Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Lišejníky Trubínského vrchu u Berouna a studie Aspicilia dominiana
Lenzová, Veronika ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Kocourková, Jana (oponent)
Lišejníky Trubínského vrchu u Berouna a studie Aspicilia dominiana Veronika Lenzová Abstrakt Tato diplomová práce je rozdělena do dvou samostatných částí. Cílem první části práce bylo provést kompletní lichenofloristický průzkum Trubínského vrchu u Berouna. Na jižní straně vrchu se nacházejí diabasové skalní výchozy, které jsou z lichenologického hlediska velmi zajímavým substrátem, protože hostí široké druhové spektrum lišejníků. Na lokalitě jsem nalezla celkem 125 druhů lišejníků, z toho 105 druhů roste na diabasových skalách. Značná část z nalezených lišejníků je řazena mezi ohrožené druhy např. Aspicilia dominiana, Caloplaca conversa, Lichinella stipatula, Phaeophyscia constipata a další. Druhá část práce se věnuje taxonomické studii lišejníku Aspicilia dominiana a jemu morfologicky podobným druhů A. intermutans a A. epiglypta. Lišejník A. dominiana je recentně udáván pouze z několika diabasových výchozů v ČR. Po revizi herbářového materiálu studovaných druhů jsem na základě mikroskopických a chemických znaků zjistila, že taxon A. dominiana je shodný s druhem A. intermutans. Shoda těchto taxonů se potvrdila i molekulárními daty ze sekvenace dvou genů nrITS a mtSSU a proto navrhuji tyto taxony synonymizovat. Podle fylogenetických stromů, které jsem sestavila, není lišejníku A. intermutans blízce příbuzný...
Taxonomická studie okruhu terčovníku Physconia muscigena
Starosta, Jakub ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Šoun, Jaroslav (oponent)
Hlavním cílem studie bylo najít rozdíly v ekologii a v produkci sekundárních metabolitů v různých populacích lišejníku Physconia muscigena a zjistit, zda je druh dobře definován i chemicky a molekulárně. Pro studii jsem použil hlavně populace z Evropy a Kanady. Pro rekonstrukci fylogenetických stromů jsem využil data ze tří sekvenovaných úseků DNA (ITS rDNA, mtSSU rDNA a TEF1). Dalším cílem studie bylo zjistit taxonomické postavení blízce příbuzných druhů P. muscigena, P. bayeri, P. rossica, a P. isidiomuscigena. Vzhledem ke vzácnosti P. muscigena a P. bayeri na našem území jsem prozkoumal i všechny historické lokality, kde byl druh v minulosti z ČR udáván. Výsledky ukázaly, že (1) sekvenační data z úseků ITS rDNA a TEF1 ukazují velikou vnitrodruhovou variabilitu u populací P. muscigena. S touto variabilitou nekoreluje geografické rozložení populací ani chemie stélek, (2) druh Physconia bayeri popsaný v roce 1947 J. Nádvorníkem je synonymní s druhem P. muscigena, (3) některé položky P. muscigena obsahují zatím neurčený sekundární metabolit, (4) P. muscigena se v současné době vyskytuje pouze na třech lokalitách v ČR. Klíčová slova: Physconia muscigena, Physconia bayeri, vnitrodruhová variabilita, taxonomie, TEF1, ITS rDNA, mtSSU

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.