Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Dlouhodobé trendy mokré atmosférické depozice síry a dusíku - srovnání regionů severní polokoule
Vlnasová, Eliška ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Kaňa, Jiří (oponent)
Tato rešerše odborné literatury se zabývá časovými trendy mokré atmosférické depozice síry a dusíku v horizontu čtyřiceti let ve třech regionech severní polokoule, a to v Evropě, Severní Americe a v jihovýchodní Asii. Mokrá atmosférická depozice transportuje sloučeny síry a dusíku z atmosféry k zemskému povrchu prostřednictvím vertikálních nebo horizontálních atmosférických srážek. Nadměrné hodnoty těchto látek v depozici mohou způsobit řadu environmentálních problémů, jako například změnu biodiverzity, degradaci lesních porostů nebo změnu chemismu vody či půdy. Proto je třeba tyto hodnoty sledovat a vyhodnocovat. Síra a dusík se do atmosféry dostávají mimo jiné i emisemi antropogenního původu. Změna těchto emisí síry a dusíku za poslední čtyři dekády nepochybně ovlivnila časový vývoj trendů mokré depozice a cílem této práce je vývoj zmapovat a zhodnotit. Kromě trendů síry a dusíku se práce zabývá i změnou poměru iontů v mokré depozici, zejména změnou poměru iontu NH4 + ku NO3 - v mokré depozici dusíku. Mokrá depozice síry v souladu s významným snížením emisí sloučenin síry zaznamenává znatelný pokles v Evropě i v Severní Americe, ovšem mokrá depozice dusíku v těchto regionech klesá mnohem méně výrazně nebo dokonce stagnuje. V jihovýchodní Asii dochází naopak k rapidnímu zvýšení emisí, které silně...
Vliv kyselé a dusíkové zátěže na dostupnost dusičnanů v lesních půdách
KOTOUNOVÁ, Adéla
Česká republika čelila historicky vysokým dávkám depozic síry (S) a dusíku (N). Depozice změnily půdní chemismus, a tím i koloběh N v půdě. Není ovšem jisté, které ze změn jsou důsledkem acidifikace půd, a které v důsledku vlivu N jako živiny. Cílem této práce bylo stanovit dostupnost dusičnanů v půdách bukového a smrkového lesa a určit, jak se mění v důsledku dusíkové a kyselé zátěže (aplikace kyseliny sírové a dusičnanu amonného; šestiletý terénní experiment Krušné hory). Byly vyhodnoceny další parametry ovlivňující dostupnost dusičnanů: rychlost čisté mineralizace a nitrifikace, dostupnost amonných iontů a velikost mikrobiální biomasy. Okyselení snížilo nitrifikaci v půdách smrkového lesa, zatímco N zvýšil mikrobiální biomasu v půdách bukového lesa.
Vliv historické kyselé depozice na současné růstové trendy horských lesů v Krkonoších
Procházková, Kateřina ; Tumajer, Jan (vedoucí práce) ; Vejpustková, Monika (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje citlivosti horských porostů smrku ztepilého (Picea abies) na kyselou depozici, která v Česku kulminovala v 80. letech minulého století. Kyselá depozice negativně působí na růst stromů, což se následně projevuje vysokou mortalitou a špatným zdravotním stavem celého lesa. Horské lesy plní řadu důležitých ekologických funkcí, proto je potřeba jim věnovat pozornost. Předkládaná práce zkoumá, jak toto kyselé poškození v minulosti ovlivnilo současné růstové trendy a rezistenci horských lesů vůči klimatickým extrémům, probíhajícím v současné době (zejména vliv sucha). Empirická část výzkumu je postavena na údajích o trendech v šířkách letokruhů stromů během posledních dvou dekád a datech historické defoliace. Data šířek letokruhů byla získána z terénního sběru dendrochronologických vzorků, který byl proveden na dvou výškových transektech v Krkonoších - Pec pod Sněžkou a Špindlerův Mlýn. Data defoliace pocházejí z dlouhodobé databáze MONBASE od Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů (IFER). Ke zjištění souvislostí mezi kyselou depozicí a současným růstem stromů byla využita statistická metoda korelační analýzy, kde nejdůležitějšími vstupy byly defoliace, šířka letokruhů v různých časových obdobích, index recovery (relativní vzestup šířek letokruhů po odeznění redukce v 80....
Atmosférická depozice látek v ČR i ve světě
BARTŮŠEK, Ondřej
Tato bakalářská práce je zaměřena na atmosférickou depozici látek v České republice i ve světě. V práci jsou krátce vysvětleny i pojmy, jako je zdroj znečištění, emise a imise, které jsou na sobě závislé a které jsou s atmosférickou depozicí úzce spojeny. Je zde vysvětlen také proces vzniku atmosférické depozice. Dále jsou zde podrobněji popsány typy atmosférické depozice, jejich členění, odebírání a postup při zjišťování velikosti atmosférické depozice. Pro představu jsou v práci uvedeny hodnoty atmosférické depozice v Evropě, v Číně, v Severní Americe a v poslední řadě také v České republice, kde je krátce popsán i její trend. Dále jsou zde uvedeny staniční sítě České republiky. V poslední části se práce zabývá vývojem hodnot atmosférické depozice síry, dusíku a vodíkových iontů na území České republiky a na určitých stanicích.
Atmosférická depozice dusíku a fosforu v ČR i ve světě.
SUCHÁ, Jitka
Tato bakalářská práce se zabývá atmosférickou depozicí dusíku a fosforu v České republice a ve světě. Pro snadnější porozumění vzniku atmosférické depozice jsou v práci zkráceně vysvětleny pojmy jako je zdroj znečištění, emise nebo imise, které jsou na sobě závislé a často se navzájem ovlivňují. Jsou zde uvedeny jednotlivé typy atmosférické depozice, jejich podrobnější členění, odebírání a postup při zjišťování velikosti atmosférické depozice. Dále jsou v práci uvedeny současné hodnoty atmosférické depozice v evropských i mimoevropských zemích a hodnoty České republiky, kde je ve zkrácené podobě popsán trend atmosférické depozice od padesátých let do současnosti. V práci jsou uvedeny staniční sítě České republiky, jejich náplň a způsoby sbírání dat, které nadále slouží k vyhodnocování stavu kvality ovzduší v Evropě v programu EMEP, kde je možné najít údaje o dalších evropských zemích. Dále jsou zde uvedeny hodnoty atmosférické depozice dusíku a fosforu v USA, především na východním pobřeží a centrální části Spojených států amerických, a v Číně. V poslední části je práce zaměřena na vývoj hodnot atmosférické depozice dusíku v České republice ve vybraných více i méně postižených oblastech.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.