|
|
Karyotypová diferenciace sekáčů z podřádu Laniatores z Jižní Afriky
Marešová, Alexandra ; Šťáhlavský, František (vedoucí práce) ; Symonová, Radka (oponent)
Dosavadní cytogenetické znalosti o podřádu Laniatores jsou známy pouze u 11 druhů Jižní a Severní Ameriky. Tato práce přináší první cytogenetické analýzy jihoafrických čeledí , které se řadí do tohoto nejpočetnějšího podřádu sekáčů analýze karyotypu byla zjištěna variabilita v diploidním počtu chromozomů, který je u čeledi 52 a u čeledi Triaenonychidae 2n = 28 64. Variabilita byla pozorována také morfologii chromozomů. U obou čeledí sice převládají dvouramenné chromozomy, jednotlivé druhy mají nicméně různé zastoupení jednotlivých morfologických typů. Kromě základních cytogenetických analýz byla provedena také analýza pomocí fluorescentní in situ hybridizace (FISH), která odhalila počtu i lokalizaci klastrů genu pro 18S rRNA Pomocí této metody byl také lokalizován telomerický motiv (TTAGG) , který byl u všech analyzovaných druhů u obou čeledí přítomný vždy pouze na koncích chromozomů. Klíčová slova káči, Laniatores, FISH, 18S r NA, karyotypová variabilita
|
|
|
Evoluce pohlavních chromozómů u vybraných taxonů kostnatých ryb (Teleostei)
Pavlica, Tomáš ; Sember, Alexandr (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Lukáš (oponent)
Kostnaté ryby tvoří nadpoloviční většinu obratlovců na zemi. Disponují širokou škálou mechanizmů pohlavní determinace a diferenciace, včetně devíti dosud známých systémů pohlavních chromozómů. Rybí pohlavní chromozómy jsou obecně považovány za evolučně mladé a jsou proto vhodné pro studium časných fází vývoje těchto unikátních oblastí genomu. Úkolem mé diplomové práce bylo analyzovat výskyt a úroveň diferenciace pohlavních chromozómů u dvou druhů halančíků rodu Nothobranchius a u jednoho zástupce širokohlavců rodu Bunocephalus metodami standardní a molekulární cytogenetiky. Analyzované populace halančíků N. kadleci a N. furzeri sdílely systém pohlavních chromozómů XY. I přes obvykle výraznou heteromorfii pohlavních chromozómů, komparativní genomová hybridizace (CGH) neodhalila oblast diferenciace. Analýza synaptonemálních komplexů v kombinaci s mapováním 18S rDNA a telomerických sekvencí metodou fluorescenční hybridizace in situ (FISH) ukázala téměř výhradně standardní párování pohlavních chromozómů s přispěním synaptického přizpůsobení. U samic jedné populace N. furzeri jsem v pachytene pozoroval malý nadpočetný chromozóm, který se nevyskytoval v mitóze analyzovaných somatických tkání. Distribuce oblastí rekombinace se mírně lišila v rámci omezeného studovaného vzorku mezi samci a samicemi: u...
|
host ::
RSS.