|
|
Městský dům - architektura kombinace funkcí
Veselá, Jana ; Urbášková,, Hana (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Řešené území se nachází v Brně v městské části Zábrdovice. Je vymezeno z východu řekou Svitavou, z jihu ulicí Cejl a ze západní strany ulicí Jana Svobody. Jeho rozloha je cca 18 790 m2. Z urbanistického hlediska je intenzivní dům samostatným městským blokem, který se však otvírá východním směrem k řece Svitavě, a tak komunikuje s nábřežím. Na druhou stranu je zde vytvořen i soukromý a polosoukromý prostor uvnitř bloku jako relaxační zelená „zahrada“ ve více úrovních. Hmoty objektu navazují v prodloužené linii na stávající sousední bloky a respektují tak integritu území. Intenzivní využití území spočívá v dosaženi vysoké hustoty zástavby, ovšem při zachováni kvalitního životního a obytného prostředí. Dochází zde k mísení funkcí a vytvoření města krátkých vzdáleností, kde je téměř vyloučena doprava. Pro dosažení takové intenzity je využíváno prostorového urbanismu. Princip návrhu spočívá v jednoduché lineární formě hmot respektujících tvar pozemku, která je oživená ve vnitrobloku umístěným elipsoidem, který je akcentem vůči lineární formě. Elipsoid slouží jako malé kulturní a výstavní centrum (KC), zároveň spojuje všechna ramena ohraničujícího bloku a přivádí denní světlo do prvního podlaží. Blok se otevírá směrem k řece a jeho poloveřejný prostor je s nábřežím propojen schodišti a zelení. Zeleň je uplatněna také na střechách. Ohraničující hmota je perforovaná a tak vytváří kryté terasy. Hlavním architektonickým záměrem bylo vytvoření integrované struktury, kde významnou roli hraje vnesení přírody a polyfunkčnosti do celého území, a tak zvyšuje jeho atraktivitu. Z dispozičního hlediska se jednotlivé funkce prolínají ve všech úrovních. Z konstrukčního hlediska se jedná o železobetonový monolitický skelet o 7 podlaží (1 podzemní a 6 nadzemních).
|
|
|
Linear forms and characterization of probability distributions
Božoňová, Denisa ; Klebanov, Lev (vedoucí práce) ; Prášková, Zuzana (oponent)
V tyhle práci se budeme zabývat charakterizací striktně ν-normálního a striktně ν-stabilního rozdělení. Na začátek si uvedeme několik základních pojmů, které budeme následně v této práci používat. Jako například intenzivní monotónní operátor, silně ξ-pozi- tivní rodina, či lineární forma. Dále popíšeme samotnou charakterizaci striktně ν-normál- ního a striktně ν-stabilního rozdělení pomocí výše uvedených definic a uvedeme si příklady ν-stabilních rozdělení, které si dokážeme odpovídající výsledky. V poslední kapitole se podíváme na využití zmíněných rozdělení v praxi, konkrétně ν-stabilního rozdělení. 1
|
|
|
Městský dům - architektura kombinace funkcí
Veselá, Jana ; Urbášková,, Hana (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Řešené území se nachází v Brně v městské části Zábrdovice. Je vymezeno z východu řekou Svitavou, z jihu ulicí Cejl a ze západní strany ulicí Jana Svobody. Jeho rozloha je cca 18 790 m2. Z urbanistického hlediska je intenzivní dům samostatným městským blokem, který se však otvírá východním směrem k řece Svitavě, a tak komunikuje s nábřežím. Na druhou stranu je zde vytvořen i soukromý a polosoukromý prostor uvnitř bloku jako relaxační zelená „zahrada“ ve více úrovních. Hmoty objektu navazují v prodloužené linii na stávající sousední bloky a respektují tak integritu území. Intenzivní využití území spočívá v dosaženi vysoké hustoty zástavby, ovšem při zachováni kvalitního životního a obytného prostředí. Dochází zde k mísení funkcí a vytvoření města krátkých vzdáleností, kde je téměř vyloučena doprava. Pro dosažení takové intenzity je využíváno prostorového urbanismu. Princip návrhu spočívá v jednoduché lineární formě hmot respektujících tvar pozemku, která je oživená ve vnitrobloku umístěným elipsoidem, který je akcentem vůči lineární formě. Elipsoid slouží jako malé kulturní a výstavní centrum (KC), zároveň spojuje všechna ramena ohraničujícího bloku a přivádí denní světlo do prvního podlaží. Blok se otevírá směrem k řece a jeho poloveřejný prostor je s nábřežím propojen schodišti a zelení. Zeleň je uplatněna také na střechách. Ohraničující hmota je perforovaná a tak vytváří kryté terasy. Hlavním architektonickým záměrem bylo vytvoření integrované struktury, kde významnou roli hraje vnesení přírody a polyfunkčnosti do celého území, a tak zvyšuje jeho atraktivitu. Z dispozičního hlediska se jednotlivé funkce prolínají ve všech úrovních. Z konstrukčního hlediska se jedná o železobetonový monolitický skelet o 7 podlaží (1 podzemní a 6 nadzemních).
|
host ::
RSS.