|
|
Radikální pojetí subjektivismu podle L. M. Lachmanna a jeho implikace pro teorii spotřebitele
Panáčková, Eliška ; Špecián, Petr (vedoucí práce) ; Máslo, Lukáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá radikálním metodologickým přístupem subjektivistického ekonoma Ludwiga M. Lachmanna a aplikací tohoto přístupu na teorii spotřebitele. Cílem této práce je zhodnotit, zda je Lachmannův metodologický přístup kompatibilní s přístupem v mainstreamové teorii spotřebitele, případně nakolik jsou tyto přístupy odlišné. V první části práce se zabývám kontextem radikálního subjektivismu, jeho stěžejními body a obecnými rozdíly v metodologii Lachmanna a mainstreamu. Následně se věnuji práci osobností Alfreda Schutze, George L. S. Shackla a Maxe Webera, na základě nichž Lachmann dospěl k radikálnímu přístupu. V praktické části aplikuji radikální subjektivismus na teorii spotřebitele a na základě výsledků této aplikace, vyhodnocuji, že přístupy kompatibilní nejsou. Argumentace radikálního přístupu není podložena silnými důkazy, a tento přístup není schopen podat predikčně kvalitnější alternativu teorie spotřebitele.
|
|
|
(Ne)rakouská teorie statků různých řádů
Ivanská, Barbora ; Špecián, Petr (vedoucí práce) ; Chmelová, Pavla (oponent)
Práce se zabývá diskuzí nad otázkou, zda-li je teorie statků, kterou formuloval Carl Menger, v souladu s metodologií rakouské školy. Na základě úvodní charakteristiky metodologie a teorie, jsou pomocí teoretické analýzy identifikovány jednotlivé aspekty teorie statků, jež jsou v rozporu s metodologickým subjektivismem. Teorie statků se, i přes některé její nedostatky, stala součástí rakouského paradigmatu a právě způsoby, jakými teorii využili Mises, Hayek a zvláště pak Rothbard, jsou v práci diskutovány, respektive podrobeny kritice.
|
|
|
Finanční krize a metodologie ekonomie
Kovanda, Lukáš ; Pavlík, Ján (vedoucí práce) ; Loužek, Marek (oponent) ; Bažantová, Ilona (oponent)
Práce mapuje zásadní momenty vztahu domény metodologie ekonomie a implikací finanční krize, jež vrcholila v letech 2008 a 2009. Finanční krize je nahlédnuta jako jev, k němuž v nezanedbatelné míře přispělo užívání některých teoretických konceptů ekonomie hlavního proudu, které neadekvátním způsobem uchopují realitu. Jedná se převážně o koncepce, které byly rozvinuty ve druhé polovině dvacátého století, v době vrcholícího přílivu pozitivistických náhledů do metodologie hlavního proudu. Tyto náhledy byly přitom již v té době zásadním způsobem zpochybněny filozofií věd, aniž by ovšem toto zpochybnění bylo ekonomií hlavního proudu v uspokojivé míře reflektováno. Kromě historického expozé je součástí práce rovněž nastínění budoucího vývoje převažující podoby ekonomické teorie, a to prostřednictvím čtyř potenciálních scénářů takového vývoje. Závěr práce je zaměřen specifičtěji a negativně hodnotí šance rakouské a postkeynesovské školy ekonomického myšlení významněji ovlivnit hlavní proud ekonomie v době pokrizové.
|
|
|
Teorie hodnoty a její význam pro ekonomii jako vědu
Färber, Jan ; Pavlík, Ján (vedoucí práce) ; Potužák, Pavel (oponent)
Tato práce předkládá pozitivní odpověď na otázku, zda je teorie hodnoty neprávem opomíjeným tématem ekonomie. Činí tak pomocí tematizace logické a historické geneze samotného pojmu hodnoty a zaměřením pozornosti na důsledky, které z jeho povahy plynou, jednak pro samotný pojem hodnoty a jeho použitelnost, jednak pro ekonomii jako vědu a některé její oblasti (teorie volby, teorie peněz a teorie rozdělování).
|
|
|
Neuroekonomie
Houdek, Petr ; Pavlík, Ján (vedoucí práce) ; Bartoň, Petr (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá diskuzí, zda-li metody neurověd přinášejí v současnosti standardní ekonomii užitečné nástroje pro porozumění, předvídání a ideálně usměrňování chování člověka, jeho skupin a ekonomik. Na základě úvodní metodologické analýzy je uzavřeno, že užitečnost neuroekonomie je dosud především potenciální, jelikož není schopna zodpovědět podstatné otázky vně ekonomie lépe než dosavadní nástroje. Následně jsou shrnuty závěry některých výzkumů z oboru rozhodovací neurovědy v oblastech mezičasových voleb, rozhodování za rizika a nejistoty a v rámci strategických interakcí, resp. sociálních preferencí. Je ukázáno, že mnohé mohou nabízet parciální potvrzení konkrétních modelů a nebo mohou poskytnou inspiraci pro vytváření nových.
|
|
|
The invisible hand of market: Adam Smith and G. W. F. Hegel
Krištofóry, Tomáš ; Pavlík, Ján (vedoucí práce) ; Lipka, David (oponent)
Přes veškerou kritiku je Hayekova interpretace Smithovy neviditelné ruky jako metafory pro teorii spontánního řádu jediná dosud platná interpretace neviditelné ruky. Přestože si to v jeho díle všimlo jenom několik autorů, Hegel byl teoretikem spontánního řádu, konkrétně taky spontánního řádu tržního hospodářství, které prokazateně převzal od Adama Smithe. V Hegelě díle sa vyskytuje Smithova neviditelná ruka jako základ, ze kterého vzešla jeho logika ducha, která je proto obecnou teoriíu spontánního řádu, třebaže v metafyzickém vyznění. To, že byl teoretikom spontánního řádu, mu nezabránilo, aby byl intervencionistem. K tomu ho vedl jeho synoptický klam rozumu. Hegel se nikdy nepokoušel aplikovat tento klam na tržní hospodářství. To udělali až marxisté. Něktoří dnešní autoři identifikovali u Hegela teorii spontánního řádu (Sciabarra, Johnson, Cristi), ovšem jejich interpretace ještě nebyla adekvátní Hegelovým textům. Tak jako tito autoři popřeli Popperův a Hayekův nesprávný názor, že Hegel byl filosofem totalitarismu, tak je potřebné obohatit výzkumy novějších autorů o poznatky tohoto textu. Tady se zohledňuje ne to, co o něm napsali pozdější autoři, ale to, především to, co napsal samotný Hegel. Zároveň je předkládaný text pokusem hodnotit dějiny ekonomických teorií z hlediska Smithovy a Hegelovy metodologie.
|
host ::
RSS.