|
|
Obnova bývalé rychty v Hodíškově
Centner, Václav ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo rozvinout koncept ateliérové práce z prvního semestru třetího ročníku, který jsme původně dovedli od konceptu k dokumentaci pro stavební povolení v části B. Dále byl návrh dotažen v dokumentaci C pro provádění stavby. Vlastním tématem bylo obnovení rychty v Hodíškově, která už dávno nemá svou původní náplň a je nyní používána jako obecní byty pro nemovité místní obyvatele. Rychta také prodělala několik přestaveb, které se jí snažily přinést nové kvality, jež dopadly spíš rozporuplně. Rychta se nachází v Hodíškově, který je malou vesničkou mezi kopci Vysočiny. Na místo jsme jeli klikatými cestičkami širokými sotva na jeden automobil. Kolem cest byly vzrostlé domy a vlastně jsme se po příjezdu z Brna cítili trochu jako v jiném světě. Rychta stojí na kopci, odděluje bývalý cukrovar od zbytku vesnice. Z kopce rychta shlíží na vesnici a působí majestátně jako patronka místa. Ve vesnici je i malý rybník, který zpříjemňuje místní klima a dává domov nejrůznějším živočichům a rostlinám. Hodíškov má 150 obyvatel, takže rychta s jejím hospodářským křídlem převyšuje svou kapacitou nároky místních na prostory, kde se mohou potkávat a pořádat veřejná setkání. Proto mě napadlo ve spojitosti s romantičností místa, že by rychta s jejím hospodářským křídlem mohla sloužit jako prostředí pro pořádání svateb a společenských akcí většího typu. Díky tomu budu moci přinést velkorysejší prostorové zážitky ze zaklenutých prostorů v hospodářském křídle a obnovení ducha vnitřních prostorů, který byl ztracen během přestaveb v uplynulých letech. V přístupu k památkovým hodnotám rychty se snažím obnovit její důstojnost a pompéznost na druhou stranu nezapomínám a nezapírám její historii, která je tak pošramocená. Pro hospodářské křídlo platí jiné parametry. Během přestaveb proběhly snahy je přiblížit rychtě různými fasádními prvky a podobně. V práci s těmito dvěma objekty se snažím pevně stanovit, kde si který stojí a jaká je a byla jeho role. Svatební program si žádá navýšenou kapacitu ubytování, kterou jsem vyřešil přistavěním „stodoly“ do zadního prostoru dvora.
|
|
|
Poetika a malebnost v krajině
Patočková, Zdeňka ; Hnízdil, Aleš (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce podává ucelený pohled na krajinu, její poetiku a malebnost. Zmiňuje nejen základní definice krajiny a krajinného rázu, ale také popisuje její struktury a typologie. Dále uvádí vnímání krajiny z pohledu člověka napříč stoletími. Následuje kapitola, která je věnována Karlu Hynkovi Máchovi, který byl nejen slavný básník a představitel romantismu, ale také malíř a cestovatel. Jsou zde zmapovány poetické a malebné aspekty krajiny pomocí jeho básní, poznatků a skic. Autorka se následně vydala po stopách Karla Hynka Máchy. Hlavním cílem bylo vnímat krajinu jinak. Zaměřit se zejména na její poetiku a malebnost a to jen pomocí vlastních očí, papíru a tužky.
Na literární rešerši navazuje projekt, který je situován do krajiny nedaleko Karlových Varů v západních Čechách. Konkrétně se jedná o okolí Andělské Hory. Diplomová práce nejdříve popisuje charakter území pomocí podrobných analýz. Jsou zde podrobně zhodnoceny historické analýzy, současný stav, přírodní podmínky i inventarizace dřevin. Na analýzy navazuje samotný projekt, kde je nejprve uveden celkový koncept a jeho základní principy. Následují podrobné návrhy jednotlivých míst. Projekt je zaměřen jak na krajinářské řešení, tak na obnovu drobné sakrální architektury a dalších prvků, které nejen přispějí k větší malebnosti krajiny, ale také podpoří genia loci místní krajiny. Navrhované prvky mají nejen obohatit zdejší krajinu a zpříjemnit pobyt návštěvníkům, ale také přimět k zamyšlení. Je důležité, aby se nezapomínalo na historický odkaz krajiny a předků.
|
|
|
Poetika a malebnost v krajině
Havránková, Lucie ; Hnízdil, Aleš (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Předmětem diplomové práce je popis a zobrazení poetiky a malebnosti v krajině při využití prvků přírodopopisné východoasijské poezie jako inspiračního zdroje vnímání krajiny v okolí jihočeské Kvildy. Na základě studia poetických textů se vztahem ke krajinné scenérii byla zvolena konkrétní stezka zachycující onu poetiku a malebnost. Prostřednictvím jednotlivých zastavení zvolených na cestě horskou stezkou má práce za cíl inspirovat k vnímání poetičnosti přírodních prvků v celkovém kontextu okolní krajiny. Textové zasvěcení do estetických hodnot krajiny a životního prostředí je zde cestou k vytvoření projektu revitalizované krajiny s malebnými prvky a konkrétními vegetačními druhy.
Práce je zasazena do kontextu Šumavy, které je pro konkrétní představu věnován úvod práce. Tento úvod nás seznamuje s přírodním i uměleckým pozadím šumavského pohoří a také prostředím samotné obce Kvilda, které stezku obklopuje a dává jí potřebné zázemí.
Součástí celého projektu je u každého stanoviště analýza prostředí, popis hlavního prvku i proměna místa v jednotlivých ročních obdobích s ohledem na danou krajinnou scenérii. Každé stanoviště je doplněno přírodopopisnou poezií, která má lépe nastínit atmosféru místa. V závěru každé kapitoly konkrétního zastavení jsou připojena výtvarná zobrazení daného prostředí mající přiblížit ho návštěvníkům a nabídnout jim inspiraci, kterou v sobě stanoviště skrývají. Jedním z cílů celého projektu je posunutí se poutí přírodou blíže k jejím kořenům a upozornění na konkrétní prvky v krajině, které mnohdy opomíjíme. Uváděné aspekty je možné aplikovat v projektech zahradní a krajinné architektury.
|
host ::
RSS.