|
|
Test of object permanence in primates
Gálik, Michal ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
4 ABSTRAKT Schopnosť stálosti objektu predstavuje kognitívnu schopnosť vnímať kontinuálnu existenciu objektov aj v prípade, že nemôžu byť priamo pozorované, resp. vnímané inými zmyslami (Piaget 1954). U ľudí sa táto schopnosť vyvíja v šiestich kvalitatívne odlišných štádiách. Porovnávacím prístupom sa zistilo, že posledné 6. štádium tejto schopnosti sa vyskytuje aj u ľudoopov, gibonov a niektorých novosvetských opíc (malpa, kosmáč, tamarín). V tejto štúdií sme vykonali pokus so sériou úloh s neviditeľnými premiestneniami objektu, v ktorom sme zisťovali, či dvaja jedinci druhu makak rhesus (Macaca mulatta) disponujú plne rozvinutou schopnosťou stálosti objektu a neriešia úlohy na základe jednoduchších alternatívnych kognitívnych stratégií. U jedného testovaného jedinca sme potvrdili, že pri riešení úloh využíval 6. štádium schopnosti stálosti objektu. Druhý jedinec dosiahol v niektorých sedeniach s neviditeľným premiestnením signifikantne úspešných výsledkov, ale celkový výsledok je nejednoznačný, pretože pri riešení úloh mal tendenciu používať jednoduché alternatívne stratégie a jeho výkon bol značne kolísavý. Z našej štúdie vyplýva, že makaky majú za určitých okolností kognitívnu kapacitu pre plne rozvinutú schopnosť stálosti objektu. Kľúčové slová: Schopnosť stálosti objektu, makak rhesus, neviditeľné...
|
|
|
Relativní početnost jako kognitivní kompetence u primátů
Moravcová, Anna ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Petrásek, Tomáš (oponent)
Tato práce se věnuje problematice numerických kompetencí u primátů, konkrétně se zaměřením na relativní početnost, jednu ze složek těchto kognitivních dovedností. Relativní početnost je schopnost rozlišit větší množství od menšího nebo naopak menší množství od většího a lze ji zařadit mezi nejjednodušší dílčí numerické dovednosti. V této práci jsem shrnula dosavadní poznatky o numerických kompetencí u primátů, které do nynějška byly zkoumány jen u několik druhů primátů, přičemž nejvíce u makaka rhesuse (Macaca mulatta) a šimpanze učenlivého (Pan troglodytes). Jednotlivé numerické kompetence testované u primátů jsem rozdělila na relativní početnost, sumaci, ordinalitu, tranzitivní inferenci, zachování kvantity, proporcionalitu, absolutní početnost a pravé počítání. V rámci experimentální části jsem se zaměřila na výzkum relativní početnosti u druhu makak rhesus (Macaca mulatta). Cílem mé práce bylo zjistit, zda jsou makaci schopni řešit úlohu relativní početnosti s různými typy stimulů. Dalším cílem bylo zjistit, zda jsou schopni generalizovat informaci o relativní početnosti a zda ji dokáží aplikovat na nový typ úlohy. Výsledky potvrzují, že makaci disponují schopností relativní početnosti a jsou schopni abstrahovat stimuly, které nabývají různého charakteru. To dokazuje, že se neučí rozeznávat...
|
|
|
Numerická kompetence u primátů
Rejlová, Markéta ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Komárková, Martina (oponent)
Numerické kompetence zahrnují řadu dílčích schopností jako je reprezentace množství a transformace nebo operace s množstvím. Mnoho druhů zvířat dokáže využívat tyto schopnosti, například během hledání potravy, při vyhledávání sexuálních partnerů a také při zjišťování počtu konkurentů nebo predátorů. Numerické schopnosti, jako je počítání nebo odhad množství, tak mohou zvyšovat šanci na přežití a reprodukci. V této práci jsem shrnula některé dosavadní studie o numerických kompetencích primátů a člověka a také jsem zmínila experimenty prováděné s jinými druhy. Numerické schopnosti jsem rozčlenila do kapitol: odhadování početnosti (relativní a absolutní), počítání, sumace, zachování kvantity, proporce a ordinalita a transitivita. Cílem mé práce bylo studovat schopnost makaků (Macaca mulatta) rozlišit relativní početnost mezi dvěma sety. V další části experimentů jsem v jednotlivých fázích sledovala jejich preferenci mezi velikostí a množstvím stimulů. Tuto preferenci jsem studovala i u dětí. Výsledky potvrzují schopnost makaků rozlišit relativní početnost. Dokazují, že se zvyšujícím se rozdílem množství mezi dvěma sety se také zvyšuje schopnost lépe rozlišit tyto dvě kvantity. Další výsledky ukazují, že opice nepreferují množství ani velikost odměny, zatímco děti preferují větší počet dílků před...
|
|
|
Relativní početnost jako kognitivní kompetence u primátů
Moravcová, Anna ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Petrásek, Tomáš (oponent)
Tato práce se věnuje problematice numerických kompetencí u primátů, konkrétně se zaměřením na relativní početnost, jednu ze složek těchto kognitivních dovedností. Relativní početnost je schopnost rozlišit větší množství od menšího nebo naopak menší množství od většího a lze ji zařadit mezi nejjednodušší dílčí numerické dovednosti. V této práci jsem shrnula dosavadní poznatky o numerických kompetencí u primátů, které do nynějška byly zkoumány jen u několik druhů primátů, přičemž nejvíce u makaka rhesuse (Macaca mulatta) a šimpanze učenlivého (Pan troglodytes). Jednotlivé numerické kompetence testované u primátů jsem rozdělila na relativní početnost, sumaci, ordinalitu, tranzitivní inferenci, zachování kvantity, proporcionalitu, absolutní početnost a pravé počítání. V rámci experimentální části jsem se zaměřila na výzkum relativní početnosti u druhu makak rhesus (Macaca mulatta). Cílem mé práce bylo zjistit, zda jsou makaci schopni řešit úlohu relativní početnosti s různými typy stimulů. Dalším cílem bylo zjistit, zda jsou schopni generalizovat informaci o relativní početnosti a zda ji dokáží aplikovat na nový typ úlohy. Výsledky potvrzují, že makaci disponují schopností relativní početnosti a jsou schopni abstrahovat stimuly, které nabývají různého charakteru. To dokazuje, že se neučí rozeznávat...
|
|
|
Spontánní barvová preference u lidí a non-humánních primátů: Srovnávací studie
Skalníková, Petra ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
V etologii zvířat mohou barvy a vnímání barev hrát velice důležitou roli (např. při získávání potravy, ve vnitrodruhové i v mezidruhové komunikaci). Trichromatické vidění je přitom v savčí říši poměrně ojedinělé a objevuje se pouze u některých druhů primátů. U lidí, lidoopů a u většiny starosvětských druhů primátů nalezneme rutinní trichromacii, avšak vidění barev u primátů novosvětských je velice variabilní. Ve fylogenezi primátů se gen pro pigment vnímající delší vlnové délky (červená barva) objevil až jako poslední z fotoreceptivních pigmentů, u novosvětské i starosvětské linie se navíc pigment pro vnímání červené barvy objevil nezávisle na sobě (Kainz et al, 1998). I když genetický mechanismus vzniku trichromatického vidění je poměrně objasněn, zůstává otázkou, jaká byla adaptivní výhoda, která za rozšíření a udržení inkriminovaného genu byla odpovědná. Mezi možné funkce trichromatického vidění patří možnost lepší detekce potravy (folivorní a frugivorní hypotéza), případně signalizační či varovná funkce. Cílem této diplomové práce bude studovat spontánní barvovou preferenci u dětí (předškolního a školního věku) a u non-humánních starosvětských primátů, kteří disponují trichromatickým viděním. Předpokládáme, že spontánní barvová preference může reflektovat adaptivní výhodu, která vedla k...
|
|
|
Numerická kompetence u primátů
Rejlová, Markéta ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Komárková, Martina (oponent)
Numerické kompetence zahrnují řadu dílčích schopností jako je reprezentace množství a transformace nebo operace s množstvím. Mnoho druhů zvířat dokáže využívat tyto schopnosti, například během hledání potravy, při vyhledávání sexuálních partnerů a také při zjišťování počtu konkurentů nebo predátorů. Numerické schopnosti, jako je počítání nebo odhad množství, tak mohou zvyšovat šanci na přežití a reprodukci. V této práci jsem shrnula některé dosavadní studie o numerických kompetencích primátů a člověka a také jsem zmínila experimenty prováděné s jinými druhy. Numerické schopnosti jsem rozčlenila do kapitol: odhadování početnosti (relativní a absolutní), počítání, sumace, zachování kvantity, proporce a ordinalita a transitivita. Cílem mé práce bylo studovat schopnost makaků (Macaca mulatta) rozlišit relativní početnost mezi dvěma sety. V další části experimentů jsem v jednotlivých fázích sledovala jejich preferenci mezi velikostí a množstvím stimulů. Tuto preferenci jsem studovala i u dětí. Výsledky potvrzují schopnost makaků rozlišit relativní početnost. Dokazují, že se zvyšujícím se rozdílem množství mezi dvěma sety se také zvyšuje schopnost lépe rozlišit tyto dvě kvantity. Další výsledky ukazují, že opice nepreferují množství ani velikost odměny, zatímco děti preferují větší počet dílků před...
|
|
|
Stálost objektu jako metoda pro výzkum vyšších kognitivních funkcí primátů
Englerová, Kateřina ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Stálost objektu je kognitivní schopnost, která umožňuje uvědomovat si existenci objektu, který není bezprostředně přístupný našim smyslům. Tato schopnost je nezbytnou podmínkou pro úspěšné zvládnutí složitějších kognitivních operací. Stálost objektu se kvalitativně mění v průběhu vývoje dítěte a ani u různých druhů zvířat není vyvinuta na stejné úrovni. Cílem práce je prokázat úroveň této schopnosti u naivních jedinců druhu makak rhesus (Macaca mulatta), neboť o míře rozvoje schopnosti stálosti objektu u makaků se dosud diskutuje. Výsledky ukazují, že naivní jedinci druhu makak rhesus nemají schopnost stálosti objektu rozvinutou na nejvyšší úrovni (a nevyužívají tzv. reprezentační strategii pro řešení úloh), další výsledky našeho týmu naznačují, že zkušenější jedinci však nejvyššího stádia jsou schopni za určitých okolností dosáhnout. Ukazujeme, že metodiku použitou pro testování stálosti objektu, je možné v modifikované formě použít i pro testování jiných kognitivních schopností. V této práci představujeme testování preference makaků vůči neznámým nepotravním stimulům. Různé druhy zvířat se vůči novým objektům mohou projevovat velmi variabilně. Jejich reakce se velmi často liší v závislosti na tom, zda se jedná o potravní či nepotravní stimul, významné rozdíly jsou způsobeny ekologií a etologií...
|
|
|
Test of object permanence in primates
Gálik, Michal ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
4 ABSTRAKT Schopnosť stálosti objektu predstavuje kognitívnu schopnosť vnímať kontinuálnu existenciu objektov aj v prípade, že nemôžu byť priamo pozorované, resp. vnímané inými zmyslami (Piaget 1954). U ľudí sa táto schopnosť vyvíja v šiestich kvalitatívne odlišných štádiách. Porovnávacím prístupom sa zistilo, že posledné 6. štádium tejto schopnosti sa vyskytuje aj u ľudoopov, gibonov a niektorých novosvetských opíc (malpa, kosmáč, tamarín). V tejto štúdií sme vykonali pokus so sériou úloh s neviditeľnými premiestneniami objektu, v ktorom sme zisťovali, či dvaja jedinci druhu makak rhesus (Macaca mulatta) disponujú plne rozvinutou schopnosťou stálosti objektu a neriešia úlohy na základe jednoduchších alternatívnych kognitívnych stratégií. U jedného testovaného jedinca sme potvrdili, že pri riešení úloh využíval 6. štádium schopnosti stálosti objektu. Druhý jedinec dosiahol v niektorých sedeniach s neviditeľným premiestnením signifikantne úspešných výsledkov, ale celkový výsledok je nejednoznačný, pretože pri riešení úloh mal tendenciu používať jednoduché alternatívne stratégie a jeho výkon bol značne kolísavý. Z našej štúdie vyplýva, že makaky majú za určitých okolností kognitívnu kapacitu pre plne rozvinutú schopnosť stálosti objektu. Kľúčové slová: Schopnosť stálosti objektu, makak rhesus, neviditeľné...
|
host ::
RSS.