|
|
Vliv mateřské péče na vývoj cirkadiánních hodin během ontogeneze
Straková, Lucie ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Spišská, Veronika (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na důležitost mateřské péče v raném stádiu ontogeneze na vývoj cirkadiánních rytmů a dalšího fyziologického vývoje. Centrální hodinový oscilátor (SCN) je nejsilněji synchronizován vnějším prostředím vlivem cyklu světla a tmy. Avšak během ontogeneze, kdy se nejprve vyvíjí centrální a periferní oscilátory jsou pro potomka hlavními synchronisátory mateřské signály. Integrace mezi matkou a potomkem je tedy základní pro správnou synchronizaci vyvíjejících se cirkadiánních hodin potomka a matka skrz své chování může negativně, či pozitivně ovlivnit jejich nastavení. Pozornost je tedy věnována kojení, jako v dnešní době upozaďovaný faktor mateřství, který má silný vliv. Složení mateřského mléka má prokázané benefiční účinky vůči umělé stravě a kojení přináší výhody pro zdraví a cirkadiánní rytmus matek i jejich potomků. Předčasně narozené děti jsou vystaveny umělým podmínkám a odstaveny od mateřské péče podobně jako potomci v pokusech s křížovou výchovou. Pozorování těchto vlivů na vývoj jejich cirkadiánního rytmu opět pouze potvrzuje důležitost mateřské péče. Klíčová slova: mateřská péče, cirkadiální rytmy, ontogeneze, kojení
|
|
|
Maternální efekt u vybraných druhů hlodavců: pozitivní a negativní efekt na fitness potomstva
Malá, Jana ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Stopková, Romana (oponent)
Tato práce popisuje nejvíce studované mechanismy, které můžeme řadit do maternálního efektu. Konkrétně se zde u modelových hlodavčích organismů věnuji vlivům tělesné hmotnosti, zdravotního stavu, střevní mikroflóry a věku matky. Dále také uvádím faktory jako je pozice mláďat v děloze, populační hustota, stres a zejména mateřská péče, která provází celou tuto práci. Každý z těchto mechanismů může pozitivně či negativně ovlivňovat fitness potomstva, a to v závislosti na konkrétních podmínkách prostředí. Mateřské chování je zde prezentováno formou rešerše, která uvádí jak epigenetické, tak genetické vlivy působící na jeho konečnou podobu. Mateřská péče, jakožto prvek mateřského chování, vykazuje mezi jedinci odlišnou míru udávanou frekvencí olizování a čištění mláďat. Hodnocením mateřské péče nacházíme v laboratorních populacích dva stabilní fenotypy jedinců s odlišnými behaviorálními projevy v rámci sexuálního chování, stresové reakce, agrese či kognitivních schopností. V diskusi je kriticky zhodnoceno, zda mateřská péče opravdu působí na reprodukční úspěšnost a zda tedy může být považována za adaptivní mechanismus. Dle dostupných informací se nízká mateřská péče jeví jako výhodnější strategie v laboratorních podmínkách, je tedy otázkou budoucího výzkumu, jaká další vlastnost udržuje i samice s...
|
|
|
Pach vítězství: role feromonů v interakcích raků
MAREŠ, Josef
Analýza komunikace, hierarchie a role feromonů u raků je zajímavou oblastí, která přináší stále nové poznatky a může nám pomoci pochopit některé skutečnosti, které můžou být platné nejen pro raky ale i další korýše. V této práci bylo proto studováno, jak se zachovají ráča dvou samic ve společné nádrži. Poté co samice mezi sebou ustanovili dominanci (sérií kontaktů a soubojů) si ráčata raději vybrali dominantní samici bez ohlednu na to, zda se jedná o jejich vlastní či cizí matku. Dominantní samice, která ovládla vítězně souboje aktivním pohybem sbírala ráčata ata ji svým pohybem následovala. Podřízená samice přijala své postavení, snažila se vyhýbat kontaktům, stranila se a snížila svoji aktivitu. Ráčata si ji v této fázi experimentu již prakticky nevšímala. V rámci diplomové práce se podařilo dosáhnout všech vytyčených cílů a nově zjištěné skutečnosti mohou být důležitou součástí dalších navazujících experimentů. Povedlo se nám pozitivně odpovědět na všechny primárně stanovené hypotézy kdy: 1/ Samice raka mramorovaného vjedné nádrži mezi sebou ustanovily vždy vztah dominantního a submisivního jedince, 2/ ráčata raka mramorovaného si vybrala vždy jen jednu z matek ve společné nádrži a 3/ ráčata raka mramorovaného si takto vabrala vždy dominantní samici. Ze získaných výsledků vyplývá, že dominance (ať už sdělená chemicky nebo vizuálními stimuly) je pro ráčata důležitějším faktorem než specifický "pach matky". Výsledky přináší významné poznatky do dané problematiky hierarchie různých pachových a vizuálních signálů. Určité komunikační signály jsou tedy zdá se nadřazeny jiným. Signály sdělující dominantní postavení jedince jsou pravděpodobně silnější než tak silný stimul, jakým je mateřský feromon odpovědný za rozpoznání potomstva a matky. Na druhou stranu není možné vyloučit i možný efekt neatraktivity podřízené matky. Jak by se vyvíjel vztah mezi podřízenou samicí, jejím potomstvem v péči dominantní samice a dominantní samicí v čase, kdy jedinci rostou a přestávají mít potřebu být pod mateřskou ochranou zůstává otevřené k dalším hypotézám.
|
|
|
Is longer maternal care always beneficial? The impact of a four-year paid parental leave
Bičáková, Alena ; Kalíšková, Klára
We study the impact of an extension of paid family leave from 3 to 4 years on child long-term outcomes. Using a difference-in-differences design and comparing the first-affected with the last-unaffected cohorts of children, we find that an additional year of maternal care at the age of 3, which primarily crowded out enrollment into public kindergartens, had an adverse effect for children of loweducated mothers on human capital investments and labor-market attachment in early adulthood. The affected children were 12 p.p. more likely not to be in education, employment, or training (NEET) at the age of 21-22. The impact on daughters was larger and driven by a lower probability of attending college and higher probability of home production. Sons of low-educated mothers, on the other hand, were less likely to be employed. The results suggest that exposure to formal childcare may be more beneficial than all-day maternal care at the age of 3, especially for children with a lower socio-economic background.
|
|
|
Rodičovství matek závislých na drogách
Burgrová, Kristýna ; Křížová, Eva (vedoucí práce) ; Mašková, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem Rodičovství matek závislých na drogách je zaměřena na objasnění vztahu mezi závislou matkou a jejím dítětem. Vysvětluje podstatu rodičovství jako takového, problematiku a specifika drogové závislosti, pojednává o právním pozadí problému a uvádí konkrétní případy klientek z Terapeutické komunity Karlov. Přibližuje rizika, kterým čelí děti drogově závislých matek. Popisuje typy služeb, které jsou v České republice uživatelům k dispozici. Klíčová slova drogová závislost, drogově závislé matky, mateřství, rodina, terapeutická komunita, ohrožené děti, léčba závislostí, práva dítěte, služby pro drogově závislé
|
|
|
Stres v rané ontogenezi a jeho vliv na rozvoj kognitivních schopností u zvířat
Lukavská, Markéta ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Svoboda, Jan (oponent)
Stres je významným faktorem ovlivňujícím jak aktuální, tak dlouhodobé nastavení organismu na určité situace. Hormonálně může stres skrze aktivaci HPA osy a přes její zpětnou vazbu ovlivňovat i některé neurální dráhy, zejména frontální kortex, hipokampus a amygdalu. Změny v těchto oblastech mozku mohou v průběhu postnatálního vývoje značně ovlivnit i chování a kognici jedince. Zmíněný efekt stresu na kognitivní funkce je ovlivněn zejména načasováním působení stresu vzhledem k postnatálnímu rozvoji výše zmíněných oblastí. Kromě tohoto načasování je nutné brát v úvahu i celou řadou dalších faktorů jako je predikovatelnost a míra kontroly nad stresovou situací. Souhrn těchto a dalších faktorů ovlivňuje, jaký konkrétní dopad na kognici jedince bude stresor mít. Akutní či dlouhodobý mírný stress (senzorická stimulace) zvyšuje individuální kognitivní schopnosti. Naopak příliš silný, nepredikovatelný, či nekontrolovatelný stres má na kognitivní performanci účinek negativní. Není však jednoduché najít spolehlivý marker stresové situace. V postnatálním období se u savců setkáváme s tzv. hyporesponzivní periodou, která se vyznačuje stresovou odolností a která je výrazně ovlivněna dostatkem či nedostatkem mateřské péče. S náznakem této periody se setkáváme i u ptáků a ryb. Role mateřské péče a její absence...
|
|
| |
|
|
Rodičovské chování a jeho vztah k sociálnímu a reprodukčnímu systému u hrabošů \kur{(Microtus, Arvicolinae)}
ELIÁŠOVÁ, Michaela
Práce se zabývá výzkumem rodičovského chování u tří druhů hrabošů, hraboše Brandtova (Microtus brandti), hraboše polního (M. arvalis) a hraboše levantského (M. guentheri) v laboratorním prostředí. Monogamní a vysoce sociální hraboši Brandtovi vykazovali intenzivní rodičovskou a otcovskou péči. Nicméně, u převážně promiskuitních a solitérních hrabošů polních byla též pozorována intenzivní rodičovská péče. Naopak, polygynní a sociální hraboši levantští vykazovali velmi nízkou úroveň rodičovské péče. Samci obou posledně zmíněných druhů se zapojovali do rodičovských aktivit, ale strávili v kontaktu s mláďaty méně času než samice. Tyto výsledky naznačují, že intenzivní rodičovská péče souvisí spíše s velkou rychlostí růstu a pomalejším postnatálním vývojem než se sociálním a reprodukčním systémem druhu.
|
host ::
RSS.