Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Klavírní tvorba polských skladatelů po Chopinovi
Strzelecka, Milena ; Kozánková, Olga (vedoucí práce) ; Palkovská, Jana (oponent)
Cílem diplomové práce je přiblížit informace o polských významných skladatelích po Chopinovi. Práca obsahuje přehled o živote, díle, a popisuje jednotlivé ukázky klavírní tvorby a techniku práce skladatelů. V jednotlivých vybraných částích skladeb společně nahlédneme do stylů a charakteru tvorby polských pianistů.
Toru Takemitsu: Rain Tree Sketch II: Analýza skladby pro klavír
Kono, Shoko ; MALÝ, František (vedoucí práce) ; WEISER, Helena (oponent)
Cíl mé diplomové práce je představit japonského skladatele Toru Takemitsu, skladatele japonské vážné hudby a pochopit vztahy analyzované skladby, skladatelova života a jeho filosofie. Práce se bude skládat ze šesti částí. Jsou jimi úvod, životopis, dílo, charakteristika děl, hudební analýza a závěr. V teoretické části bude představen skladatelův životopis, filosofie a jeho dílo. V praktické části bude analyzována skladba Rain Tree Sketch II – In Memoriam Olivier Messiaen –.
J. Iršai - Přehled života a díla
Stráňavský, Adam ; KRAJNÝ, Boris (vedoucí práce) ; MALÝ, František (oponent)
Diplomová práca J. Iršai – Prehľad života a diela obsahuje 6 kapitol. V prvej sme hovorili o živote J. Iršaia v Rusku, poukázali sme aj na negatívny vplyv sovietskeho režimu na život umelcov. V druhej kapitole sme hovorili o J. Iršaiovi už po jeho emigrácií na Slovensko. Tretia kapitola sa celá venovala tvorbe J. Iršaia, štvrtá len jeho cyklu Listy Ofodurovi. Piata kapitola je venovaná klavírnej tvorbe J. Iršaia. V šiestej kapitole sme robili rozbor vybranej tvorby J. Iršaia – a to klavírnych skladieb Tasaufi a druhú klavírnu sonátu Sny môjho detstva. Poslednú kapitolu sme venovali problémom, ktorým musia súčasní autori čeliť.
Klavírní tvorba polských skladatelů po Chopinovi
Strzelecka, Milena ; Kozánková, Olga (vedoucí práce) ; Palkovská, Jana (oponent)
Cílem diplomové práce je přiblížit informace o polských významných skladatelích po Chopinovi. Práca obsahuje přehled o živote, díle, a popisuje jednotlivé ukázky klavírní tvorby a techniku práce skladatelů. V jednotlivých vybraných částích skladeb společně nahlédneme do stylů a charakteru tvorby polských pianistů.
Klavírní tvorba ostravských skladatelů po roce 1950
Zubíček, Jaromír ; Gregor, Vít (oponent)
Cílem předkládané práce "Klavírní tvorba ostravských skladatelů po roce 1950" byla snaha prezentovat význam klavírního díla ostravského regionu. Rovněž chtěl autor přiblížit některé historické souvislosti a skutečnosti ovlivňující jeho vznik a tím i následnou interpretaci. Práce poukazuje na některé vynikající skladatele, vymykající se běžnému standardu, jak se s daným problémem vyrovnali a jakou cestu ve vývoji klavírní hudby nám ukazují do budoucna. Vedle těchto skutečností má práce ambice zpřehlednit jednotlivé náhledy a názory na správnou interpretaci, které by umožňovaly orientaci v dané problematice. Porovnáváním různých kompozic je představena rozmanitost přístupu skladatelů v otázce jednotlivých prvků kompoziční práce a tím umožněna jednodušší orientaci ve volbě skladeb a autora pro nezasvěcené klavíristy. K dosažení uvedených cílů bylo použito historicko-srovnávací metody, za jejíž pomoci jsou prezentované vývojové kulturní proměny Ostravy, hudební instituce a jednotliví komponisté s jejich klavírním dílem. Autorovým záměrem byla také snaha poukázat na odlišnosti v kompozičních záměrech těchto autorů a zařadit je podle kompozičních stylů.
Klavírní dílo Josefa Bohuslava Foerstera
Havlíček, Zdeněk ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent)
Zdeněk Havlíček Klavírní dílo Josefa Bohuslava Foerstera (Lyrické klavírní kusy z přelomu století) ABSTRAKT: Předkládaná diplomová práce se zabývá klavírním dílem Josefa Bohuslava Foerstera - konkrétně se zaměřuje na jeho cykly lyrických klavírních kusů z přelomu století. Po zmapování relevantní foersterovské literatury a pramenů přistupuje k problematice druhu lyrického klavírního kusu a podává relativně podrobný nástin jeho hudebně-historického vývoje v 19. století. K němu se pak v určitých momentech vztahují analýzy vybraných děl a poukazují tak na jejich povahu. Analýza cyklu "Snění" (1898) je vedena převážně v rovině tematicko-motivické práce, v cyklu "Růže vzpomínek" (1902) se více soustředí na oblast harmonicko-tonální a na pestré žánrové pozadí jednotlivých čísel. Z cyklu "A jabloně kvetly" (1905) je blíže sledováno jen úvodní číslo "Sen". Závěr se pokouší pojednávaná Foersterova díla souhrnně nahlédnout v širších hudebně-historických a hudebně-historiografických souvislostech.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.