Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 36 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Studium využití plodin pro fytoremediaci půdy kontaminované léčivy
Hamplová, Marie ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Léčiva dostávající se do životního prostředí z odpadní vody a chovů hospodářských zvířat vzbuzují obavy o vliv na ekosystém a lidské zdraví. Rezidua léčiv přítomná v půdě podléhají řadě biotických a abiotických procesů, včetně příjmu, translokace a akumulace rostlinami. Schopnost rostlin akumulovat či degradovat léčiva by mohla mít potenciální uplatnění v procesu tzv fytoremediace, kdy jsou rostliny a s nimi asociované mikroorganismy využívány pro stabilizaci, degradaci či odstranění kontaminantů z životního prostředí. V rámci této diplomové práce byly provedeny experimenty fytoremediace půdy kontaminované léčivy meziplodinou ředkví olejnou (Raphanus sativus L. var. Oleiformis) v kontrolovaných podmínkách. Vzorky půdy byly extrahovány ultrazvukem, vzorky rostlin metodou QuEChERS a samotná analýza léčiv byla provedena pomocí UPLC-MS/MS. Ředkev olejná tvořila velké množství nadzemní biomasy ve srovnání s dvěma dalšími plodinami a přítomnost léčiv neměla na její růst negativní efekt. Stanovené obsahy jednotlivých léčiv v půdě a v plodině ovšem prokázaly nedostatečnou účinnost fytoremediace. Akumulace léčiv plodinou byla nízká s výjimkou reziduí antidepresiva venlafaxinu. Ředkev olejná dle těchto výsledků není vhodnou plodinou pro fytoremediaci půdy kontaminované léčivy. Byly též provedeny experimenty s kořenovou zeleninou, ředkvičkou setou (Raphanus sativus L. var. Sativus) a mrkví obecnou (Daucus carota L.), aby bylo zhodnoceno riziko pro lidské zdraví spojené s akumulací léčiv v kořenech zeleniny. Riziko nebylo z hlediska množství stanovených léčiv v kořenech prokázáno. Ve vyšší míře se akumuloval pouze metabolit kyselina klofibrová a do nadzemních částí plodin se nejvíce translokovalo antibiotikum trimethoprim. Míra příjmu a translokace léčiv rostlinou závisela na mnoha faktorech, jelikož jejich obsah se výrazně lišil mezi jednotlivými skupinami léčiv i mezi částmi a typy plodin.
Meziplodiny a zaplevelení obilnin
Pluschková, Zuzana
Cílem této diplomové práce bylo stanovit druhy plevelů v meziplodinách a následných obilninách, zhodnotit změny zaplevelení a odhadnout dlouhodobé dopady meziplodin na zaplevelení obilnin. Vyhodnocení míry zaplevelení proběhlo pomocí početní metody. V podniku Hoštická a. s. bylo pozorováno zaplevelení v různých směsích meziplodin a následně pěstovaném jarním ječmeni a kukuřici. V polním pokusu provedeném v polní pokusné stanici Ivanovice na Hané bylo pozorováno zaplevelení v monokultuře ječmene po vyseté meziplodině a po zpracování podmítkou. Výsledky byly zpracovány statistickými metodami. Plevelné druhy byly taktéž rozděleny dle různých kritérií (dle biologických vlastností, dle původu, dle invazního statusu a dle škodlivosti). Z výsledků je patrné, že monokultura ječmene může zvyšovat druhové zastoupení plevelů. Meziplodiny z dlouhodobého hlediska mohou potlačovat některé druhy plevelů. Meziplodiny umožňují vzcházení výdrolu předplodiny a zabraňují zaplevelení následných plodin. S rostoucí rozmanitostí meziplodin se rozšiřuje seznam ekosystémových služeb.
Vliv druhově bohatých meziplodin na půdu
Žák, Oldřich
Dostatečné zastoupení organické hmoty v půdě je nutné pro udržení úrodnosti půdy. Z mnoha studií vyplývá, že používání směsí meziplodin můžeme lépe předcházet erozi, zvýšit výnos hlavní plodiny, redukovat pesticidy a herbicidy, snížit objem hnojiv, omezit výskyt chorob a škůdců, v neposlední řadě zabránit vyplavování dusíku a zlepšit celkový vliv zemědělského hospodaření na biodiverzitu. Z našeho pokusu vyplývá, že vliv druhově bohatých meziplodin by mohl být kladný, pokud bude dodržen správný management.
Půdoochranné technologie pěstování kukuřice s výsevem do mulče meziplodin
Reiter, Michal
Cílem této diplomové práce bylo zhodnocení půdoochranných technologií při pěstování kukuřice s využitím meziplodin. U vybraných meziplodin byla hodnocena produkce biomasy. Byl sledován vliv různých technologií zpracování půdy a meziplodin na výnos zrna kukuřice, dále byl vyhodnocen počet rostlin kukuřice v řádku. Pokus proběhl v letech 2018/2019 na Školním zemědělském podniku Mendelovy univerzity v Žabčicích. Pokus zahrnoval pět druhů meziplodin: hrách setý, oves setý, hořčice bílá, svazenka vratičolistá a vojtěška setá. U zpracování půdy byly pozorovány tři varianty: pásové zpracování, kypření a přímé setí do nezpracované půdy. Největší produkci biomasy vykazoval oves setý. Nejvyšší výnos kukuřice byl zaznamenán při pěstování bez použití meziplodin, avšak po některých meziplodinách byl sledován obdobný výnos. Z meziplodin nejlépe ovlivnil výnos kukuřice oves setý naopak nejméně se osvědčila vojtěška. Z technologií dosahovala kukuřice největšího výnosu po technologii kypření půdy.
Uplatnění meziplodin jako stabilizujícího prvku v protierozní ochraně
MORŤANIK, Michal
Cílem diplomové práce je, v první části, zpracování literární rešerže na téma eroze, druhy eroze, protierozní opatření, trvale udržitelné zemědělství, ekologická stabilita krajiny a tzv. meziplodiny. V druhé části práce je zmapováno, pomocí Wischmeier - Smithovi rovnice, zasažení zájmového území katastrů Lohenice, Koberovice, Lísky, obec Koberovice vodní erozí a vliv jednotlivých osevních postupů na množství smyté půdy
Uplatnění meziplodin jako stabilizujícího prvku v protierozní ochraně
PICKA, Patrik
Bakalářská práce na téma Uplatnění meziplodin jako stabilizujícího prvku v protierozní ochraně měla za cíl posouzení využitelnosti meziplodin v osevních postupech v zemědělství. Mezi další zkoumané proměnné patřilo vyhodnocení vlivu na nárůst retence vody v krajině a protierozní účinnost vegetačního krytu. Pro výzkumný záměr byla vybraná lokalita ležící v okresu Tábor, v katastrálním území Želeč u Tábora. Práce byla pro přehlednost rozdělena na několik částí. První, teoretická část práce se věnuje problematice eroze, jejímu rozdělení, principům ochrany proti vodní erozi a v neposlední řadě se věnuje také meziplodinám, které se dají využít jako stabilizující prvek právě v protierozní ochraně. Druhá část práce seznamuje s vybranou lokalitou a je doplněna o výpočty smyvu půdy v této oblasti. Ztráta půdy byla vypočítána za pomoci rovnice Wichmeier - Smith (1978) pro osevní postup bez meziplodiny a s meziplodinou. Výsledky osevního postupu s meziplodinami byly porovnány a následně vyhodnoceny. Výsledky práce prokázaly, že používání meziplodin je velmi příznivé pro půdu a měly by se běžně zařazovat do osevních postupů. Důvodem jsou jejich schopnosti půdu zlepšovat a prodlužovat dobu vegetačního krytu.
Uplatnění meziplodin jako stabilizujícího prvku v protierozní ochraně.
CRKVOVÁ, Aneta
Jednou z nedílných součástí půdoochranných postupů jsou meziplodiny. Cílem této práce je navrhnout možné kombinace hlavních plodin a meziplodin, zařadit je do osevního postupu. Zhodnotit jejich vliv na výskyt vodní eroze.
Řešení protierozní ochrany na modelovém povodí Jenín.
URBANOVÁ, Michaela
Cílem diplomové práce je posouzení a vyhodnocení účinků vodní eroze na zemědělsky využívaných pozemcích v povodí Jenínského potoku. V případě zvýšeného erozního nebezpečí má za úkol navrhnout protierozní opatření. V praktické části je uveden výpočet erozních smyvů pomocí Wischmeier-Smithovy rovnice. Tento výpočet prokázal nadlimitní erozní smyv přibližně na 60 % území. Z tohoto důvodu byly navrženy následující varianty protierozních opatření: varianta č. 1 - osevní postup s jednou meziplodinou, varianta č. 2 {--} osevní postup se dvěma meziplodinami a varianta č. 3 - delimitace kultur - převedení orné půdy na trvalý travní porost. Pro tato opatření byl vypočítán erozní smyv. Ve výsledcích jsou uvedeny výpočty a zhodnocení jednotlivých variant protierozních opatření. Závěrem je konečné zhodnocení všech výsledků ve vztahu k současnému zemědělskému využití území.
Možnosti inovace systému zpracování půdy v zemědělském podniku
Brabec, Jan
Tato bakalářská práce je zaměřená na podnik pana Pohaněla a jeho systém zpracování půdy. Nejprve jsou v práci rozebrány poznatky z literárních zdrojů o kultivaci půdy a jejich různých systémech. Následuje část s charakteristikou zemědělského podniku, jeho výrobních a přírodních podmínkách a stručná historie. Je zde popsána historická i stávající agrotechnika a ekonomické zhodnocení stávajícího systému zpracování půdy. V další části jsou navrženy inovace systému zpracování půdy s ohledem na zlepšení stavu půdy, možnosti zvýšení výnosů hlavních pěstovaných plodin a úspory pohonných hmot. Na konec je provedeno porovnání stávajícího a navrženého systému zpracování půdy.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 36 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.