|
| |
|
|
Bioindikátory - jejich role při hodnocení stavu životního prostředí
Winklerová, Lucie ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá využitím rostlinných a živočišných bioindikátorů při hodnocení stavu životního prostředí. Bioindikátory jsou v práci rozděleny podle ekosystému, pro který jsou používány, na bioindikátory vodního a terestrického ekosystému. Dále jsou rozděleny podle skupin analytů, které jsou prostřednictvím nich indikovány. Pozornost v práci je věnována vybraným rizikovým prvkům, polycyklickým aromatickým uhlovodíkům a polychlorovaným bifenylům. Přítomnost těchto xenobiotik v životním prostředí je ovlivněná zejména lidskou činností. Především jednotlivá odvětví průmyslu a automobilová doprava jsou trvalými zdroji kontaminace ekosystému těmito xenobiotiky. Nemalý vliv na znečišťování ekosystému organickými a anorganickými kontaminaty měla také neuvážená aplikace některých hnojiv v zemědělské výrobě. Biondikátory jsou využívané pro krátkodobý i dlouhodobý monitoring těchto kontaminantů. Význam bioindikace a bioindikátorů je velký; s jejich pomocí lze nejen posoudit přítomnost xenobiotika v daném prostředí, vývoj jejího výskytu, zdroje znečištění, ale jsou nezbytné i při hodnocení jeho biologického účinku a jím vyvolaných reakcí a mechanismů u sledovaného organismu. Biomonitoring je dnes již nezbytnou součástí ochrany životního prostředí, právě z důvodu sledování přítomnosti a transportu kontaminantů.
|
|
|
Ramanova spektroskopie kapkově nanášených povlaků vybraných kontaminantů
Přikryl, Mikuláš ; Kočišová, Eva (vedoucí práce) ; Machalová Šišková, Karolína (oponent)
v českém jazyce: Ramanova spektroskopie kapkově nanášených povlaků představuje speciální metodu Ramanovy spektroskopie, která je založena na nakápnutí malého objemu roztoku nebo suspenze na speciální hydrofobní substrát. Kapka na tomto povrchu uschne, a ze vzniklého depozitu je možné získat kvalitní Ramanovo spektrum. Toho je možné dosáhnout z malého objemu kapky (několik µl) z výchozího roztoku o nízké koncentraci (µM). Hlavní náplní této práce je nalezení detekčních limitů pro tuto metodu v případě několika kontaminantů (melamin, picloram, thiram, bentazon), a to na dvou komerčních substrátech (SpectRIMTM , μ-RIMTM ), na kterých byly studovány vodní roztoky, a jednom nekomerčním, na kterém byly studovány roztoky etanolu. Spektra získaná ze substrátů komerčních byla obecně kvalitnější a detekční limity tedy nižší. Mezi dvěma komerčními substráty se SpectRIMTM ukázal jako vhodnější volba díky tomu, že se látka na tomto substrátu lépe koncentrovala. Naměřené detekční limity byly porovnány s těmi naměřenými metodou povrchově zesílené Ramanovy spektroskopie. Ač nebylo dosaženo stejných limitů, všechny substráty ukázaly velký potenciál pro detekci nízkých koncentrací látek.
|
|
|
Zhodnocení akceptačních kritérií technologií pro nakládání s odpady
Zlámalová, Gabriela
Bakalářská práce se zabývá otázkou akceptačních kritérií, která podmiňují přijetí odpadu na konkrétní technologie pro využití, úpravu nebo odstranění odpadu. Teoretická část obsahuje přehled platných právních předpisů v oblasti odpadového hospodářství, definice základních pojmů, přehled povinností původců a podmínek příjmu odpadů do zařízení. Uvedeny jsou také základní informace o technologiích. Praktická část je pak věnována akceptačním kritériím vybraných technologií, které provozuje společnost SITA CZ a.s Jedná se o technologie skládkování, biodegradace, spalování, stabilizace/solidifikace, neutralizace, deemulgace a kompostování. Jednotlivé přejímací postupy těchto technologíí jsou popsány a následně vyhodnoceny z hlediska kvality odpadu a dokladů, požadovaných při příjmu odpadů do zařízení. V závěru práce jsou pak uvedena doporučení pro zlepšení přejímacích postupů v případě technologie biodegradace, neutralizace a deemulgace.
|
|
|
Bioindikátory - jejich role při hodnocení stavu životního prostředí
Winklerová, Lucie ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá využitím rostlinných a živočišných bioindikátorů při hodnocení stavu životního prostředí. Bioindikátory jsou v práci rozděleny podle ekosystému, pro který jsou používány, na bioindikátory vodního a terestrického ekosystému. Dále jsou rozděleny podle skupin analytů, které jsou prostřednictvím nich indikovány. Pozornost v práci je věnována vybraným rizikovým prvkům, polycyklickým aromatickým uhlovodíkům a polychlorovaným bifenylům. Přítomnost těchto xenobiotik v životním prostředí je ovlivněná zejména lidskou činností. Především jednotlivá odvětví průmyslu a automobilová doprava jsou trvalými zdroji kontaminace ekosystému těmito xenobiotiky. Nemalý vliv na znečišťování ekosystému organickými a anorganickými kontaminaty měla také neuvážená aplikace některých hnojiv v zemědělské výrobě. Biondikátory jsou využívané pro krátkodobý i dlouhodobý monitoring těchto kontaminantů. Význam bioindikace a bioindikátorů je velký; s jejich pomocí lze nejen posoudit přítomnost xenobiotika v daném prostředí, vývoj jejího výskytu, zdroje znečištění, ale jsou nezbytné i při hodnocení jeho biologického účinku a jím vyvolaných reakcí a mechanismů u sledovaného organismu. Biomonitoring je dnes již nezbytnou součástí ochrany životního prostředí, právě z důvodu sledování přítomnosti a transportu kontaminantů.
|
|
| |
|
|
Hromadná dekontaminace osob v konkrétním vybraném stacionárním objektu provedená improvizovaným způsobem.
LEVÝ, Leoš
Tato diplomová práce obsahuje tři hlavní části. V první části práce jsou popsány obecné postupy a zásady dekontaminace, dekontaminanční látky a směsi a technika používaná k dekontaminaci. Dále je v této části popsána dekontaminace zasahujících záchranných jednotek, protože tato dekontaminace je nejvíce propracována, popsána a ověřená praxí. V další části práce je navrhnuta, s přihlédnutím k obecným způsobům dekontaminace, dokumentace pro provedení hromadné, improvizované dekontaminace osob ve vybraném veřejném zařízení. Dále je navrhnuta dokumentace pro řešení mimořádné události ? havárie objektu s následným únikem nebezpečené látky v důsledku, které by bylo nutné ve vybraném veřejném zařízení provést hromadnou dekontaminaci osob. V poslední části jsou diskutovány a porovnávány výhody a případné nevýhody vybraného objektu pro provedení hromadné dekontaminace osob. Dále byl v této části navrhnut způsob, jakým lze v daném zařízení dekontaminaci provést co nejefektivněji. Zpracování dokumentace jednoznačně potvrdilo hypotézu. Hromadná dekontaminace osob ve vybraném objektu, v tomto případě konkrétně v Plaveckém bazénu a ubytovně Domažlice, provedená improvizovaným způsobem je proveditelná. Navrhnutá dokumentace je po doplnění údajů (konkrétní osoby personálu; místo uskladnění materiálu, telefonní čísla apod.) využitelná pro dané zařízení v praxi. Dokumentaci je možno snadno přizpůsobit jiným podobným veřejným zařízením.
|
host ::
RSS.