|
|
New Mythology: The Redefinition of British Hellenism in Selected Poetry of Percy B. Shelley and John Keats
Neumannová, Edita ; Horová, Miroslava (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl prozkoumat téma romantického hellenismu ve vybraných básních Johna Keatse a Percyho Bysshe Shelleyho. Klasické Řecko zaujímalo v období romantismu ojedinělé místo - na jednu stranu bylo obdivováno a kladeno za vzor, na druhou stranu byl i na univerzitách rozsah výuky původních řeckých textů omezen. Zatímco jedním z původních cílů romantického hnutí bylo osvobodit se od vlivu klasické literatury a najít svůj vlastní poetický směr, druhá generace romantických básníků se opět pokoušela pracovat s literárními pozůstatky starého Řecka, ale tentokrát (alespoň domněle) nezávisle na zavedených interpretacích. Ve své práci se zabývám rolí (doložitelné nebo jen vnímané) autenticity, vlivem interpretací jiných autorů a problémem autority jako takové ve vztahu ke starořeckému světu ve vybraných dílech dvou anglických romantických básníků druhé generace, jejichž vzdělání bylo, pokud jde o klasický svět, diametrálně odlišné. Mým primárním cílem není zhodnotit příhodnost všech zmínek týkajících se starého Řecka, ale porovnat postoj obou autorů k jinému, nepřekonatelně cizímu a idealizovanému světu. V první kapitole zkoumám vztah obou autorů k původním starořeckým textům. Snažím se ukázat, že Keats byl na překladech a jiných nepřímých zpracováních starořeckých textů závislý i...
|
|
| |
|
|
The Motives of Separation and Solitude in Old English Lyrical Poetry
Klasnová, Lenka ; Znojemská, Helena (vedoucí práce) ; Čermák, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá čtyřmi staroanglickými lyrickými básněmi z takzvané elegické skupiny, tj. Ženin nářek, Wulf a Eadwacer, Poutník a Námořník, a motivy odloučení a samoty, které sdílejí. Po stručném výčtu několika málo faktů známých o těchto básních v úvodu následuje diskuze o vhodnosti elegického žánru, který jim byl přisouzen odbornou tradicí. První kapitola podává stručný přehled historie kritických názorů na každou z uvedených básní. Vzhledem k tomu, že jednoznačný překlad je nemožný, což je dáno nejasnou povahou vyprávěných příběhů a mnohými gramaticky, syntakticky, sémanticky či jinak problematickými místy, tato kapitola se pokouší o interpretaci jednotlivých básní, jakkoli je to složitý úkol. Zatímco některým řešením sporných míst může být dána v průběhu této interpretace přednost, ve většině případů je prodiskutována řada potencionálních možností. Výsledné interpretace usilují o vylíčení jednotného a logického příběhu v každé básni. Druhá kapitola se zaměřuje na motivy osamělosti, odcizení, izolace a odloučení v každé ze čtyř jmenovaných básní a jejich důvody, projevy, vývojem a obrazy použitými k jejich vyjádření. Propojení mezi použitými rétorickými postupy, popř. významy slov a náladou, kterou vyvolávají, je taktéž věnována pozornost, stejně jako psychickým stavům mluvčího. Závěrečná...
|
|
|
Klíčová motivika české dekadentní a parnasitní lyriky
ROLNÍKOVÁ, Eliška
Předmětem této diplomové práce je charakteristika klíčových parnasistních a dekadentních motivických celků v lyrice Jaroslava Vrchlického a Jiřího Karáska ze Lvovic. Zachycuje literární, estetický i myšlenkový posun autorů z pohledu využití nejrůznějších motivů. Práce je rozdělena do pěti kapitol, z nichž každá pojednává o jednom motivickém celku. Těmi jsou: 1. Motivy ženy, těla a sexuality. 2. Motivy snu, snění a úniku. 3. Motivy umírání, choroby a tlení. 4. Motivy depresivnosti, smutku, hořkosti a zmaru. 5. Motivy přírody a krajiny. V jednotlivých kapitolách motivy porovnává, sleduje, jak s nimi autoři nakládají a jak se proměňuje jejich forma a výraz. Zaměřuje se taktéž na motivy, jež se v lyrice básníků objevují nově. V závěru předkládá krátká shrnutí jednotlivých kapitol a dokládám jej využitím frekvenčního slovníku sbírek.
|
host ::
RSS.