|
|
The occurrence of mycotoxins in feed materials
Twumasi, Edward
Mykotoxiny jsou sekundární toxické metabolity, produkované několika rody Aspergillus, Fusarium a Penicillium vyskytují se v potravinách a krmivech. Mykotoxiny, které se vyznačují značnou globální pozorností, zejména aflatoxiny, ochratoxin A, toxin T-2, deoxynivanelol, fumonisiny, zearalenon, citrinin, patulin a námelové alkaloidy. Pokusná skupina ječmene (varianta A) byla ošetřena přípravkem Hutton (0,8 l / ha při BBCH 36) + Zantara (1,5 l / ha, BBCH 65). Další skupina (varianta B) byla ošetřena kombinací Huttonu (0,8 l / ha, BBCH 36) + Prosaro EC250 (0,75 L / ha, BBCH 65). Kontrolní skupina, použitá pro srovnání s ošetřenými vzorky, byla neošetřena. Ječmen byl sklízen v plné zralosti. Vzorky ječmene byly analyzovány pomocí kapalinové chromatografie. Ve vzorcích bylo analyzováno celkem 57 mykotoxinů. Výhodou této techniky je schopnost detekovat širokou škálu mykotoxinů, včetně maskovaných mykotoxinů a těch, které jsou přítomny na nízké hladině. V této studii byly zjištěny následující mykotoxiny: deoxynivalenol, deoxynivalenol-3-glukosid, 3-acetyl-deoxynivalenol, 15-acetyl-deoxynivalenol, zearalenol, β-zearalenol, enniatin A, enniatin A1, eniniatin B, enniatin B1 , alternariol, alternariol a methyl-ether. Výsledky této studie navíc naznačují, že výskyt mykotoxinů po antifungálním ošetření může eliminovat určité skupiny mykotoxinů.
|
|
|
Degradovatelnost vybraných mykotoxinů metodou in vitro
Páleníková, Ivana
Tato diplomová práce je zpracovaná na téma degradovatelnost vybraných mykotoxinů metodou in vitro. První část práce se zabývá charakteristikou plísní (mikrokycety), produktů jejich sekundárního metabolismu - mykotoxiny, maskovanými mykotoxiny, vlivem mykotoxinů na zdraví skotu a prasat. V závěru literárního přehledu se zaměřuje na možnosti degradace mykotoxinů a metabolismem u skotu. Ve druhé části je popsána vlastní práce zabývající se stravitelností vybraných druhů mykotoxinů v bachorové tekutině metodou in vitro. Do pokusu byly zařazeny tři skupiny ječmenů s rozdílným fungicidním ošetřením. První skupina sloužila jako kontrolní bez fungicidního ošetření. Druhá skupina ječmene (varianta A) byla ošetřena přípravkem Hutton (0,8 l/ha, v BBCH 36) + Zantara (1,5 l/ha, v BBCH 65). Třetí skupina ječmenů (varianta B) byla ošetřena pomocí kombinace Hutton (0,8 l/ha, v BBCH 36) + Prosaro EC250 (0,75 l/ha, v BBCH 65). V původní hmotě ječmenů byla stanovena hladina deseti mykotoxinů. Následně byly vzorky inkubovány v přístoji Daisy II po dobu 24 hodin. K inkubaci byly použity enzymy celuláza a pepsin. V inkubační tekutině byly stanoveny následující mykotoxiny: dexynivalenol, zearalenon, deoxynivalenol-3-glukosid a 3-acetyl-deoxynivalenol. U varianty A byla hladina dexynivalenolu vyšší o 36 %, zearalenonu o 2%, deoxynivalenol-3-glukosid o 12% a 3-acetyl-deoxynivalenol o 39 %. Nejnižší koncentrace uvedených mykotoxinů byly nalezeny u varianty B. Hladina deoxynivalenolu byla nižší o 19 %, zearalenonu o 30 %, deoxynivalenol-3-glukosid o 37 % (P<0,05) a 3-acetyl-deoxynivalenol byl vyšší o 12 % v porovnání s kontrolní skupinou. Z dosažených výsledků je patrné, že fungicidní ošetření a trávící enzymy mohou eliminovat přechod mykotoxinů do inkubační (bachorové) tekutiny a tím snížit riziko zatížení organismu těmito toxiny.
|
host ::
RSS.