|
|
Bezpečnost práce v podniku
Bystřický, Ondřej
Tato práce je zaměřena na problematiku implementace legislativních požadavků v oblasti BOZP ve vybraném strojírenském podniku. V rámci praktické části je provedeno posouzení úrovně a bezpečnosti zdraví při práci. Pomocí metody JBM jsou identifikována a vyhodnocena rizika na vybraném pracovišti, včetně stanovení opatření k odstranění zjištěných rizik nebo snížení jejich působení. Tyto kroky společně s provedenou kategorizací prací představují základní pilíře bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v každé firmě či společnosti. Součástí práce je také provedení měření hygienických limitů hluku na zvoleném pracovišti. Naměřené hodnoty jsou statisticky vyhodnoceny a porovnány s limity uváděnými v příslušných právních předpisech.
|
|
|
Dřevozpracující průmysl v Jihočeském kraji - různorodost v hodnocení rizik
SEDLÁČKOVÁ, Lucie
Ve své diplomové práci se zabývám problematikou pracovního prostředí v dřevozpracujícím průmyslu a různorodostí hodnocení rizik s ním spojených jako jsou hluk, prach, vibrace, chemické látky, fyzická zátěž a pracovní poloha. V Jihočeském kraji je dřevozpracující průmysl regionální specificitou. V teoretické části hodnotím současný stav pracovního prostředí v provozech opracování dřeva a výroby dřevěných prvků na základě literárních údajů a platného právního rámce, který se váže k této problematice. Budou Podrobně rozvedeny oblasti související s provozy dřevovýroby. Problematiku řeším především ve vztahu k hygieně práce a pracovnímu lékařství. Praktická část se zabývá hodnocením faktorů pracovního prostředí ve třech společnostech, které provozují výrobu nábytku a řeziva. Pracovní prostředí je hodnoceno podle výsledků měření faktorů hluk, prach, chemické látky. Faktory fyzická zátěž a pracovní poloha hodnotím podle popisu pracovních operací, které vykonávají zaměstnanci v jednotlivých provozech. Ve výzkumu jsem zvolila metodiku sekundární analýzy dat. Pro výzkum byly stanoveny dva cíle a tři výzkumné otázky. Cíl 1: V práci budou stanoveny rizikové faktory práce u osob pracujících v dřevovýrobě. Cíl 2: V práci budou zhodnoceny návrhy na opatření zaměstnavatelů k ochraně zdraví pracovníků v jednotlivých provozech dřevovýroby. V1: Jsou v dřevovýrobě signifikantní rozdíly ve výskytu rizikových faktorů práce s ohledem za způsob zpracování dřeva a výrobků z něj? V2: Jsou signifikantní rozdíly v opatření k ochraně zdraví v dřevovýrobě podle způsobu zpracování dřeva a výrobků z něj? V3: Jakým způsobem ovlivňuje prach z tvrdých dřev technologii v dřevovýrobě a opatření k ochraně zdraví? Cíl 1 byl zvolen z důvodů výrazných rozdílů výskytů faktorů pracovního prostředí v jednotlivých firmách s ohledem na různé technologické postupy ve zpracování dřeva. Cíl 2 byl zvolen s ohledem na důležitost správně zvolených opatření k ochraně zdraví. Při neplnění povinností zaměstnavatele spojených s ochranou zdraví pracovníků mohou vznikat závažná a trvalá poškození zdraví.
|
|
|
Zdravotní rizika v pracovním prostředí ve výrobě skla
VIKTOROVÁ, Jaroslava
Předmětem bakalářské práce je firma Stölzle Union s.r.o., která se zabývá výrobou hnědého obalového skla pro farmaceutický a potravinářský průmysl. Firma roku 2009 vyhořela, poté došlo k její rekonstrukci a modernizaci. V tomto průmyslovém odvětví se vyskytuje mnoho rizikových faktorů, zejména tepelná zátěž, zátěž hlukem, chemické látky, prašnost a další. Rizikové faktory pracovního prostředí mohou mít negativní dopad na zdraví, z tohoto důvodu má zaměstnavatel povinnost dodržovat právní předpisy a opatření k ochraně zdraví, vyplývající z obecně platných právních předpisů. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na objasnění témat od hodnocení zdravotních rizik, kategorizace práce, preventivních opatření, rizikových faktorů až po nemoci z povolání. Cílem práce bylo zjištění a porovnání faktorů pracovního prostředí před a po rekonstrukci sklárny, včetně posouzení návrhů opatření na ochranu zdraví pracovníků v pracovním prostředí sklárny. K dosažení cílů této práce jsem využila tyto výzkumné otázky: Jaké faktory se vyskytují v pracovním prostředí při výrobě skla? Jsou faktory správně zařazeny do kategorií? Došlo ke změnám v hodnocení rizik před a jsou v současné době realizována?, tyto otázky jsem zodpověděla v závěru. Faktory pracovního prostředí byly hodnoceny kvalitativně. Pro dosažení cílů bakalářské práce byla použita sekundární analýza dat, která čerpá ze studia protokolů z měření rizikových faktorů, studia odborné literatury, interních dokumentů společnosti, zákonů a vyhlášek. Stanovený cíl práce byl splněn. Faktory před a po rekonstrukci u pracovišť jsou shrnuty a porovnány v praktické části v přehledných tabulkách. Opatření k ochraně zdraví pracovníků jsou rovněž uvedeny v praktické části včetně návrhů na zlepšení. Bylo zjištěno, že faktory vyskytující se ve sklárně před vyhořením a po vyhoření jsou typické pro sklářský průmysl. Rekonstrukcí sklárny nedošlo k podstatným změnám ve výskytu a v hodnocení rizik v pracovním prostředí. Rozsáhlá modernizace sklárny po jejím vyhoření znamenala rozšíření výroby, avšak nebylo zjištěno, že došlo ke zvýšení rizik faktorů pracovního prostředí.
|
|
|
Hodnocení zdravotních rizik vybraných faktorů pracovního prostředí při výrobě nábytku ve vybraných firmách
SEDLÁČKOVÁ, Lucie
V pracovním prostředí při výrobě nábytku se setkáváme s mnoha rizikovými faktory. Předpokládanými faktory v mé práci při těchto provozech byly hluk, prach, vibrace, fyzická zátěž a pracovní poloha. Jakákoliv práce může mít dopad na zdraví člověka. Dopad může být jak pozitivní, tak negativní, proto je nutné se preventivně zabývat ochranou zdraví pracovníků. Nedílnou součásti této ochrany je hygienický dozor, pro který zaměstnavatelé musí zařadit práce do kategorií. V teoretické části se zaměřuji na upřesnění a podrobné vysvětlení všech pojmů a témat spojených s obsahem mé práce. Dále na hodnocení zdravotních rizik a nemocí s nimi spojených. Jedním z možných využití mé práce je využití pro praxi. Práce by měla pomoci zaměstnavatelům při hodnocení svých provozů, proto bych je ráda seznámila se všemi riziky výroby. Cíli mé práce bylo stanovit rizika pracovního prostředí v provozech dřevovýroby a zhodnotit návrhy na opatření k ochraně zdraví pracovníků v těchto provozech a posoudit, zda jsou realizována v praxi. Cílů jsem se snažila dosáhnout pomocí výzkumných otázek, které zní: Jaké faktory se vyskytují v pracovním prostředí při výrobě nábytku? Jsou faktory správně zařazeny do kategorií? Jsou opatření k ochraně zdraví zaměstnanců realizována? Práce byla provedena jako kvalitativní výzkum především z důvodu lokálního výzkumu a chybí zde tedy statistická reprezentativnost dat. Velkou výhodou byla potřeba otevřenosti výzkumu k novým zjištěním. Práce byla vypracována pomocí sekundární analýzy dat, která čerpá ze studia odborné literatury, zákonů, vyhlášek a protokolů a zjevného a nezúčastněného pozorování. Cíle práce byly splněny, rizika pracovního prostředí v provozech dřevovýroby ve vybraných firmách byly stanoveny a návrhy na opatření k ochraně zdraví pracovníků zhodnoceny. Bylo zjištěno, že očekávané faktory se v provozech dřevovýroby opravdu vyskytují, i když v menší četnosti a také se objevily dva nové faktory, a to chemické látky a zraková zátěž. Dalším zjištěním bylo, že návrhy na opatření k ochraně zdraví pracovníků jsou kvalitně zpracované a realizované v praxi.
|
|
|
Hodnocení zdravotních rizik faktorů pracovních podmínek v zařízení na zpracování cukrové řepy
KŮRA, Tomáš
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit zdravotní rizika faktorů pracovních podmínek daného zařízení. Dalším cílem této práce bylo navrhnutí preventivních opatření na ochranu zdraví při práci a zařazení jednotlivých prací do kategorií. V zařízení na zpracování cukrové řepy se vyskytují dva rizikové faktory. Na zaměstnance působí rizikový faktor hluk a psychická zátěž. Byly stanoveny 3 výzkumné otázky: 1. Který z faktorů pracovního prostředí je dominantní? 2. Převažují rizikové práce v provozu? 3. Je úroveň faktorů pracovního prostředí nadlimitní? Bakalářská práce byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu, zejména metodiky sekundární analýzy dat, která čerpá ze studia odborné literatury, právních předpisů a odborných podkladů k této problematice. Dále byla využita metodika pozorování a to technika nezúčastněného a zjevného pozorování. V teoretické části jsem se zaměřil na rizikové faktory, které se v zařízení na zpracování cukrové řepy vyskytují a na hodnocení zdravotních rizik. Dále jsem přiblížil technologii výroby cukru. V praktické části jsem vyhodnotil zdravotní rizika vybraných faktorů pracovního prostředí. Hodnocení bylo provedeno podle postupů uvedených v nařízení vlády č. 272/2011 Sb. a v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Výsledky měření jsem porovnal s hygienickými limity, které jsou uvedeny v nařízení vlády č. 272/2011 Sb., které stanovuje hygienické limity pro hluk a vibrace. Po porovnání s hygienickými limity jsem jednotlivé profese zařadil do kategorií podle vyhlášky č. 432/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Na základě praktické části byly zodpovězeny zmiňované výzkumné otázky. Dominantním faktorem pracovního prostředí v zařízení na zpracování cukrové řepy je hluk. Jedná se o hluk, který je proměnný. Zdrojem hluku jsou technologická zařízení. Rizikové práce se ve zmiňovaném zařízení vyskytují, ale v provozu nepřevažují. Úroveň faktoru hluku v pracovním prostředí je nadlimitní u některých pracovních profesí. Jsou to tyto profese: obsluha řepníku, obsluha kořínkové linky, obsluha praček, obsluha řezaček, obsluha odstředivek a vařič. Faktor psychické zátěže byl hodnocen podle stanovených kritérií. Vzhledem k tomu, že se jedná o sezónní práce v zimním období, převažují pozitiva nad negativními vlivy faktoru psychické zátěže. V současné době, kdy stoupá procento nezaměstnanosti, jsou lidé rádi za každou pracovní příležitost. Bakalářskou práci lze využít v praxi ke zvýšení informovanosti v oblasti zdravotního rizika působením pracovních podmínek v zařízení na zpracování cukrové řepy. Může sloužit jako zdroj informací pro zaměstnavatele i zaměstnance a být podkladem pro další výzkumy.
|
|
|
Typ zaměstnání jako rizikový faktor morbidity osob 45-65 let
ZDĚNOVCOVÁ, Iveta
Bakalářská práce se zabývá tématem ?Typ zaměstnání jako rizikový faktor morbidity osob 45 - 65 let?. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část zahrnuje poznatky o pracovním lékařství, kategorizaci prací, rizikových faktorech pracovních podmínek, opatřeních s tím spojených a legislativu v této problematice. Součástí je také rozdělení typu zaměstnání na vedoucí pracovníky, zaměstnání sedavá a práce v pohybu. Tato část je zpracována sekundární analýzou dat z odborné literatury, odborných internetových stránek a právních předpisů. Praktická část je tvořena třemi částmi. V první jsem použila statistické údaje z UZIS pro vysledování nejčastějších příčin hospitalizace a úmrtí v Jihočeském kraji v roce 2011. Ve druhé části výzkumu jsem použila údaje od závodní lékařky zkoumaného podniku o nemocnosti zaměstnanců, které jsem statisticky zpracovala a vyhodnotila. Hypotéza Dělnické profese mají vyšší morbiditu se potvrdila. Třetí výzkumnou část jsem hodnotila kvantitativním výzkumem, metodou dotazování, technikou dotazníků. Rozdala jsem 50 dotazníků, na zpět se jich vrátilo 38, návratnost činí 76%. Dotazník obsahoval 14 otázek a byl rozdán zaměstnancům milevského podniku ZVVZ GROUP a.s.. Dotazník jsem nejprve rozdělila na respondenty pracující v pohybu a respondenty se sedavým zaměstnáním. Z celkového šetření se také potvrdila hypotéza, že zaměstnanci pracující v pohybu mají vyšší morbiditu.
|
|
|
Hodnocení rizik vybraných zaměstnanců centra ARPIDA
KOLÁŘOVÁ, Michaela
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnocení zdravotních rizik vybraných zaměstnanců centra ARPIDA, které poskytuje komplexní péči osobám s tělesným a kombinovaným postižením. Byli hodnoceni zaměstnanci z následujících profesních skupin: fyzioterapeut, speciální pedagog, pedagogický asistent, osobní asistent a plavčík rehabilitačního bazénu. Byly stanoveny tyto výzkumné otázky: ?Jaká jsou kritéria pro zařazování prací do kategorií v souvislosti s provozem ARPIDA??, ?Je práce pracovníků, kteří jsou v přímém kontaktu s handicapovanými spojena s únosnou fyzickou zátěží??, ?Jsou faktory práce u všech zaměstnanců ARPIDA centra stejné? Je stejné i zařazování těchto faktorů do kategorií?? Práce byla řešena jako kvalitativní výzkum. Ke sběru dat byla použita metoda rozhovoru se zaměstnanci a provedena sekundární analýza dat, tedy čerpání informací z odborných zdrojů. Na základě tohoto výzkumu bylo zjištěno, že faktory práce nejsou u všech sledovaných profesí stejné, stejné není ani jejich zařazení do kategorií. Některé profese jsou zatíženy nadměrnou fyzickou zátěží. Plavčík bazénu, na rozdíl od ostatních pozorovaných zaměstnanců, není fyzické zátěži vystaven, avšak jeho pracovní činnost ovlivňují mikroklimatické podmínky a expozice k chemickým látkám. Faktory v kategorii vyšší než první mohou negativně působit na zdraví zaměstnanců, zejména faktor fyzická zátěž. Pro přesnější průkaz, že faktor fyzická zátěž by mohla být v kategorii třetí, rizikové, doporučuji provést akreditované nebo autorizované měření fyzické zátěže u profese fyzioterapeut.Bakalářská práce může sloužit jako zdroj pro zvýšení informovanosti zaměstnanců, kteří se profesně věnují práci s handicapovanými osobami a může býi podkladem pro další výzkum v této oblasti.
|
|
|
Zdravotní péče o zaměstnance - povinnosti zaměstnavatele
PŘEDOTOVÁ, Eva
Již v dobách antiky a starověkého Egypta si lidé uvědomovali souvislost mezi kvalitou odvedené práce a zdravím člověka, který tuto práci zastává. Postupem staletí, se začala místo léčby úrazu a onemocnění upřednostňovat jejich prevence. V dnešní době je zdravotní péče o zaměstnance upravena celou řadou mezinárodních ale i vnitrostátních právních norem. Z těch nejdůležitějších mezinárodních norem je pro zkoumanou oblast prioritní Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 161, o závodních zdravotních službách. Na základě této mezinárodní úmluvy ratifikované ČSSR v únoru 1989 je v našem právním řádu ukotvena celá řada právních norem zabývajících se ochranou zdraví zaměstnanců na pracovišti. Mezi významné patří zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce a nově také zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Cílem práce je analyzovat základní právní normu dané problematiky, a zjistit, jak jsou tyto právní normy dodržovány a jaké mají zaměstnanci povědomí o svých právech a povinnostech v oblasti pracovnělékařské péče. V praktickém výzkumu bylo pro účely této diplomové práce využito kvalitativních rozhovorů se zástupci 10 firem s různým podnikatelským záměrem. Současně probíhalo i kvantitativní dotazníkové šetření mezi zaměstnanci týchž firem. Výsledky ukazují, že zaměstnavatelé dodržují své povinnosti vůči zaměstnancům v oblasti organizace pracovnělékařských služeb včetně pravidelných lékařských prohlídek zaměstnanců. Rovněž se zaměstnavatelé snaží respektovat vyjádření lékaře v případě snížené pracovní schopnosti zaměstnance, i když je tato oblast pro ně mnohdy problematická. Sami zaměstnanci mají povědomí o svých právech a povinnostech v oblasti pracovnělékařské péče.
|
|
|
Standardizace pracoviště a pracovní podmínky z hlediska bezpečnosti práce ve vybraném podniku
KOČEROVÁ, Dana
Cílem práce je seznámení s historií a s aktuální legislativou týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s uplatňováním zákonných standardů v konkrétních podmínkách vybraného podniku se zaměřením na vytipované pracoviště. Bezpečnost práce a ochrana zdraví zaměstnanců při plnění pracovních úkolů je jednou ze základních povinností každého zaměstnavatele. Tato povinnost vyplývá především ze zákoníku práce, který ukládá celou řadu povinností a oprávnění zaměstnavatelům a zaměstnancům. Základním pilířem bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci je vyhledávání a vyhodnocování rizik při práci- prevence rizik. Nedílnou součástí této problematiky je kategorizace prací, bezpečnost technických zařízení, osobní ochranné pracovní prostředky, hygiena práce, pracovní lékařství. Neméně významná je i oblast požární ochrany a v neposlední řadě i ekologie a vliv na životní prostředí.
|
|
|
Hodnocení rizik,prevence a podpora zdraví na pracovišti vybraného podniku v Olomouckém kraji
SVOBODOVÁ, Klára
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit zdravotní riziko lokální svalové zátěže horních končetin při práci operátor na pracovišti vybraného podniku v Olomouckém kraji a navrhnout vhodná preventivní opatření. Byly položeny 3 výzkumné otázky: ,,Jsou dodrženy přípustné hodnoty stanovené v % maximální síly při práci operátorů??, ,,Jsou dodrženy hygienické limity stanovené pro počty pohybů při práci operátorů?? a ,,Jaká jsou vhodná preventivní opatření v případě rizika lokální svalové zátěže při práci montážního charakteru?? Diplomová práce byla řešena jako kvalitativní výzkum. Sledovaný soubor tvořili pracovníci profese operátor na pracovišti vybraného podniku v Olomouckém kraji. Ke sběru dat byla použita technika přímého, nezúčastněného a zjevného pozorování, studium odborné literatury, platných legislativních předpisů a zkušebních protokolů. Výsledky měření jsem zpracovala a porovnala s hodnotami hygienických limitů, které jsou uvedeny v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., v platném znění. Na podkladě zhodnocení získaných dat jsem zařadila práci operátor do rizikové kategorie 3 z hlediska sledovaného faktoru lokální svalové zátěže podle kritérií stanovených vyhláškou č. 432/2003 Sb., v platném znění. Na podkladě zhodnocení rizika a kategorizace prací jsem navrhla vhodná preventivní opatření pro omezení vlivu lokální svalové zátěže při práci. Pro komplexnější posouzení vlivu lokální svalové zátěže na pracovníky jsem sestavila jednoduchý dotazník zaměřený na subjektivní hodnocení zátěže pohybového aparátu při práci. Na základě výzkumu jsem vyvodila hypotézu: ,,S narůstajícím trendem výskytu profesionálních onemocnění končetin z přetížení spojeným s nezanedbatelným sociálním, ekonomickým a společenským dopadem těchto onemocnění je třeba zaměřit větší pozornost na soustavné vyhledávání, posouzení a vyhodnocení rizika faktoru lokální svalové zátěže při práci.?
|
host ::
RSS.