|
|
Komparace podmínek poskytování ošetřovatelské péče na území ČR před rokem 1989 a v současnosti
Čermáková, Lucie ; Švarcová, Eva (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je nastínit vývoj ošetřovatelství, ošetřovatelské péče a ošetřovatelského vzdělávání. Ve své bakalářské práci porovnávám vybrané aspekty poskytování ošetřovatelské péče na interních, neurologických a anesteziologicko-resuscitačních typech pracovišť, a to ve Fakultní nemocnici v Motole a na druhé straně v Krajské nemocnici v Děčíně. Práce je rozdělena na část teoretickou, ve které se zaměřím na stručný popis historie ošetřovatelství, vývoj vybraných faktorů poskytování ošetřovatelské péče a ošetřovatelského vzdělávání, a na část empirickou, která bude obsahovat výzkum zaměřený na vývoj ošetřovatelství pohledem nelékařských zdravotnických pracovníků a také analýzu dokumentů.
|
|
|
Pochybení sester při ošetřování nemocných
MUSILOVÁ, Saskie
Teoretická východiska: Každý pacient má právo na bezpečnou ošetřovatelskou péči. Pochybení zdravotnického pracovníka při poskytování zdravotní péče je vnímáno velice negativně a to jak zdravotníkem, tak i laickou veřejností. Cíle práce: Pro výzkumné šetření této práce byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jak se k možným omylům při poskytování ošetřovatelské péče staví sestry. Druhým cílem byla snaha zjistit, co dělají pro to, aby k chybám nedošlo. posledním cílem bylo, jak případně zdravotní sestry řeší různá pochybení, to vše bylo předmětem této bakalářské práce. Výzkumné otázky: Byly stanoveny otázky, které měly být zodpovězeny v průběhu výzkumného šetření se sestrami. První otázka zněla, jakým způsobem sestry řeší situaci při vzniklém pochybení? druhou otázkou bylo, která pochybení, dle názoru sester, se vyskytují nejčastěji? Poslední zněla, jak se sestry staví k vlastnímu pochybení? Použité metody: Pro realizaci výzkumu bylo použito kvalitativní šetření, formou polostrukturovaných rozhovorů. Výsledky: z rozhovorů vyšlo několik výsledků, které byly přehledně přepsány a následně byla vytvořena kategorizace. Nejčastější chyby na obou odděleních byly: sestry připravily špatný lék, nezkontrolovaly identifikaci a podaly lék špatnému pacientovi, a také občasné vykonávání nekompetentních úkonů. Na interním oddělení se objevují nejčastěji chyby, jako je nedodržení standardních postupů při vykonávání jednotlivých úkonů, a to kvůli zjednodušení práce. Na chirurgickém oddělení sestry za lékaře přepisují v dokumentacích ordinace, a ten to následně podepíše. Nejčastější příčinou chyb je lidský faktor, kdy při hektickém dni sestry cítí stres a únavu. Závěry a doporučení pro praxi: Tento výzkum může sloužit sestrám jako doporučení pro praxi, co dělat, pokud jsou nuceny od nařízených vykonávat nekompetentní výkony.Dále se sestry mohou seznámit a uvědomit si svá nejčastější pochybení na oddělení. A na základě některých rad, které jsou v této práci uvedeny se jim vyvarovat. Klíčová slova: pochybení a omyly, všeobecné sestry, moderní ošetřovatelství, bezpečnost pacientů
|
|
|
Ošetřovatelství - autonomní profese v péči
PETRŮ, Štěpánka
Ošetřovatelství prodělalo vlivem nedávných společenských událostí velké změny. Vlivem nových okolností bylo potřeba radikálně přistoupit i k novému pojetí ošetřovatelského oboru. Můžeme pak zaznamenat snahy o osamostatňování ošetřovatelské profese. Proto hlavní představitelky tohoto oboru přijaly efektivnější přístup k péči o pacienta. Významně jim k tomu napomáhá rozvoj výzkumu v ošetřovatelství, vysoká úroveň vzdělávání sester, nové managerské techniky a sledování kvality poskytované ošetřovatelské péče. Všechny jmenované prvky vedou k podpoře a posilnění autonomie ošetřovatelského oboru. Tímto tématem jsme se zabývali, protože vnímáme pozici ošetřovatelství a společenské postavení sester za neuspokojivé. Vytvořením naší diplomové práce jsme chtěli přispět k nemnoha literárním zdrojům, které se přímo věnují problematice autonomie ošetřovatelského oboru. Teoretická část naší práce byla rozdělena na dvě části. V první jsme se zaměřili na vysvětlení pojmu autonomie ošetřovatelství a na vliv činnosti sestry s ohledem na samostatnost profese. Druhá část práce objasňuje prvky, které významně posilňují autonomii ošetřovatelského oboru. Cílem této diplomové práce bylo:1. Prozkoumat, zda sestry i lékaři považují ošetřovatelství jako autonomní vědní obor. 2. Zmapovat překážky zabraňující vnímat ošetřovatelství, jako autonomní vědní obor. 3. Zjistit aktuální možnosti k posílení autonomie ošetřovatelského oboru. Empirická část práce je tvořena z kombinace kvantitativního s kvalitativním výzkumem. V kvantitativní části šetření nás zajímaly tři výzkumné hypotézy. 1. Sestry vnímají vzdělávání jako možnost získávání dovedností pro zajištění autonomie profese ve prospěch pacienta. 2. Sestry prezentují na veřejnosti ošetřovatelství jako samostatný obor. 3. Stav autonomie ošetřovatelství umožňuje prosazovat výsledky výzkumu v poskytování ošetřovatelské péče. Pro zpracování dat kvantitativní části výzkumu byla použita metoda dotazování za pomoci techniky dotazníku. Obsahoval 41 otázek. V dotazníku byly použity uzavřené, polootevřené a otevřené otázky. Pro zpracování odpovědí byly použity výsečové grafy a tabulky. Pro statistické vyhodnocení výsledků bylo použito třídění 2. stupně. Výzkumným souborem pro kvantitativní část šetření byly sestry jak z ambulantních tak z lůžkových sektorů dvou zdravotnických zařízení. Celkem bylo distribuováno 220 dotazníků, ke zpracování bylo ponecháno celkem 134 (100%) správně vyplněných kusů. Pro kvalitativní část výzkumu byla použita metoda dotazování pomocí techniky polostrukturovaného dotazníku se sedmi otevřenými otázkami. Aktivně se výzkumného šetření zúčastnily 4 předsedkyně sekcí ČAS, kterým byl dotazník distribuován pomocí e ? mailu. Jednotlivé odpovědi byly analyzovány a následně zpracovány do schémat. V tomto empirickém šetření jsme zjišťovali odpovědi na tři výzkumné otázky. 1. V jakém postavení jsou předsedkyně sekcí ČAS pro prosazování a obhajování ošetřovatelství jako autonomní profese? 2. Jaké překážky vnímané předsedkyněmi sekcí ČAS zpomalují prosazení autonomie ošetřovatelského oboru? 3. Co je možno udělat pro posílení autonomie ošetřovatelství v souboru jiných vědních či profesních oborů? Na výzkumné otázky zaslané pomocí polostrukturovaného dotazníku odpověděly čtyři předsedkyně sekcí ČAS. Na základě získaných výsledků jsme zjistili, že sestry nepovažují ošetřovatelství za autonomní vědní disciplínu.
|
host ::
RSS.