|
|
Hromadná neštěstí a jejich zvládání
Černá, Jana ; Šamánková, Marie (vedoucí práce) ; Špunda, Jan (oponent)
Bakalářské práce "Hromadná neštěstí a jejich zvládání" pojednává o problematice zvládání mimořádných událostí. Cílem práce je shrnout základní informace a poznatky týkající se tématu hromadných neštěstí. Charakter práce je teoretický s praktickými návody. Při zpracování je vycházeno z odborné literatury a z aktuálních článků vztahujících se k různým typům katastrof a hromadných neštěstí. Na začátku práce je popsáno, co je to medicína katastrof a jaká byla její historie jako medicínského oboru. Dále se zabývá klasifikací mimořádných událostí a jsou zde též zmíněny některé katastrofy, které ničí naši planetu. Jako příklady jsou uvedeny tsunami, které postihly Asii v roce 2004 a povodně v České republice v roce 1997 a 2002. Práce se zabývá úkoly jednotlivých složek integrovaného záchranného systému a organizací na místě mimořádné události. Podrobněji se tato práce věnuje třídění raněných. V této kapitole jsou uvedena různá skórovací schémata, která jsou k tomu využívána. Dále jsou uvedeny základy poskytování první pomoci při některých poraněních. Práce se zmiňuje též o nebezpečí epidemií a infekčních chorob a o sychologické problematice hromadných neštěstí. Součástí práce je kazuistika a informační materiál "Co dělat, když zazní siréna". Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Hromadná neštěstí a jejich zvládání
Černá, Jana ; Špunda, Jan (oponent) ; Šamánková, Marie (vedoucí práce)
Bakalářské práce "Hromadná neštěstí a jejich zvládání" pojednává o problematice zvládání mimořádných událostí. Cílem práce je shrnout základní informace a poznatky týkající se tématu hromadných neštěstí. Charakter práce je teoretický s praktickými návody. Při zpracování je vycházeno z odborné literatury a z aktuálních článků vztahujících se k různým typům katastrof a hromadných neštěstí. Na začátku práce je popsáno, co je to medicína katastrof a jaká byla její historie jako medicínského oboru. Dále se zabývá klasifikací mimořádných událostí a jsou zde též zmíněny některé katastrofy, které ničí naši planetu. Jako příklady jsou uvedeny tsunami, které postihly Asii v roce 2004 a povodně v České republice v roce 1997 a 2002. Práce se zabývá úkoly jednotlivých složek integrovaného záchranného systému a organizací na místě mimořádné události. Podrobněji se tato práce věnuje třídění raněných. V této kapitole jsou uvedena různá skórovací schémata, která jsou k tomu využívána. Dále jsou uvedeny základy poskytování první pomoci při některých poraněních. Práce se zmiňuje též o nebezpečí epidemií a infekčních chorob a o sychologické problematice hromadných neštěstí. Součástí práce je kazuistika a informační materiál "Co dělat, když zazní siréna". Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vědomosti členů ZZS JčK o problematice medicíny katastrof a hromadných neštěstí
VAŇATA, David
Hromadná neštěstí a katastrofy nejsou každodenní záležitostí, nastávají nepravidelně a nepředvídatelně a vždy jsou spojeny s ničivými skutečnostmi, které negativně působí na společnost nebo přírodu. Většinou jsou doprovázeny velkým množstvím obětí nebo škod, jejichž odstranění není možné zvládnout běžnými místními prostředky. K zvládnutí takovéto události je také zapotřebí odborně vyškoleného personálu složek integrovaného záchranného systému a vhodná koordinace záchranných a likvidačních prací. V posledních letech dochází ke zvýšenému nárůstu mimořádných událostí tohoto charakteru, v jehož souvislosti nastává výskyt hromadného postižení osob. V poslední době došlo k sérii teroristických činů sebevražednými bombovými útoky, např. ve francouzské metropoli nebo na bruselském letišti a v metru v centru města, které si vyžádaly 130 mrtvých a velké množství raněných. Tyto činy, které jsou společností připisované a spojované se vznikem migrační krize na evropském kontinentu, vyvolávají značné napětí a otázky typu jaká je připravenost složek IZS na odstranění následků takovéto události. Právě kvůli těmto faktům se tato práce snaží zjistit, jaké jsou vědomosti členů zdravotnické záchranné služby v Jihočeském kraji o problematice medicíny katastrof a hromadných neštěstí. V teoretické části této diplomové práce na téma Vědomosti členů zdravotnické záchranné služby JčK o problematice medicíny katastrof a hromadných neštěstí je definována medicína katastrof včetně všech úkolů a oborů, kterými se zabývá. Dále je zmiňován integrovaný záchranný systém včetně jeho základních a ostatních složek, jejich pravomoci a organizační struktura plynoucí z příslušné legislativy. Následně je popsán bezpečnostní systém a plánování, konkrétně krizové a havarijní plánování až po jednotlivé dílčí plány související s touto problematikou. Nakonec se tato práce zabývá následnou organizací zásahů na místech mimořádných událostí s hromadným postižením osob včetně detailního postupu zdravotnické záchranné složky při třídění a odsunu raněných. Cílem této práce je zmapovat vědomosti členů zdravotnické záchranné služby Jčk, které se týkají problematiky medicíny katastrof a hromadných neštěstí a následně jsou tyto vědomosti analyzovány pro potvrzení či vyvrácení hypotézy, že vědomosti členů ZZS Jčk jsou blíže normálnímu rozdělení četností. V praktické části je použita kvantitativní metoda, která se opírá o anonymně vyplněné dotazníky, ze kterých náhodně bylo vybráno 50 dotazníků jako výběrový statistický soubor. Toto dotazníkové šetření je zaměřeno na skupinu pracovníků zdravotnické záchranné služby v Jihočeském kraji, se kterými jsem se během předchozího bakalářského studia setkával. Výsledky dotazníkového šetření byly následně analyzovány pomocí statistického šetření. Ke statistickému šetření byly využity metody škálování, měření absolutních, relativních a kumulativních četností, následně byly počítány empirické parametry, které byly využity k neparametrickému testování. Výsledky této pilotní studie poukazují na současný stav vědomostí členů ZZS Jčk o problematice medicíny katastrof a hromadných neštěstí. Tato práce bude přínosným studijním materiálem pro současné a budoucí zdravotnické záchranáře a studenty oboru ochrany obyvatelstva.
|
|
|
Ekonomické dopady zavedení zákona o prevenci průmyslových havárií
Center for Foreign Assistance PMU, Ministry of Finance ; Aquatest, Praha
Hlavním úkolem studie je ocenění ekonomických dopadů zavedení legislativních principů prevence průmyslových havárií na podnikatelský sektor a státní správu založených na implementaci evropské směrnice EU 96/82/EC - SEVESO II. Zhodnocení nákladů, které přinese nová legislativa v oblasti výrobních investic, údržby, přípravy bezpečnostní dokumentace, přijetí vysoce účinného bezpečnostního managementu a také náklady spojené s institucionálními změnami ve státní správě, prováděním inspekcí v dotčených podnicích a informováním obyvatelstva žijícího v okolí podniků, na které se bude zákon vztahovat.
|
|
|
Součinnost integrovaného záchranného systému na místech hromadných neštěstí v Jihočeském kraji
KOČÍ, Vojtěch
V práci autor vydefinoval základní pojmy v souvislosti s integrovaným záchranným systémem a hromadnými neštěstími, zmapoval stanoviště hlavních složek integrovaného záchranného systému v Jihočeském kraji a jejich připravenost na hromadná neštěstí, dotazníkovým šetřením a osobními rozhovory zmapoval na jaké úrovni je součinnost mezi jednotlivými složkami integrovaného záchranného systému v Jihočeském kraji a navrhnul opatření ke zlepšení součinnosti integrovaného záchranného systému.
|
|
|
Znečistenie morí spôsobené haváriami ropných tankerov
Uhrin, Matúš ; Novák, Radek (vedoucí práce) ; Jirsák, Petr (oponent)
Práca je zamereaná na problematiku havárií ropných tankerov. Hlavná časť práce sa venuje ekonomickým dopadom havárie. Predovšetkým analyzuje dopady havárie na ekonomiku postihnutých krajín. Tak isto berie zretel aj na problémy súvisiace so škodami, ktoré vznikajú vlastníkom tankeru pri nehode. V tejto súvislosti sa venuje prerozdeleniu odpovednosti pri vzniku nehody a spôsobom úhrady vzniklých nákladov. V práci tak isto nájdeme analýzu ekologických prvkov, ktoré sú haváriou ovlivnené.
|
host ::
RSS.