|
|
Vliv lokálních topenišť na PM10 v městském ovzduší
Píšová, Martina ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Škrabalová, Lenka (oponent)
Tato práce hodnotí prostorovou variabilitu koncentrací PM10 na území Mladé Boleslavi, Kosmonos a malé obce Plazy v průběhu jednoho měsíce v zimním období v roce 2013. Pomocí síťového měření jsme se snažili zjistit, jestli se ve městě nachází lokální zdroje znečištění, nebo zda jsou škodlivé látky přenášeny z okolí do města. K měření byla použita sada 9 přenosných laserových nefelometrů DustTrak (8520, TSI), které byly umístěny na střechách škol. Souběžně byly beta-prachoměrem měřeny kontinuálně koncentrace PM10, dále pak byly sledovány základní meteorologické parametry (teplota, vlhkost, rychlost a směr větru). Všechny zmíněné parametry byly kontinuálně měřeny v pětiminutových intervalech. Dále byla při pochůzce městem měřena osobní expozice, byla porovnána s expozicí stacionárních monitorů a na závěr byly její rozdíly kvantifikovány. V Mladé Boleslavi a v Kosmonosech se dá pozorovat shodný trend koncentrací PM10 na všech vybraných lokalitách ve městě. Odlišný trend koncentrací PM10 měla obec Plazy, kde byly vyšší a častější maxima, zejména ve večerních hodinách. Hlavní příčinou zvýšené zátěže PM10 ve městě je automobilová doprava a lokální topeniště přispívající k městskému pozadí. Výsledky dále ukazují, že nejvyšší koncentrace PM10 byly zjištěny ve dnech s nízkou rychlostí větru, kvůli zhoršeným...
|
|
|
Prostorová variabilita PM2.5 v zimním ovzduší malého sídla
Štědrá, Karolína ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Bendl, Jan (oponent)
Práce hodnotí prostorovou variabilitu koncentrací PM2.5 v průběhu dvou zimních měsíců v malé obci Lbín na Teplicku na přelomu roku 2017/2018. Koncentrace PM2.5 byly sledovány prostřednictvím vytvořené monitorovací sítě s použitím celkem osmi laserových nefelometrů DustTrak (model 8520). Šest přístrojů bylo umístěno přímo v obci v údolí, jeden na kopci nad údolím a poslední přibližně v polovině kopce. Pomocí síťového měření jsme se snažili dokázat, že hlavním zdrojem znečištění v obci je vytápění domácností. Společně s koncentracemi PM2.5 byly sledovány základní meteorologické parametry - rychlost a směr větru, teplota a vlhkost vzduchu. Byl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi měřícími stanovišti, který poukazuje na nerovnoměrné rozmístění zdrojů znečištění. Koncentrace částic dosahují obvykle maximálních hodnot v dopoledních a ve večerních hodinách. Nejvyšší maximální hodnoty byly v prosinci 2607 μg·m-3 a v lednu 4347 μg·m-3 . Nejnižší maximální hodnoty byly 223 μg·m-3 a 177 μg·m-3 u přístrojů nacházejících se nad obcí. Významným faktorem, který přispívá k aktuální situaci, je rychlost větru. Od rychlosti větru 1,29 m·s-1 a vyšší se průměrné koncentrace PM2.5 pohybovaly převážně pod 15 μg·m-3 . To se projevilo při srovnání dvou měřících období - prosince s lednem. Obecně byl prosinec větrnější...
|
|
|
Vliv lokálních topenišť na PM10 v městském ovzduší
Píšová, Martina ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Škrabalová, Lenka (oponent)
Tato práce hodnotí prostorovou variabilitu koncentrací PM10 na území Mladé Boleslavi, Kosmonos a malé obce Plazy v průběhu jednoho měsíce v zimním období v roce 2013. Pomocí síťového měření jsme se snažili zjistit, jestli se ve městě nachází lokální zdroje znečištění, nebo zda jsou škodlivé látky přenášeny z okolí do města. K měření byla použita sada 9 přenosných laserových nefelometrů DustTrak (8520, TSI), které byly umístěny na střechách škol. Souběžně byly beta-prachoměrem měřeny kontinuálně koncentrace PM10, dále pak byly sledovány základní meteorologické parametry (teplota, vlhkost, rychlost a směr větru). Všechny zmíněné parametry byly kontinuálně měřeny v pětiminutových intervalech. Dále byla při pochůzce městem měřena osobní expozice, byla porovnána s expozicí stacionárních monitorů a na závěr byly její rozdíly kvantifikovány. V Mladé Boleslavi a v Kosmonosech se dá pozorovat shodný trend koncentrací PM10 na všech vybraných lokalitách ve městě. Odlišný trend koncentrací PM10 měla obec Plazy, kde byly vyšší a častější maxima, zejména ve večerních hodinách. Hlavní příčinou zvýšené zátěže PM10 ve městě je automobilová doprava a lokální topeniště přispívající k městskému pozadí. Výsledky dále ukazují, že nejvyšší koncentrace PM10 byly zjištěny ve dnech s nízkou rychlostí větru, kvůli zhoršeným...
|
|
|
Analýza faktorů vedoucí domácnosti na Mělnicku k topení environmentálně šetrnějšími palivy
Mužíková, Hana ; Louda, Jiří (vedoucí práce) ; Malý, Vítězslav (oponent)
Cílem práce je zjistit, jaké determinanty ovlivňují domácnosti při výběru paliva k vytápění jejich obydlí. Dotazníkové šetření provedené formou osobních strukturovaných rozhovorů se zástupci 70 domácností v oblasti Mělník -- Chloumek, poskytlo informace o faktorech ovlivňujících respondenty při volbě způsobu vytápění. Vícenásobnou regresní analýzou bylo dokázáno, že mezi hlavní faktory patří věk a vzdělání respondentů, celkový příjem domácnosti a velikost obydlí. Avšak statistická významnost těchto prediktorů je poměrně nízká. Pro více vypovídající výsledky by bylo zapotřebí většího množství dat.
|
|
|
Analýza faktorů ovlivňující výběr druhu paliv v lokálních topeništích v obci Libeř a okolí
Matějka, Tomáš ; Louda, Jiří (vedoucí práce) ; Malý, Vítězslav (oponent)
Cílem bakalářské práce je analyzovat faktory, které ovlivňují rozhodování lidí při výběru druhu paliv v lokálních topeništích v konkrétní oblasti. Znečišťování ovzduší lokálními topeništi způsobuje negativní zdravotní i ekonomické dopady. Pomocí 50 osobních strukturovaných rozhovorů proběhl výzkum v obci Libeř a okolí. Práce ukazuje, že vliv finančních úspor je důležitý faktor při rozhodování respondentů, zatímco environmentální odpovědnost se nejeví jako významný faktor ovlivňující rozhodování respondentů. Povaha problému však závisí na více vzájemně se ovlivňujících faktorech. Pro věrohodnou identifikaci jednotlivých faktorů by byl zapotřebí větší statistický soubor.
|
|
|
Efektivnost regulace malých stacionárních zdrojů znečištění ovzduší
Blažková, Pavla ; Jílková, Jiřina (vedoucí práce) ; Vejchodská, Eliška (oponent)
Navzdory skutečnosti, že se daří snižovat emise vypouštěných škodlivin ve většině vyspělých zemí, na mnoha místech je problémem stále se zhoršující imisní situace. Znečištění ovzduší je problémem také pro Českou republiku, kde některé oblasti jsou více postiženy než jiné. Proto byla pro tuto diplomovou práci vybrána jedna z nich, oblast severních Čech a konkrétně oblast Teplicka. Práce se zaměřuje na znečištění způsobené lokálními topeništi, protože toto znečištění není aktuálně nijak regulováno. Cílem práce je prostřednictvím dotazníkového šetření zjistit jaké je chování domácností při vytápění pomocí lokálních topenišť, konkrétně byly sledovány reakce na potenciální regulační nástroj- motivační výši dotace. Z těchto dat byla podrobněji pomocí Pearsonova i Spearmanova korelačního koeficientu zkoumána závislost mezi výší dotace a čistým měsíčním příjmem. Výzkum neprokázal žádné zásadní statistické souvislosti, poprvé však bylo provedeno šetření vícedruhového vytápění v jednotlivých domácnostech, díky jehož výsledkům mohou být lépe analyzovány důvody častého vytápění pevnými palivy.
|
host ::
RSS.