|
|
Nefarmakologické postupy řešení neklidu u pacientů s demencí
BUCHTOVÁ, Kristýna
Současný stav: Demence je velmi aktuálním tématem. Její výskyt každoročně stoupá. Práce je zaměřena na behaviorální symptomy demence, zejména nefarmakologické postupy řešení neklidu u pacientů s demencí. Teoretická část se zabývala základním dělením, příčinami vzniku, symptomy, diagnostikou a léčbou demence. Poslední část se orientovala na farmakologické a hlavně nefarmakologické postupy u pacientů s demencí. Cíle práce: 1. Zmapovat nefarmakologické postupy řešení neklidu u pacientů s demencí. 2. Zjistit zkušenosti nelékařských zdravotnických pracovníků s využitím nefarmakologických postupů řešení neklidu u pacientů s demencí. Metodika: Pro výzkumné šetření byla zvolena kvalitativní metoda výzkumu a záměrný výběr respondentů. V rámci vyhodnocování výsledků rozhovorů a pozorování byly stanoveny tři oblasti. Oblast rozhovorů se sestrami tvořila 15 kategorií. U rozhovorů s laickými pečovateli bylo stanoveno 14 kategorií a 4 kategorie u pozorování sester. Sběr dat byl prováděn pomocí polostrukturovaného, nezúčastněného skrytého pozorování a polostrukturovaného rozhovoru. Výzkum probíhal v domovech pro seniory se zvláštním režimem. Výzkumný soubor: Byl složen ze 4 laických pečovatelů a 8 sester. Výsledky práce: Výsledky potvrzují důležitost využívání nefarmakologických postupů již v prevenci problémového chování u osob s demencí. Výsledky poslouží všem sestrám i laickým pečovatelům, kteří se s touto problematikou v praxi setkávají. Doporučení pro praxi: Výzkumem jsme si ověřili, že nejčastěji používanými postupy v praxi jsou individuální přístup ke klientovi, dodržování zásad správné komunikace mezi pacientem a ošetřujícím personálem, vzpomínková terapie, pet terapie (zejména canisterapie), bazální stimulace, metoda validace, aktivizace klientů a úprava prostředí.
|
|
|
Péče o seniora v domácím prostředí
TROJÁKOVÁ, Jitka
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou péče o seniora v domácím prostředí. Cílem práce je zmapovat praktické zkušenosti pečujících osob, které se starají o seniora v domácím prostředí. Práce se skládá z teoretické a empirické části. Teoretická část je rozdělena do pěti podkapitol. První podkapitola se věnuje pojmům stáří a stárnutí. Jsou zde popsány potřeby ve stáří. Dále je uveden přehled změn ve stáří. Druhá podkapitola se zabývá seniorem a jeho rodinou. Dále je vymezen pojem laický pečovatel, zejména, kdo může být pečovatelem a jaké musí mít předpoklady. Práce pokračuje vysvětlením principů péče o seniora v domácím prostředí, problémy, které jsou spojeny s péčí o seniora. Tato podkapitola končí tzv. péčí o pečovatele. Třetí podkapitola přináší přehled nejčastěji používaných kompenzačních pomůcek v domácnosti. Následuje část věnující se legislativnímu opatření vztahující se k péči o seniora v domácím prostředí. Je vysvětleno, co je příspěvek na péči, kdo je jeho příjemcem, jak se posuzuje stupeň závislosti a jaká je jeho výše. Dále jsou objasněny pojmy příspěvek na zvláštní pomůcku a příspěvek na mobilitu. Poslední podkapitola udává přehled terénních sociálních služeb, které mohou pečující osoby pro seniory využívat. V empirické části byl vymezen tento cíl práce: Zmapovat praktické zkušenosti pečujících osob, které se starají o seniora v domácím prostředí. Hlavní výzkumná otázka zněla: "Jaké faktory ovlivňují péči o seniora v domácím prostředí?" Hlavní výzkumná otázka byla dále rozdělena na čtyři dílčí výzkumné otázky: "Jak probíhá péče o seniora?" "Jak vypadá den pečující osoby?" "Co usnadňuje pečující osobě péči o seniora?" "Jakou sociální pomoc využívá pečující osoba se seniorem?" Pro zjišťování informací byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu. Data byla sbírána pomocí metody dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl zvolen záměrným kvótním výběrem a tvořily ho čtyři osoby, které pečují o seniora v domácím prostředí. Kvótou pro výběr těchto osob byla doba péče o seniora minimálně 6 měsíců, senior měl přiznán příspěvek na péči minimálně ve II. stupni a pečující osoba byla ochotna spolupracovat na výzkumu. Všechny rozhovory byly nahrávány na diktafon. Získané informace byly zpracovány metodou vytváření trsů. Následně byla zpracovaná data pomocí společných prvků vyhodnocena. Výsledná data byla strukturována podle jednotlivých dílčích výzkumných otázek. Výzkum přinesl odpovědi na stanovené otázky. Bylo zjištěno, že pečující osoby jsou rodinní příslušníci. Činností, které pečující osoby provádějí je celá řada. Od ošetřovatelských úkonů, zajišťování chodu domácnosti až k vyřizování úředních záležitostí. Dále se autorka zaměřila na lékařskou péči. Z výsledků vyplynulo, že praktického lékaře mají všichni senioři až na jednoho v místě trvalého bydliště a navštěvují ho s pečující osobou dle aktuálního zdravotního stavu. K odborným lékařům všechny pečující osoby se seniorem dojíždějí až 90 km. Další výzkumná otázka se týkala denního režimu pečovatele. Výzkum poukázal na skutečnost, že každý den pečující osoby je úplně stejný a veškeré činnosti se přizpůsobují potřebám seniora. Bylo zjištěno, že respondenti nemají téměř žádný volný čas pouze pro sebe. Další okruh otázek se týkal využívání kompenzačních pomůcek v domácnosti. Pečující osoby využívají při péči o seniora různé kompenzační pomůcky. Další otázka měla za cíl zjistit, zda popř. jakou sociální pomoc pečující osoby při péči o seniora využívají. Tato část výzkumu ukázala, že pečující osoby nevyužívají žádných sociálních služeb, ale ví, že možnost sociálních služeb existuje. O příspěvku na péči se respondenti dozvěděli od sociálních pracovnic, obvodního lékaře nebo od kolegyně. Tento příspěvek využívají různým způsobem. Nákup léků, nákup kompenzačních pomůcek. Ve dvou případech bylo zjištěno, že většinu příspěvku šetří. Všichni respondenti znají příspěvek na mobilitu, o příspěvku na zvláštní pomůcku ví pouze jeden responde
|
host ::
RSS.