|
|
Plant-soil feedback jako mechanismus ovlivňující druhovou diversitu rostlinných společenstev
Vondráková, Zuzana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Janoušková, Martina (oponent)
Plant-soil feddback je vzájemná interakce mezi rostlinou a půdou. Dochází zde ke zpětné vazbě, kdy rostlina působí prostřednictvím svých kořenů na půdu a půda zas ovlivňuje růst a vývoj rostliny díky změně svých biotických a abiotických vlastností. Je to důležitý mechanismus, jak mohou rostliny ovlivňovat prostřednictvím půdy jak samy sebe, tak konkurenční jedince. V této práci bych ráda shrnula, jak plant-soil feedback funguje, jaké faktory ho ovlivňují a jaký má vliv na druhovou diverzitu rostlinných společenstev, jakou hraje roli při sekundární sukcesi, invazi či při koexistenci rozmanitých druhů. Dále bych zde poukázala, v kterých případech byla tato vazba experimentálně potvrzena a jaké experimentální metody se na studium plant-soil feedbacku používají
|
|
|
Plant-soil feedback jako mechanismus ovlivňující druhovou diversitu rostlinných společenstev
Vondráková, Zuzana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Janoušková, Martina (oponent)
Plant-soil feddback je vzájemná interakce mezi rostlinou a půdou. Dochází zde ke zpětné vazbě, kdy rostlina působí prostřednictvím svých kořenů na půdu a půda zas ovlivňuje růst a vývoj rostliny díky změně svých biotických a abiotických vlastností. Je to důležitý mechanismus, jak mohou rostliny ovlivňovat prostřednictvím půdy jak samy sebe, tak konkurenční jedince. V této práci bych ráda shrnula, jak plant-soil feedback funguje, jaké faktory ho ovlivňují a jaký má vliv na druhovou diverzitu rostlinných společenstev, jakou hraje roli při sekundární sukcesi, invazi či při koexistenci rozmanitých druhů. Dále bych zde poukázala, v kterých případech byla tato vazba experimentálně potvrzena a jaké experimentální metody se na studium plant-soil feedbacku používají
|
|
|
Možnosti využití nového růstově stimulačního organického přípravku a jeho variant, pro eliminaci vývoje Chalara fraxinea
Černohousová, Jana
Patogen Chalara fraxinea, jedna z příčin chřadnutí jasanů, patří v současné době mezi nejzávažnějšího nepřítele jasanů. Nejdříve byly shrnuty poznatky o tomto patogenu a témat týkajících se výživy rostlin, hnojení rostlin a fytohormonů. Dále byly v bakalářské práci řešeny dva hlavní směry výzkumu. První směr nás zavedl do laboratoře, kde se v podmínkách in vitro řešily reakce mycelia Chalara fraxinea na aplikované varianty organického přípravku s hypoteticky různou fungicidní intenzitou. Druhý směr byl soustředěn do jasanových porostů, kde se na listy jasanů aplikovaly stejné přípravky jako v laboratoři. Na základě hodnocení zdravotního stavu jasanů se zkoumala účinnost přípravků. Výsledky by měly napomoci v boji proti Chalara fraxinea.
|
|
|
Nové možnosti využití pozitivních mikroorganismů při pěstování zeleniny
Drobil, Ondřej
Cílem diplomové práce bylo shromáždění dostupných informací o vyžívání přípravků s mikroorganismy a pomocných půdních přípravků. V experimentální části bylo cílem dokázat vliv těchto přípravků na výnosové a nutriční parametry póru (Allium porrum L.) na půdě chudé na živiny. Jako odrůda póru byla zvolena podzimní odrůda Gevaria F1. Na modelové kultuře zeleniny se zkoumal vliv přípravků z mykorhizními houbami Glomus intraradices BEG140, G. claroideum BEG210, G. microaggregatum BEG56, G. intraradices S7, G. versiforme společně s kmenem Trichoderma harzianum 78. Dále přípravek s obsahem výluhu z řas a bakteriemi Azospirillum brasilense K2012 242/9 NCAIM (P) B.001403, Azospirillum largimobile K2012 B41 NCAIM (P) B.001402, Leuconostoc mesenteroides K2009 25/4 NCAIM (P) B.001372, Pseudomonas chlororaphis K2009 13/4 B NCAIM (P) B.001370, Pseudomonas lundensis K2009 9/4-B NCAIM (P) B.001371 a látka Fenyl-7, což je syntetická obdoba strigolaktonů. Pokus se realizoval na pozemcích firmy Richter Rasen Slovakia s.r.o. . Z vyhodnocených výsledků vyplývá, že aplikace přípravků neměla zásadní vliv na výnosové parametry póru. Tendence vyššího výnosu, i když statisticky neprůkazné, měla varianta kontrolní. U ostatních stanovovaných parametrů výnosu měla vždy neprůkazně vyšší hodnotu varianta kontrolní. Nejvyšší obsah sušiny dopadl nejlépe pro variantu obsahující mykorhizní houby a trichodermu. Hodnocena byla i antioxidační kapacita, nejvyšší naměřená hodnota byla v rostlinách kontrolních v porovnání s nejnižším obsahem u varianty řasy a bakterie a přípravku Fenyl-7. Obsah dusičnanů v rostlinném pletivu byl nejvyšší u kontrolní varianty. Obsah vitamínu C měla nejvyšší hodnotu u varianty kontrolní a nejnižší u varianty s mykorhizou a trichodermou. Míra kolonizace byla u varianty s mykorhizou 70,1 %, kontrolní varianta v tomto vyhodnocení dosáhla hodnotu 25,65 % míry kolonizace kořene. Ze zpracovaných výsledků nelze jasně vyvodit závěr, že přípravky měly vliv na hodnocené parametry v případě testování v písčitých chudých půdách.
|
|
| |
host ::
RSS.