravotnická zařízení, ale i veřejnost. Tato bakalářská práce může být použita jako téma pro vzdělávací semináře pro sestry, lékaře a další pomáhající profese.
|
|
|
Problematika multidisciplinárního přístupu k týraným, zneužívaným a zanedbávaným nezletilým obětem v Českých Budějovicích
VOLÁROVÁ, Andrea
Diplomová práce je zaměřena na téma problematika multidisiciplinárního přístupu k týraným, zneužívaným a zanedbávaným nezletilým obětem v Českých Budějovicích. Hlavním cílem diplomové práce bylo zmapovat způsoby přístupů zainteresovaných pracovníků pomáhajících profesí k nezletilým obětem syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí, na část teoretickou a výzkumnou. Teoretická část se věnuje základním dětským právům v České republice. Dále se zabývá popsáním syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte. Následující kapitola se zaměřuje na systémové týrání nezletilých obětí, které úzce souvisí syndromem CAN. Dále na popis pomáhajících profesí, které jsou zainteresované do problematiky syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte. Předposlední kapitola se věnuje intervencím a postupům práce s nezletilou obětí. A poslední kapitola, zaměřující se na multidisciplinární přístupy směřujícími k nezletilým obětem. Výzkumná část byla zpracována na základě kvalitativní výzkumné strategie. Za pomoci použití metody dotazovaní, technik polostrukturovaného rozhovoru, který sestával ze dvanácti otevřených otázek a dalších podle doplnění. Z výsledků kvalitativního výzkumu vyplynulo, že dotazovaní komunikační partneři z pomáhajících profesí využívají během své praxe s nezletilými oběťmi přístupy individuální, přístupy terapeutické a přístupy multidisciplinární. Výsledky výzkumu budou sloužit jako zdroj zjištěných informací a inspirací pro zainteresované pracovníky pomáhajících profesí.
|
|
|
Pozitiva a negativa práce členů multidisciplinárního týmu v Centrech duševního zdraví
TOPINKOVÁ, Petra
Tato diplomová práce pojednává o spolupráci sociálních a zdravotních pracovníků v rámci multidisciplinárních týmů v relativně novém projektu - Centrum duševního zdraví. Tento princip péče je v České republice nový a je založený na mezioborové spolupráci. Nyní je zaměřen na lidi s vážným duševním onemocněním. Tým se skládá z psychiatrů, psychologů, sociálních pracovníků, všeobecných sester/sester pro péči v psychiatrii a peer konzultantů. Účelem práce je zjistit, jak taková práce v multidisciplinárním týmu vypadá, jak ho vnímají informanti a jaká pozitiva a negativa v této práci shledávají. Práce je sestavena ze dvou částí, a to z teoretické a praktické. V teoretické části se čtenář dozví, že Centra duševního zdraví jsou součástí Reformy psychiatrické péče. Do CDZ je implementován FACT (Flexible Assertive Community Treatment) model, který je na bázi komunitní péče. V práci je dále vysvětleno, jak fungují CDZ, jaké služby poskytují a pro jaké klienty jsou. Praktická část je vytvořena na základě kvalitativního výzkumu, data jsou sebrána pomocí hloubkových rozhovorů s informanty. Informanty tvoří devět pracovníků jednoho CDZ. Z jejich rozhovorů vyplynulo několik základních kategorií, které částečně odpovídají na výzkumné otázky. Kategorie, které jsou vzájemně provázané jsou: Peer konzultant, Covid, Rizika multidisciplinárního týmu, Důležitost profesí, Hlavní slovo v péči, Negativa a pozitiva práce v týmu, Očekávání od ostatních profesí. Výsledky této práce mohou být podkladem dalších výzkumů a přinášejí zajímavý pohled toho, jak takto náročnou práci vnímají sami pracovníci.
|
host ::
RSS.