|
|
Změny v prožívání sexuálního znechucení v průběhu reprodukčního období u žen
Šeda, Jan ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Landová, Eva (oponent)
Znechucení, též disgust, je jednou ze základních lidských emocí s adaptivní funkcí, kterou je především vyhýbání se potenciálnímu přenosu patogenů. Jednou z jeho složek je také sexuální znechucení, které by mělo sloužit jako ochrana před neoptimálním sexuálním chováním a pomáhat při výběru správného sexuálního partnera. Reprodukční období žen je provázeno k mnoha fyziologickými i psychologickými změnami, v jejichž důsledku může docházet i ke změnám v míře znechucení. Cílem této práce bylo sledovat tyto změny v doposud málo prostudované doméně sexuálního znechucení, a to zejména v průběhu těhotenství a po porodu, ale rovněž i u netěhotných žen v souvislosti se změnami během menstruačního cyklu. V souladu s navrhovanými hypotézami byla pozorována vyšší míra sexuálního znechucení u žen v prvním trimestru těhotenství v porovnání s netěhotnými bezdětnými ženami, což může souviset jednak s ochranou matky a dítěte proti možnému poškození zejména v důsledku infekcí, případně s ochranou před nepříjemnými prožitky během sexu, které mohou být zapříčiněny fyzickými i psychickými změnami v průběhu těhotenství. V práci nebyly pozorovány žádné statisticky významné rozdíly v míře sexuálního znechucení v souvislosti s fázemi menstruačního cyklu. Výsledky longitudinální studie prokázaly signifikantní změny v...
|
|
|
Prožívání "disgustu" v průběhu těhotenství: testování kompenzační profylaktické hypotézy
Dlouhá, Daniela ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Třebická Fialová, Jitka (oponent)
Disgust, neboli znechucení, je důležitým adaptivním mechanismem v obraně před nákazou. Míra disgustu je mezi jedinci velmi variabilní a v souladu s kompenzační profylaktickou hypotézou (KPH) by měla být přizpůsobena i míře rizika nákazy jedince. Začátek těhotenství je období spojené s řadou imunitních změn a lze tedy očekávat zvýšení disgustu. Cílem této práce bylo proto testovat KPH jednak v rámci longitudinálních změn v prožívání disgustu v těhotenství a v období po porodu, tak i v rámci porovnání s kontrolními netěhotnými ženami. Dalším cílem bylo sledovat také maladaptivní roli disgustu, konkrétně souvislosti mezi rysovou úzkostí a disgustem. Proti očekávaní se disgust v průběhu těhotenství zvyšoval v doméně animal reminder, která má však zpochybnitelnou roli v ochraně před nákazou. Tyto změny byly pozorovány pouze u žen s mužskými plody. V souladu s KPH bylo ovšem prokázáno, že ženy, které měly nedávné zdravotní obtíže, reportovaly vyšší míru disgustu. Podobně výsledky odhalily možnou protektivní roli vyššího disgustu v počátku těhotenství, která se projevila v průměru vyšším APGAR skóre novorozence v 10 minutách. V rámci testování maladaptivní funkce disgustu byla pozorována pozitivní asociace mezi úzkostnými rysy a disgustem ve třetím trimestru těhotenství a v období po porodu. Výsledky tedy...
|
|
|
Změny v prožívání disgustu související s hormonálními výkyvy u žen - adaptivní systém nebo maladaptivní reakce?
Dlouhá, Daniela ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Landová, Eva (oponent)
Disgust (odpor či znechucení) je vyvolán na základě něčeho odpudivého. Jako adaptivní systém představuje ochranu jedince, zejména před nákazou patogeny, anebo chováním, které by mohlo negativně ovlivnit evoluční úspěch tohoto jedince. U žen bývá zvýšený disgust pozorován v době významných hormonálních změn, například v těhotenství, případně v luteální fázi ovulačního cyklu. Bylo zjištěno, že tato období mohou souviset i s významnými imunologickými změnami, kdy žena a (v těhotenství) i plod vyžadují intenzivnější ochranu. Hormonální změny mohou být také citlivým obdobím pro rozvoj různých psychopatologických stavů. Tyto stavy bývají také spojeny se zvýšením disgustu. Studie zaměřené na disgust a rozvoj úzkostných poruch naznačují, že pozorovaný zvýšený disgust v těhotenství by mohl být v některých případech pouze maladaptivní reakcí rozvíjejícího se psychického onemocnění.
|
host ::
RSS.