|
|
Změna povrchových vlastností vlivem umělého stárnutí a odolnosti vůči dřevokazným houbám u kontaktně opalovaného dřeva
Pluháček, Viktor
Tato diplomová práce vypracovaná formou experimentu se zabývá možnostmi a způsoby tepelné modifikace povrchu dřeva. Bylo zvoleno kontaktní opalování a jako následná povrchová úprava byl v několik vrstvách nanešen rafinovaný lněný olej HB-LAK. Z bukových desek byly vyrobeny dva typy vzorků. Oba typy vzorků byly kontatkně opalovány při teplotách 250 °C, 300 °C a 350 °C. U jednoho typu byla testována barevná změna povrchu v barevném prostoru CIEL*a*b* vlivem umělého stárnutí a následně nasákavost modifikovaného povrchu. U druhého typu byla zkoumána odolnost vůči dřevokazným houbám podle normy ČSN EN 113.
|
|
| |
|
|
Změna fungicidní účinnosti nátěrů používaných pro ochranu dřevěného šindele po vystavení fotodegradaci
Veselý, Pavel
Dřevěný šindel vzhledem k působícím atmosférickým vlivům vždy dříve či později podlehne zkáze. Prodloužení jeho životnosti můžeme docílit souborem opatření, jehož součástí je také ochrana šindele pomocí nátěrů. Na základě ČSN EN 839 byl proveden experiment, jenž zkoumá preventivní účinnost vybraných nátěrů vůči dřevokazným houbám hnědého tlení (Coniophora puteana, Poria placenta) a změnu této účinnosti po působení vody a UV záření. Předmětem experimentu byly čtyři varianty ochranných prostředků: Karbolineum Extra, Carbolineum Powafix, dřevní tér a dřevní tér smíchaný se lněným olejem v poměru 2:1. Nejúčinnější se jevil prostředek Karbolineum Extra, jehož efekt byl statisticky srovnatelný s Carbolineum Powafix. V případě dřevního téru a dřevního téru smíchaného se lněným olejem nebyl pozorován fungicidní účinek. Po působení UV záření a vody bylo zaznamenáno statisticky významné snížení účinnosti u všech prostředků s výjimkou dřevního téru smíchaného se lněným olejem. U Karbolinea Extra dochází ke snížení účinnosti především v důsledku působení UV záření.
|
|
| |
|
| |
|
|
Ověření možnosti použití netradičních chovatelských postupů v chovu kapra obecného (Cyprinus carpio L.)
Kukačka, Vladimír
Byla uskutečněna série čtyř experimentů zaměřených na sledování dynamiky změn spektra mastných kyselin kapra obecného (Cyprinus carpio L.) a možnosti jeho cílených změn, za účelem dosažení lepší dietetické hodnoty kapřího masa pro člověka. Změn spektra mastných kyselin kaprů mělo být dosaženo krátkodobým předkládáním krmiva s přídavkem lněného a rybího oleje a následným sádkováním v prostředí se snižující se teplotou. Předkládání krmiva obsahujícího 6 % lněného oleje zlepšilo z dietetického hlediska spektrum FA svaloviny kaprů v porovnání s kapry chovanými standardní technologií s přikrmováním obilovinami. Spektrum FA svaloviny ryb dosažené vlivem tohoto krmiva na počátku září přetrvalo bez významných změn do počátku ledna následujícího roku. Využití rybího oleje je limitováno jeho kvalitativním složením. Přídavkem oleje s vysokým obsahem EPA a DHA do krmiva lze efektivně zvýšit obsah těchto FA v svalovině kaprů.
|
|
|
Možnosti charakterizace alternativních náhrad tuků v sýrech
Košárek, Šimon
Tato diplomová práce se zabývá charakterizací rostlinných olejů, které jsou vhodné k výrobě analogů sýra. Teoretická část se věnuje popisu výroby analogu sýra, základních složek analogů sýra a možnostem, které mohou analogy sýra v budoucnu nabídnout. V experimentální části byly stanoveny tukové charakteristiky (číslo kyselosti, peroxido-vé číslo, číslo zmýdelnění a esterové číslo). Volné mastné kyseliny a triacylglyceroly mastných kyselin vybraných a nezpracovaných rostlinných olejů byly stanoveny na GC-FID. V práci byly pozorovány změny rostlinných olejů během technologického zpraco-vání při 85 °C po dobu 5 minut.
|
|
|
Povrchové vlastnosti kontaktně opalovaného dřeva smrku a modřínu
Bládek, Martin
Bládek M. - Povrchové vlastnosti kontaktně opalovaného dřeva smrku a modřínu, Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, 2022, 71 s. Cílem předkládané diplomové práce byla analýza povrchových vlastností kontaktně opalovaného dřeva smrku (Picea abies (L.) Karst.) a modřínu (Larix decidua Mill.). Vzorky smrku a modřínu o rozměrech 20 mm × 70 mm × 150 mm (R×T×L) byly povrchově opáleny při teplotách 350 °C / 30 s a 300 °C / 60 s pomocí kontaktního ohřevu. Na povrchově modifikovaných vzorcích byla stanovena barevná změna, stupeň lesku, drsnost povrchu, úhel smáčení povrchu a příjem kapaliny během máčení na vodní hladině. Dřevěné vzorky byly následně vystaveny procesu umělého stárnutí po dobu 1000 h a byly vyhodnoceny barevné změny pomocí CIELab systému. Polovina vzorků vystavených procesu umělého stárnutí měla opálený povrch ošetřený lněným olejem. Experimentálně bylo potvrzeno, že u kontaktně opálených vzorků obou měřených dřev došlo k výrazným barevným změnám po vystavení jejich povrchu procesu umělého stárnutí. Dále u kontaktně opálených vzorků došlo průměrně k 15 % snížení nasáklivosti kapaliny přes jejich modifikovanou vrstvu. Modifikované vzorky dokončené lněným rafinovaným olejem prokazují průměrné snížení nasáklivosti o 45 % u dřeva smrku a 38 % u dřeva modřínu. Lněný rafinovaný olej vytvoří na povrchu vzorků hydrofobní film, nicméně po 24 hod máčení na vodní hladině bylo zjištěno jeho vyluhování. Výsledky prokazují, že s rostoucím stupněm povrchového zuhelnatění vzorků v kombinaci s lněným rafinovaným olejem roste i jejich úhel smáčení. Stupeň lesku povrchu vzorků se vlivem kontaktního opálení snížil. Na základě měření drsnosti povrchu vzorků obou skupin se potvrdilo, že s rostoucím stupněm kontaktního opálení povrchu vzorků, dochází k mírnému nárůstu drsnosti povrchu. Bylo potvrzeno, že kontaktní opálení povrchu zkušebních vzorků, způsobuje tmavnutí jejich exponovaných ploch. Zároveň byla zjištěna závislost mezi stupněm opálení, tj. teplota a čas a nasákavostí povrchu u obou dřev. Výsledky práce přispějí k rozšíření znalostí o procesu povrchového zuhelnatění dřeva a možné aplikaci takto modifikovaného materiálu.
|
|
|
Charakterizace lipidů v sýrových analozích
Bittnerová, Eva ; Šimíčková, Adéla (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá identifikací a kvantifikací volných a vázaných mastných kyselin ve vzorcích rostlinných olejů, konkrétně ve lněném a řepkovém, a v sýrových analozích z nich vyrobených. Teoretická část se zabývá charakterizací sýrových analogů, složením a technologií výroby čerstvých sýrů a popisem vybraných rostlinných olejů. Dále obsahuje princip a instrumentaci plynové chromatografie s plamenově ionizačním detektorem. V experimentální části byly analyzovány modelové vzorky analogů čerstvého sýra s přídavkem lněného a řepkového oleje a příslušné oleje jako základní surovina pro jejich výrobu. Ze sýrových analogů byl tuk extrahován směsí diethyletheru a petroletheru, mastné kyseliny byly převedeny na methylestery kyselou esterifikací s methanolickým roztokem bortrifluoridu jako katalyzátoru a stanoveny plynovou chromatografií s plamenově ionizační detekcí. Bylo identifikováno celkem 15 mastných kyselin, převažovaly kyseliny olejová, linolenová a palmitová. V obou olejích byly nejvíce zastoupeny kyseliny olejová, linolová a linolenová; ve vzorcích analogů bylo nalezeno i významné množství kyseliny myristové, palmitové a stearové. Ve všech vzorcích byl obsah volných mastných kyselin výrazně nižší než vázaných
|
|
|
Charakterizace lipidů v sýrových analozích
Bittnerová, Eva ; Šimíčková, Adéla (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá identifikací a kvantifikací volných a vázaných mastných kyselin ve vzorcích rostlinných olejů, konkrétně ve lněném a řepkovém, a v sýrových analozích z nich vyrobených. Teoretická část se zabývá charakterizací sýrových analogů, složením a technologií výroby čerstvých sýrů a popisem vybraných rostlinných olejů. Dále obsahuje princip a instrumentaci plynové chromatografie s plamenově ionizačním detektorem. V experimentální části byly analyzovány modelové vzorky analogů čerstvého sýra s přídavkem lněného a řepkového oleje a příslušné oleje jako základní surovina pro jejich výrobu. Ze sýrových analogů byl tuk extrahován směsí diethyletheru a petroletheru, mastné kyseliny byly převedeny na methylestery kyselou esterifikací s methanolickým roztokem bortrifluoridu jako katalyzátoru a stanoveny plynovou chromatografií s plamenově ionizační detekcí. Bylo identifikováno celkem 15 mastných kyselin, převažovaly kyseliny olejová, linolenová a palmitová. V obou olejích byly nejvíce zastoupeny kyseliny olejová, linolová a linolenová; ve vzorcích analogů bylo nalezeno i významné množství kyseliny myristové, palmitové a stearové. Ve všech vzorcích byl obsah volných mastných kyselin výrazně nižší než vázaných
|
host ::
RSS.