|
|
Památné a senescentní stromy - management péče
Slámová, Veronika
Tato práce se zabývá problematikou managementu péče o památné a senescentní stromy. V teoretické části se autor zaměřuje na sběr, zhodnocení a uspořádání informací z odpovídajících literárních pramenů, uvedeny jsou i výsledky badatelské činnosti realizované autorem v archivu Národního zemědělského muzea v Praze. Následně se pak práce zabývá dalším rozvojem v dané problematice. Navazující část je zaměřena na aplikaci teoretických předpokladů v praxi, konkrétně pak při terénních činnostech realizovaných autorem. Je zde popsán proces fyzického dohledání a zhodnocení souboru památných a senescentních stromů, uvedených v publikaci Ošetření starých stromů z roku 1953, od Jana Friče. Práce dále obsahuje sumarizaci získaných informací, navržená pěstební opatření a podrobnou fotodokumentaci. V závěru práce jsou získané výstupy rozděleny do logických celků uvedených v přílohách.
|
|
| |
|
|
Metodika obnovy květinového záhonu
Kuťková, Tatiana ; Uher, Jiří ; Klasová, Kristýna
Květinové záhony představují významný detail památky zahradního umění. Práce je zaměřena na doporučení pracovních postupů obnovy květinových záhonů v objektech krajinářské architektury s významnou kulturně historickou hodnotou na území České republiky, které mohou být předmětem zájmu památkové péče. Poskytuje návod na hodnocení aktuálního stavu záhonů, přístupy k jejich navrhování a projektování se zachováním vysokého stupně jejich autentičnosti. Důraz je kladen také na autenticitu historických sortimentů květin.
Plný text:  PDF; PDF
|
|
|
Vnímání rostlin v krajinářské architektuře
Řiháčková, Lucie
Diplomová práce se zabývá tématem vnímání rostlin z pohledu krajinářské architektury. Vychází především z dosavadních poznatků oborů psychologie, filozofie umění a přírodní estetiky, které vztahuje k práci architekta, možnostem uplatnění těchto poznatků v praxi, a poskytuje mu tak zároveň argumentační základnu a významnou podporu v prezentaci a vlastním profesním směřování. Současná technologická doba přímo volá po potřebě vytváření, sdělení a představení nejrůznějších architektonických počinů v co nejširších souvislostech. K tomu je také zapotřebí neustále a s citem rozvíjet náš vztah k přírodě, který se však nezakládá jen na jeho estetickém postoji, ačkoliv bývá často vnímán jako nejdůležitější. Práce je tak i jakýmsi zamyšlením nad možnostmi, rozdílnostmi a kvalitami vnímání životního prostoru. V literární části je náhledem z několika různých odvětví výzkumu představen fenomén procesu lidského vnímání, působení prvků nejdůležitějšího lidského jazyka – jazyka vizuálního – jako kompozičních prvků využívaných v mnoha uměleckých disciplínách, dále téma psychologického působení barev na člověka; nastíněn je vztah vnímání a umění v jejich různorodých podobách se zaměřením na obor architektury. Druhá velká kapitola literární části je zaměřena na téma estetického vnímání a jeho podstatnou a nezastupitelnou roli v životě člověka. Nahlédnuto je také do oblasti evoluční psychologie, kde jsou hledány kořeny vztahu člověka k přírodě a jeho estetickým preferencím typů krajin. Zbylá část literární rešerše se zabývá krajinářskou architekturou jako širokospektrálním oborem využívajícím poznatky z mnoha dalších disciplín a krátce představuje hlavní nástroje a možnosti jeho tvorby. Krátká kapitola je věnována také exkurzu do minulosti zahradní tvorby, kde je na typických zahradních objektech hledáno pozadí jejich vzniku a výsledné podoby. Praktická – návrhová část prezentovaná formou studie navrhuje novou podobu a využití jevišovického zámeckého zahradnictví tak, aby mohlo být otevřeno veřejnosti a nabídnout jí rozličné formy aktivit i odpočinku, ale zároveň násilně neměnit původní primární záměr, se kterým bylo zahradnictví vlastně vybudováno.
|
|
|
Samovolné šíření introdukovaných dřevin v zámeckém parku v Lednici
Hutko, Tomáš
Tato diplomová práce se zabývá vpuštěním dřevin od minulosti až po současnost. Kromě základní terminologie se zaměřuje na biologickou podstatu generativního a vegetativního rozšiřování rostlin, zejména dřevin. Řeší samovolné šíření nepůvodních taxonů rostlin, především dřevin v České a Slovenské republice. Poskytuje širší náhled na přínosy a negativa, jak z pohledu krajinářské architektury, tak i ze strany jiných oborů v rámci možnosti záměrného využití nebo potlačování této vlastnosti. Řeší obecný režim a specifika v rámci možnosti jejich vhodného pěstování, jako v parcích, tak i ve volné krajině. Praktická část diplomové práce je zaměřena na vytvoření metodiky terénního šechny m-ření pro evidenci výběru jednotlivých taxonů na území parku. Pomocí vypracované metodiky terénního šetření se zaměřuje na taxony vysazovaných dřevin v objektu zá-mock parku v Lednici. Ve výsledcích poskytuje soubor inventarizovaných položek jednotlivých jedinců spolu s obrázkovou dokumentací některých z nich a následnou interpretací získaných výsledků s pomocí grafů a tabulek. Součástí výsledků je i graficky zpracována mapa z terénního šetření z lokalizací hodnocených položek v parku.
|
|
|
Dočasné ztvárnění městských prostorů v zahradní a krajinářské architektuře
Bobríková, Júlia
Diplomová práce je zaměřena na průzkum problematiky dočasných objektů krajinářské architektury, jejich působení v širším kontextu města, stejně jako jejich samotné provedení v materiálové a konstrukční rovině. První část teoretického rozboru práce popisuje dostupné poznatky o zapojení dočasných projektů do procesu územního plánování a roli, jenž tyto objekty hrají v měnícím se světě 21. století. V druhé polovině teoretické části práce jsou rozebrané materiálové a finanční možnosti realizace dočasných objektů v prostředí soudobých měst. V návrhové části práce jsou získané teoretické poznatky aplikované na zvoleném modelovém území v Bratislavě, které představuje osu tvořenou několika ulicemi. V analyzované ose jsou vybraná čtyři místa, pro která jsou navrhnuty dočasné objekty krajinářské architektury s cílem pozvednout celkový obraz modelového území a reagovat na soudobé požadavky obyvatel měst.
|
|
|
Stezky divočinou - neinvazivní zpřístupnění přírody moderními prostředky krajinářské architektury
Staňová, Justýna
Práce pojednává o tvorbě stezek v přírodě. Popisuje jejich historický vývoji a současné zahraniční trendy s využitím prostředků moderní krajinářské architektury. Zároveň se zaměřuje na neinvazivní a ekologické zpřístupnění krajiny a přírody. Modelovým územím se stala oblast jižní části přírodní památky Hraniční meandry Odry u města Bohumín. Řešená oblast byla důkladně analyzována a výsledky byly vyhodnoceny. Na základě poznatků vznikl návrh stezky s odpočívadly, vyhlídkami a zázemím pro turisty.
|
|
| |
|
| |
|
|
Stav a perspektivy post-industriálního sídla : recyklace degradovaných krajin /
Matějka, Daniel
Disertační práce „Stav a perspektivy postindustriálního sídla“ s podtitulem „Recyklace degradovaných krajin“ se zabývá studiem postindustriálních objektů, areálů, sídel a krajiny a možnostmi jejich dalšího využití. Práce se zabývá klasifikací brownfields a následným vymezením kriterií významných pro volbu vhodné konverze postindustriálních areálů s důrazem na uplatnění krajinářské architektury jako hlavního oboru v práci vybraných konverzích uplatňovaného. Autor pro účely kategorizace a hledání forem přeměn vybírá a sestavuje katalog 61 realizovaných konverzí ve starých průmyslových oblastech v Německu, poté definuje soubor obecných doporučení pro řešení rozvoje postindustriálních areálů, potažmo postindustriální krajiny; hlavní přínosy, které nám tyto specifické krajiny přinášejí nebo mohou přinést (a to jak na úrovni kulturně-historických hodnot, rekreačního potenciálu, psychogeografického významu, tak i ekonomických možností), ale také definování rizik postindustriálních areálů (popis jejich naléhavosti a nalezení cest k eliminaci) a následně tyto závěry prověřuje na vlastních projektech konverzí postindustriálních areálů, což umožňuje závěrečné jednoznačné extrahování poznatků do výsledných doporučení. Zvláštní pozornost je v práci věnována postindustriální vegetaci a jsou definovány čtyři možné přístupy k jejímu začlenění do organismu města (ponechání, adjustace, komplementace a negace). Dále je vysoká pozornost věnována klasifikaci a možnostem konverzí železničních brownfields, klasifikaci a možnostem konverzí výsypek (odvalů, hald) a klasifikaci a možnostem konverzí velkých průmyslových areálů. Závěrečný soubor strategií pro konverzi postindustriálních krajin obsahuje 6 bodů: (1) Zabezpečení a zachování cenných industriálních staveb a ostatních postindustriálních prvků v krajině; (2) Propojení areálů s okolní krajinou a organismem města a podpora prostupnosti v postindustriálních krajinách; (3) Renaturace, řešení problému kontaminací a znečištění prostředí; (4) Zkvalitnění území, výběr atraktorů a šperků, signifikantních znaků postindustriální krajiny a jejich ochrana a rozvoj; (5) Vytvoření celoplošného konceptu rozvoje areálu nebo oblasti; (6) Podpora medializace a informovanosti o možnostech znovuoživení postindustriální krajiny. Práce si klade za cíl pomoci k záchraně odkazu průmyslové historie některých oblastí a nastínit cesty hledání smysluplného nového využití postindustriálních areálů.
|
host ::
RSS.