|
|
Role sociálního pracovníka v dětském domově
LOMENOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá rolí sociálního pracovníka v dětském domově. V teoretické části jsou rozlišeny typy ústavních zařízení dle zákona 109/2002 Sb. Zákon o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních. Dále popisují kompetence, činnost, osobnostní a profesní předpoklady sociálního pracovníka v dětském domově. Nejobsáhlejší kapitolou jsou samotné role, do kterých se sociální pracovník v DD dostává. Praktická část obsahuje porovnání odborné literatury s praxí sociálních pracovnic působících v sedmi dětských domovech ze západních Čech.
|
|
|
Ústavní výchova
PAPÁČKOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce má za úkol seznámit čtenáře s ústavní výchovou v České republice, která je vykonávána v zařízeních patřících do rezortu Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva školství, tělovýchovy a sportu. Ústavní výchova je jedním z nejzávažnějších opatřeních, kterým může stát zasahovat do rodinných vztahů. Nezletilé děti mají právní nárok na zabezpečení řádné výchovy a všestranného rozvoje. Pokud rodiče či bližší rodina není schopna tento právní nárok plnit, pak nastupuje na řadu stát, který má povinnosti zajistit takovému dítěti náhradní výchovné prostředí, a to buď svěřením dítěte do péče fyzické osoby, svěřením dítě do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a v případě nezbytnosti, pak také nejzávažnějším opatřením nařízením ústavní výchovy. Přednost má vždy individuální péče před ústavní, ať už u jiné fyzické osoby, poručníka nebo pěstouna. Zákon také přesně definuje, kdy je možné přistoupit ke krajnímu řešení a nařídit ústavní výchovu. Vzhledem k závažnosti tohoto opatření, přísluší toto rozhodnutí pouze soudům. Žádná jiná státní či nestátní instituce takovou pravomoc nemá. Tato práce má za úkol představit ústavní výchovu a ochranu dětí v České republice, zejména pak poukázat na roztříštěnost systému ústavní výchovy. Stěžejní část této práce popisuje proces nařizování ústavní výchovy a především její realizaci v jednotlivých ústavních zařízeních, která jsou diferencována podle věku dětí, podle jejich fyzických a psychických schopností a podle důvodů, proč bylo o ústavní výchově rozhodnuto. Prioritou by vždy měl být zájem a blaho dítěte. Tato práce rovněž poukazuje na nedostatky ústavní výchovy, především na nedostatečnou spolupráci orgánu sociálně-právní ochrany dětí a ústavních zařízení, omezenou spolupráci mezi jednotlivými vládními resorty, nedostatečnou sanaci rodiny, či nízký počet terénních sociálních pracovníků a soudců. V neposlední řadě zmiňuji i úspěchy, které s sebou přinesla transformace ústavní výchovy, zejména přeměna na malá zařízení rodinného typu, která jsou obklopená sítí služeb pro rodiny umístěných dětí, pro děti samotné, ale i pro další rodiny, které se ocitnou v tíživé situaci. Ne všechny děti je možné umístit do náhradní rodinné péče, ne všechny rodiny se podaří sanovat. Zejména pro některé starší děti a děti, které za sebou mají specifickou životní zkušenost (týrání, opakované vracení z náhradní rodiny), je ústavní zařízení prostředím, kde se cítí bezpečněji a kde mohou naplnit svou potřebu patřit do skupiny vrstevníků. Ve své práci jsem rovněž chtěla upozornit na současný systém péče o děti a mládež, který neřeší období po odchodu mladého člověka z ústavní výchovy, ačkoli toto období osamostatňování se je nejdůležitější etapou pro jejich budoucí život.
|
|
|
Péče o osoby s Downovým syndromem v regionu střední Čechy
POVOLNÁ, Petra
Abstrakt Péče o osoby s Downovým syndromem v regionu střední Čechy Tato diplomová práce se zabývá porovnáním používaných metod a výsledků práce v péči o děti a dospělé osoby s diagnózou Downův syndrom v domácím prostředí a v pobytovém zařízení. Pro zodpovězení výzkumných otázek byl proveden kvalitativní výzkum realizovaný pomocí případových studií. Sběr dat probíhal metodou polostrukturovaného rozhovoru a metodou analýzy dat. Výzkum v rodinách ukázal, že přijetí dítěte s Downovým syndromem do rodiny ovlivňuje několik faktorů. Rodiny mají odbornou podporu v mnoha směrech, děti jsou vzdělávány. Žádná z dospělých osob s Downovým syndromem z výzkumného souboru není zaměstnána na otevřeném trhu práce, všechny se však věnují smysluplné činnosti přiměřené jejich věku. Rodiče většinou nepodporují své dospělé děti s Downovým syndromem k osamostatnění. Výsledky druhé části výzkumu mapují situaci v pobytových zařízeních. Dospělé osoby s Downovým syndromem byly v dětství osvobozovány od povinné školní docházky, v současné době jsou děti s Downovým syndromem v těchto zařízeních vzdělávány. Pro dospělé osoby jsou nabízeny různé terapeutické aktivity, které jsou často spíše naplněním času než vhodnou činností pro dospělé osoby. Osoby s Downovým syndromem nemají příliš možností k začleňování do majoritní společnosti. Velmi důležitý a motivační je pro osoby s Downovým syndromem žijící v pobytovém zařízení kontakt s jejich rodinou. Tato práce může být přínosná pro rodiče, kterým se narodí dítě s Downovým syndromem. Přináší i podněty ke zlepšení podpory rodin, ve kterých žije osoba s Downovým syndromem, a náměty pro zlepšení kvality institucionální péče.
|
|
|
Porovnání kvality života seniorů v institucionálním zařízení v časovém období dvou let
KORTUSOVÁ, Jana
Problematika stáří a stárnutí je velmi rozsáhlá. Postavení seniorů ve společnosti a řešení otázek spojených s důsledky jejich přibývajícího věku jsou nedílnou součástí přirozeného životního cyklu. Rámec kvality života seniorů tvoří vedle jejich materiálního zabezpečení, zdravotní stav, dostupnost zdravotně sociálních a dalších veřejných i soukromých služeb, rodinný stav, kvalita bydlení, možnost dalšího vzdělávání a rozvíjení sociálních kontaktů. Kvalita života je velmi subjektivní a individuální. Představuje různé podněty pro různé lidi v různém časovém období. Požadavky na kvalitu života se v populaci obecně stupňují a nejinak je tomu i v nastupující generaci seniorů. Stále je zapotřebí klást si otázku, zda senioři v institucionálním zařízení prožívají stáří s patřičnou kvalitou a co kvalitu jejich života ovlivňuje. Hodnocení kvality života je možno pojmout také jako subjektivní náhled jedince na jednotlivé stránky jeho života. Velmi důležité však je, aby prostředí, kde senior žije naplňovalo a saturovalo jeho fyzické, psychické, sociální a spirituální potřeby. Tato diplomová práce navazuje na bakalářskou práci: Kvalita života seniorů v institucionálním zařízení. Základním cílem je porovnání kvality života seniorů v institucionálním zařízení Domova pro seniory {--} Kůsov v časovém období dvou let. Téma práce jsem si vybrala, protože pracuji v institucionálním zařízení již přes 21 roků a kvalita života našich seniorů se stala pro mne námětem k zamyšlení. Diplomová práce se skládá ze současného stavu dané problematiky, stanovení hypotéz, metodiky, výsledků výzkumu, diskuze, závěru, seznamu použitých zdrojů, klíčových slov a příloh. Současný stav zachycuje charakteristiku seniorské populace, zdravotní stav seniorů, soběstačnost, aktivity seniorů. Dalším pojmem je kvalita života. Spojíme-li slovo kvalita s pojmem život, dotkneme se skutečnosti, že různí lidé nejen mohou, ale obvykle také mají odlišné představy o tom, co vlastně vytváří smysl jejich života, co činí jejich život kvalitním. Na kvalitu života je pohlíženo jako na vícerozměrovou veličinu a je obvykle definována jako {\clqq}subjektivní posouzení vlastní životní situace``. Dále jsou v této části zmíněna institucionální zařízení a nový zákon č. 108/2006 Sb. O sociálních službách. V diplomové práci byly stanoveny dvě hypotézy, které byly výzkumem potvrzeny. Původní soubor v roce 2004 tvořilo 100 respondentů: 40 mužů a 60 žen. Během časového období dvou let došlo k úmrtí 22 respondentů, 8 mužů a 14 žen. Ti byli z celkového souboru vyřazeni a vznikl tak nový reprezentativní soubor, který tvořilo 78 respondentů, 32 mužů a 46 žen. K výzkumu byly použity metody řízeného rozhovoru, dotazník pro uživatele Domova pro seniory, standardizovaný dotazník SEIQoL a ADL test. Výsledky byly zpracovány do tabulek a grafů a následně pak statistickým programem STATISTICA. V diskuzi jsou shrnuty poznatky výzkumu v komparaci s použitou literaturou. Závěr pak shrnuje celou výzkumnou část. Diplomová práce by mohla významným způsobem ovlivnit kvalitu poskytovaných sociálních služeb v Domově pro seniory, zejména pak v oblasti bio-psycho-sociálních potřeb seniorů. Lze usuzovat, že kvalita života v institucionálním zařízení může v dnešní době dosáhnout vysoké úrovně.
|
host ::
RSS.