|
|
Technika morbidního v pohádkách
Prokopová, Eliška ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
(česky) Diplomová práce se věnuje specifickému pojetí těla a tělesnosti v pohádkách, zejména prvkům morbidním, které bývají často reflektovány jako nepohádkové. Pozornost je zaměřena na pohádky Karla Jaromíra Erbena, Hanse Christiana Andersena a Oscara Wildea. Práce zároveň uvádí do českého prostředí teorii švýcarského badatele Maxe Lüthiho, kterou zformuloval v European Folktale: Form and Nature.. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická nejprve podává komplexní explikaci teorie pohádky Maxe Lüthiho. Postupuje po hlavních termínech, které Lüthi pro pohádku vymezil: jednorozměrovost, plošnost, abstraktní styl, izolace a univerzální propojení, sublimace a všezahrnující charakter pohádky. Následně rámec této teorie rozšiřuje i do pole pohádky autorské. Věnuje se rozdílům i styčným bodům těchto dvou subžánrů na příkladu moderní pohádky Příběh nejstarší princezny. V praktické části se práce věnuje relevantním strategiím práce s tělem a tělesností v pohádkách. Poslední část se věnuje morbidním technikám porušování povrchu těla pohádkových postav, vnitřní destrukci těla a prvkům na pomezí. Vše bohatě ilustruje konkrétními příklady primárního materiálu. Práce ukázala, že teorie Maxe Lüthiho je nosná i mimo omezení na lidové pohádky. Zároveň ukazuje nutnost zkoumání pohádkového žánru...
|
|
|
Technika morbidního v pohádkách
Prokopová, Eliška ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
(česky) Diplomová práce se věnuje specifickému pojetí těla a tělesnosti v pohádkách, zejména prvkům morbidním, které bývají často reflektovány jako nepohádkové. Pozornost je zaměřena na pohádky Karla Jaromíra Erbena, Hanse Christiana Andersena a Oscara Wildea. Práce zároveň uvádí do českého prostředí teorii švýcarského badatele Maxe Lüthiho, kterou zformuloval v European Folktale: Form and Nature.. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická nejprve podává komplexní explikaci teorie pohádky Maxe Lüthiho. Postupuje po hlavních termínech, které Lüthi pro pohádku vymezil: jednorozměrovost, plošnost, abstraktní styl, izolace a univerzální propojení, sublimace a všezahrnující charakter pohádky. Následně rámec této teorie rozšiřuje i do pole pohádky autorské. Věnuje se rozdílům i styčným bodům těchto dvou subžánrů na příkladu moderní pohádky Příběh nejstarší princezny. V praktické části se práce věnuje relevantním strategiím práce s tělem a tělesností v pohádkách. Poslední část se věnuje morbidním technikám porušování povrchu těla pohádkových postav, vnitřní destrukci těla a prvkům na pomezí. Vše bohatě ilustruje konkrétními příklady primárního materiálu. Práce ukázala, že teorie Maxe Lüthiho je nosná i mimo omezení na lidové pohádky. Zároveň ukazuje nutnost zkoumání pohádkového žánru...
|
|
| |
|
| |
|
|
Typ zaměstnání jako rizikový faktor morbidity osob 45-65 let
ZDĚNOVCOVÁ, Iveta
Bakalářská práce se zabývá tématem ?Typ zaměstnání jako rizikový faktor morbidity osob 45 - 65 let?. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část zahrnuje poznatky o pracovním lékařství, kategorizaci prací, rizikových faktorech pracovních podmínek, opatřeních s tím spojených a legislativu v této problematice. Součástí je také rozdělení typu zaměstnání na vedoucí pracovníky, zaměstnání sedavá a práce v pohybu. Tato část je zpracována sekundární analýzou dat z odborné literatury, odborných internetových stránek a právních předpisů. Praktická část je tvořena třemi částmi. V první jsem použila statistické údaje z UZIS pro vysledování nejčastějších příčin hospitalizace a úmrtí v Jihočeském kraji v roce 2011. Ve druhé části výzkumu jsem použila údaje od závodní lékařky zkoumaného podniku o nemocnosti zaměstnanců, které jsem statisticky zpracovala a vyhodnotila. Hypotéza Dělnické profese mají vyšší morbiditu se potvrdila. Třetí výzkumnou část jsem hodnotila kvantitativním výzkumem, metodou dotazování, technikou dotazníků. Rozdala jsem 50 dotazníků, na zpět se jich vrátilo 38, návratnost činí 76%. Dotazník obsahoval 14 otázek a byl rozdán zaměstnancům milevského podniku ZVVZ GROUP a.s.. Dotazník jsem nejprve rozdělila na respondenty pracující v pohybu a respondenty se sedavým zaměstnáním. Z celkového šetření se také potvrdila hypotéza, že zaměstnanci pracující v pohybu mají vyšší morbiditu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.