|
|
Maternální efekt u vybraných druhů hlodavců: pozitivní a negativní efekt na fitness potomstva
Malá, Jana ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Stopková, Romana (oponent)
Tato práce popisuje nejvíce studované mechanismy, které můžeme řadit do maternálního efektu. Konkrétně se zde u modelových hlodavčích organismů věnuji vlivům tělesné hmotnosti, zdravotního stavu, střevní mikroflóry a věku matky. Dále také uvádím faktory jako je pozice mláďat v děloze, populační hustota, stres a zejména mateřská péče, která provází celou tuto práci. Každý z těchto mechanismů může pozitivně či negativně ovlivňovat fitness potomstva, a to v závislosti na konkrétních podmínkách prostředí. Mateřské chování je zde prezentováno formou rešerše, která uvádí jak epigenetické, tak genetické vlivy působící na jeho konečnou podobu. Mateřská péče, jakožto prvek mateřského chování, vykazuje mezi jedinci odlišnou míru udávanou frekvencí olizování a čištění mláďat. Hodnocením mateřské péče nacházíme v laboratorních populacích dva stabilní fenotypy jedinců s odlišnými behaviorálními projevy v rámci sexuálního chování, stresové reakce, agrese či kognitivních schopností. V diskusi je kriticky zhodnoceno, zda mateřská péče opravdu působí na reprodukční úspěšnost a zda tedy může být považována za adaptivní mechanismus. Dle dostupných informací se nízká mateřská péče jeví jako výhodnější strategie v laboratorních podmínkách, je tedy otázkou budoucího výzkumu, jaká další vlastnost udržuje i samice s...
|
|
|
Maternální efekt na velikost těla u gekona Paroedura picta
Píchová, Veronika ; Starostová, Zuzana (vedoucí práce) ; Vrtílek, Milan (oponent)
Maternální efekt je fenotypový proces, při kterém matka ovlivňuje své potomky prostřednictvím svého fenotypu, svým chováním a také skrze vlivy prostředí, které na ní působí. Tento negenetický efekt může mít celou řadu projevů. Jedním ze způsobů, jak mohou matky vejcorodých obratlovců ovlivňovat své potomky, je prostřednictvím velikosti svých vajec. Tato diplomová práce má proto za cíl zjistit, zda a jakým způsobem mohou samice gekona Paroedura picta ovlivnit růst a konečnou velikost těla svých potomků. Samice tohoto druhu se mohou rozmnožovat již v brzkém věku a během svého života zvětšují velikost vajec, která kladou. Zabývala jsem se proto tím, zda tento rozdíl v alokované energii do vajec bude mít vliv na velikost vylíhlých mláďat a následně na jejich růst a konečnou velikost těla. Z mé diplomové práce vyplývá, že s velikostí těla samice se zvětšuje hmotnost kladených vajec, přičemž z větších vajec se líhnou větší mláďata. Menší mláďata z menších vajec však rostou v porovnání s většími mláďaty rychleji a uplatňuje se u nich takzvaný kompenzační růst. Na konečnou velikost těla má vliv pouze pohlaví jedince, který ale není patrný při vylíhnutí. Maternální efekt se tak u tohoto gekona uplatňuje pouze u snesených vajec a u právě vylíhlých mláďat, později v ontogenezi již růst ani velikost těla...
|
|
| |
host ::
RSS.