Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Habitatové preference vážek vzhledem k charakteru litorální a příbřežní vegetace.
Bonková, Anita ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Waldhauser, Martin (oponent)
Vážky tvoří jeden z důležitých pilířů většiny vodních ekosystémů a hrají významnou roli při udržování jejich rovnováhy. Hlavním cílem této bakalářské práce je shrnout dosavadní poznatky o habitatových preferencích příslušníků řádu Odonata se zaměřením na efekt litorálních a ripariárních vegetací, které jsou kritickými složkami vodních biotopů a významně ovlivňují rozšíření, početnost a reprodukční úspěšnost vážek. V práci se věnuji všem vývojovým stádiím, od larev po dospělce. Tyto poznatky jsou důležité pro udržování a revitalizaci sladkovodních ekosystémů, ve kterých je nutné věnovat se složení litorální a ripariární vegetace pro podporu rozmanitých potřeb tohoto jedinečného hmyzího řádu. Klíčová slova: habitatová preference, vážky, Odonata, příbřežní vegetace, litorální vegetace
Možnosti využití bezpilotních systémů (UAS) pro sledování litorální vegetace vodních nádrží
Vondrášek, Jan ; Bogdan, Vlastimil (vedoucí práce)
Hlavní cílem práce je zjistit, jaké jsou možnosti ve využití bezpilotních systémů (UAS) pro sledování litorální vegetace vodních biotopů. Teoretická část zaměřuje na základní pojmy vztahující se k bezpilotním systémům, legislativě v ČR pro získání povolení provozu bezpilotního systému. Teoretická část se také zaměřuje na význam litorální vegetace a současné metody měření litorální vegetace. Očekávaným přínosem využití UAS by mohlo být např. zhodnocení míry zazemňování nádrží, posouzení kvality litorální vegetace, posouzení poměru litorálu k ploše nádrže a tím jeho ekologické funkce, určení zásahu např. pokosení apod.
VLIV LAND USE NA VYTĚŽENÉ PÍSKOVNY V OBLASTI VESELÍ NAD LUŽNICÍ
NOVÁK, Ondřej
Pískovny, které vznikaly od 50. let minulého století na Třeboňsku především v blízkém okolí řeky Lužnice, dnes tvoří významný prvek Třeboňské pánve. Tématem mé diplomové práce je vliv land use na vytěžené pískovny v oblasti Veselí nad Lužnicí. Terénní sledování bylo realizováno v období od začátku června do konce srpna roku 2008. Prováděl jsem mapování land use daného území podle mapovacího klíče. Zaznamenával jsem jednotlivé plochy {--} zemědělské, lesní, vodní, plochy zastavěné a další do mapových snímků. Celková rozloha mapovaného území byla 989 hektarů. Největší část zaujímaly lesní porosty a dále plochy polních kultur. Vodní plochy s hlavním prvkem mapovaného území, soustavou pískoven, tvořily 23 % celkové rozlohy. Na břehy všech pískoven byly dále umisťovány fytocenologické snímky, které zachycovaly litorální vegetaci i prostředí, v němž se tato vegetace nachází, a míru ovlivnění vegetace člověkem. Celkem jsem umístil na této soustavě 74 fytocenologických snímků. Na nich jsem evidoval 125 rostlinných druhů, z nichž bylo 104 bylin a 21 dřevin. Na sledovaných pískovnách jsem zaznamenal 41 nitrofilních, 52 mokřadních, 16 ruderálních a 2 silně ohrožené druhy. Na Veselské soustavě pískoven bylo provedeno 20 odběrů vody. Nejvíce zásobená živinami byla pískovna Horusice I, nejméně pískovna Horusice.
Zhodnocení stavu litorální vegetace nádrží po těžbě štěrkopísku veselské soustavy
NOVÁK, Ondřej
Pískovny, které vznikaly především v okolí řeky Lužnice a v jejím blízkém okolí od 50. let na Třeboňsku, dnes tvoří významný prvek Třeboňské pánve. Tématem mé bakalářské práce je zhodnocení stavu litorální vegetace nádrží po těžbě štěrkopísku veselské soustavy. Terénní sledování bylo prováděno v období od začátku července do poloviny září roku 2006 na veselské soustavě pískoven, která se skládá z pěti oddělených štěrkopískových jezer. Na březích všech pískoven byly umisťovány fytocenologické snímky, které zachycovaly litorální vegetaci a prostředí, v němž se tato vegetace nachází a míru ovlivnění vegetace člověkem. Celkem jsem umístil na této soustavě 74 fytocenologických snímků. Na těchto snímcích jsem evidoval 137 rostlinných druhů, z nichž bylo 115 bylin a 22 dřevin. Dále jsem na nich nalezl dva silně ohrožené druhy - bazanovec kytkokvětý (Lysimachia thyrsiflora) a plavuňku zaplavovanou (Lycopodiella inundata). Na sledovaných pískovnách jsem zaznamenal 51 mokřadních druhů a 20 ruderálních druhů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.