|
|
Vliv ošetření osiva superabsorbčním polymerem na vzcházení, růst a výnos plodiny
Lokaj, Lukáš
Diplomová práce se zabývá problematikou využití superabsorbčního polymeru, konkrétně obaleného osiva tímto polymerem a vyhodnocení vzcházení, růstu a výnosu plodiny. Jedna část pokusu probíhala v laboratoři, a to klíčení rostlin, zatímco v druhé části byl realizován pokus v polních podmínkách na pozemcích Školního zemědělského podniku na lokalitě Žabčice v letech 2020–2022. Sledovaly se vlivy ošetření osiva SAP na klíčení, vzcházení a výnos plodin. Hodnoceny jsou u pšenice, ječmene, kukuřice a řepky 4 varianty pokusu, a to osivo neošetřeno, osivo ošetřeno SAP, osivo mořeno a osivo mořeno a ošetřeno SAP. Osivo ošetřeno SAP bylo vyklíčeno rychleji u všech plodin. U pšenice odrůdy Luana a kukuřice odrůdy Celong SAP zvýšil výnos téměř o 0,5 t/ha, u řepky o 0,7 t/ha. Na ječmen a kukuřici odrůdy Alombo působil SAP negativně.
|
|
| |
|
|
Studying the regulation of expression of genes involved in barley malting quality
Hoffmannová, Viktorie ; Svobodová, Leona (vedoucí práce) ; Lipavská, Helena (oponent)
Ječmen setý (Hordeum vulgare L.) je obilnina a hojně pěstovaná zemědělská plodina s rozšířením v různých klimatických oblastech světa. Využívá se zejména jako krmivo nebo ve sladovnictví. Tato práce se konkrétně zaměří na studium procesu sladování na molekulární úrovni, což zahrnuje zejména geny pro enzymy účastnící se degradace zásobních proteinů, škrobu a mimo jiné i složek tvořících stěny buněk endospermu. Práce bude sledovat, jak všechny tyto složky interagují během procesu sladování a následujících fází výroby piva. Je známo, že parametry sladovnické kvality jsou podmíněny více geny, jejichž exprese je regulována. Tyto regulační dráhy budou také zahrnuty v této práci.
|
|
|
Vliv teploty na růst rostlin: výukové protokoly modelových pokusů
Máhrlová, Zuzana ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Mourek, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na tvorbu modelových úloh (formou experimentu) pro studium biologie na středních školách s tématem vlivu teploty na růst rostlin. Vybrané úlohy využívají nový didaktický přístup prostřednictvím tzv. badatelsky orientovaného vyučování. Tato výuková metoda přispívá k rozvíjení samostatného odvozování a nutí žáky přemýšlet aktivně o vyučované tématice. Práce poskytuje nezbytné teoretické zázemí k problematice, popis metod a materiálu nutného k realizaci pokusu. Práce dále popisuje postupy pro tvorbu pokusu a jeho užití v praxi středních škol a poskytuje k nim potřebné metodické pokyny a pracovní listy. Zároveň byla orientačně ověřena didaktická použitelnost experimentu i vypracovaných materiálů prostřednictvím dotazníkového šetření a kontrolního provedení modelových úloh na středních školách. Hlavním výsledkem této diplomové práce je pak moderní, kvalitní ověřená metoda výuky na středních školách o vlivu teploty na růst rostlin v souladu s moderními přístupy ke vzdělávání, které zahrnují vlastní pokusy, jejich vedení zpracování a vyvození závěrů. Vypracované didaktické materiály tak mohou sloužit pro přípravu kvalitních, badatelsky orientovaných uchazečů o studium na vysokých školách.
|
|
|
Vliv sukcesního vývoje půd na výsypkách na klíčivost a růst raně a pozdně sukcesních rostlin
Pavlíčková, Hana ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Předchozí terénní výsledky ukázaly, že nástup pozdně sukcesních druhů koresponduje s rozvojem půdy, zejména s vývojem organominerálního A horizontu. Cílem práce bylo porovnat klíčení rostlin na půdách odebraných na výsypkách po těžbě uhlí, ze tří chronosekvencí různě starých ploch na výsypkách. Jedná se o nerekultivované plochy a plochy rekultivované výsadbou olší (Alnus) a smrků (Picea). Z rostlin bylo vybráno 7 druhů - Arrhenatherum elatius, Centaureae jacea, Festuca rubra, Lychnis flos-cuculi, Lotus corniculatus, Plantago major, Trifolium medium. Spontánní plochy podporují klíčení a růst více druhů než plochy obou rekultivovaných chronosequencí, s narůstajícím věkem ploch se tento rozdíl zvětšuje, bez výrazného rozdílu mezi raně a pozdně sukcesními druhy. Klíčová slova Sukcese, rekultivace, klíčení, olše (Alnus), smrk (Picea), Arrhenatherum, Centaureae, Festuca, Lychnis, Lotus, Plantago, Trifolium.
|
|
|
Mechanismy regulující fyziologickou dormanci semen
Řezková, Natálie ; Ponert, Jan (vedoucí práce) ; Vosolsobě, Stanislav (oponent)
Fyziologická dormance je důležitá vývojová vlastnost zajišťující, že semeno nevyklíčí, když jsou vhodné podmínky pouze dočasné. Přechod semene z dormance ke klíčení je regulován velkým množstvím faktorů. Zásadní roli zde hraje fytohormon kyselina abscisová (ABA). Zvýšení míry biosyntézy a odezvy na ABA je stěžejním mechanismem při navození a udržení dormance. Protichůdně vůči ABA působí gibereliny (GA). Jejich biosyntéza a naopak katabolismus ABA jsou pozitivními regulátory klíčení. Ukazuje se, že do regulace dormance, popř. klíčení, jsou zapojeny i další fytohormony. Z těch je nejlépe popsán vliv etylénu, který stejně jako GA podporuje klíčení. Na molekulární úrovni může být dormance ovlivněna prostřednictvím remodelace chromatinu, dále geny, jejichž produkty se uplatňují výhradně při dormanci např. nebo geny jejichž produkty zprostředkovávají odpověď semene na podmínky prostředí. Navození, hloubka nebo zrušení dormance závisí nejen na podmínkách prostředí, kterým je vystaveno zralé semeno, ale také na podmínkách během zrání semene na mateřské rostlině, kdy dochází k navození primární dormance. Konkrétní požadavky ke zrušení dormance a indukci klíčení se v závislosti na druhu mohou výrazně lišit. Fyziologická omplexně řízený proces, který odráží vlivy většího množství faktorů.
|
|
| |
|
|
Působení odlišných podmínek prostředí na klíčení semen plevelů
Pospěch, Lukáš
Cílem této práce bylo zjistit vliv působení odlišných podmínek prostřední na klíčení semen plevelů truskavce ptačího (Polygonum aviculare L.) V prvním pokusu byla semena vystave-na různým teplotám klíčení. Teplotní optimum bylo zjištěno při teplotě 20 °C. Semena při této teplotě měla klíčivost 88,0 %. Ve druhém pokusu se sledovalo, jaký vliv na klíčení má vystavení semen po určitou dobu mrazu. Vliv přemrznutí se nejméně projevil u semen, která byla vystavena mrazu po dobu deseti dní, kdy byla největší klíčivost 87,5 %. Celková prů-měrná klíčivost semen z druhého pokusu byla vyšší o 36,09 % než v prvním pokusu. Vý-sledky jsou vyhodnoceny v programu statistika a zpracované do grafu.
|
|
|
Posttranslační modifikace proteinů a jejich role v klíčení rostlin
Berka, Miroslav
Posttranslační modifikace proteinů představují komplexní rozšíření diverzity proteomu a poskytují na transkripci nezávislou kontrolu buněčných procesů. Tato práce s názvem "Posttranslační modifikace proteinů a jejich role v klíčení rostlin" stručně pojednává o hlavních posttranslačních modifikacích, blíže rozebírá roli fosforylace proteinů v regulačních cestách rostlin a shrnuje obohacovací techniky využívané ve fosfoproteomice. Experimentální část popisuje vývoj a optimalizaci metod, které mohou být využity v monitorování posttranslačních modifikací v průběhu klíčení obilek ječmene (Hordeum vulgare L.), včetně frakcionace pletiv, ekvalizace proteomu a frakcionačních technik peptidů. Na závěr byly tyto metody použity při analýze účinku peroxidu vodíku na klíčení semen. Celkově bylo v jednotlivých frakcích identifikováno přes 1 400 proteinů. Kvantitativní profily byly stanoveny pro více než 880 proteinů (~60 %) a validované proteiny s rozdílně změněným množstvím by mohly objasnit potencionální mechanismus stimulačního účinku peroxidu vodíku. Peptidy, které by odpovídaly identifikovaným fosfoproteinům obilky, byly v tomto experimentu z velké většiny nezměřitelné a jejich kvantifikace by vyžadovala optimalizovanou cílenou analýzu.
|
|
|
Možnosti obohacení pekařských výrobků luštěninovými moukami
Lisá, Andrea
V bakalářské práci se zabývám luštěninami komplexně, od jejich pěstování po zpracování. Zaměřila jsem se na zkoumání chemické stavby semen luskovin a působení antinutričních látek na živiny v nich obsažených. Detailněji se věnuji zužitkování luštěnin na mouku, jejímu následnému použití v pekárenství a vlivu na výsledný pekařský výrobek. Luštěninové mouky zvyšují obsah proteinů, lipidů, vlákniny a minerálních látek, snižují obsah sacharidů a lepku. Zvyšují vaznost vody a dobu vývinu těsta. Stabilita je ovlivněna negativně. Stabilitu prodlužuje 10% přídavek cizrnové mouky. Čočková mouka zvyšuje hodnoty vaznosti vody a dobu vývinu těsta až od 50% přídavku. Výsledné výrobky jsou méně klenuté, charakteristické tmavší barvou kůrky a chutí. Poměrně často se luštěninové mouky přidávají také do sušenek. Sójová mouka dokonce do koblih, v nichž snižuje vstřebatelnost tuku během smažení.
|
host ::
RSS.