|
|
Diskurzy a praktiky české rozvojové spolupráce
Horký, Ondřej ; Jeníček, Vladimír (vedoucí práce) ; Varadzin, František (oponent) ; Fárek, Jiří (oponent) ; Adamcová, Lenka (oponent)
Jako součást mezinárodních ekonomických vztahů tvoří rozvojová spolupráce relativně novou součást české zahraniční politiky. Přes intenzivní spolupráci Československa se zeměmi Třetího světa, které se přiklonily k socialismu během studené války, země brzy ukončila rozvojové aktivity, jež ztratily legitimitu, a obnovila je až v polovině 90. let. Tentokrát politika vycházela především z vnějších mezinárodních a evropských závazků poskytovat pomoc rozvojovým zemím. Na základě konceptu "protipolitckého stroje" Jamese Fergusona a bourdieuovského konceptu "illusio" dizertace předkládá dva argumenty: 1. Aparát české rozvojové spolupráce považuje rozvoj za technickou záležitost, což vede k depolitizaci českých vztahů se zeměmi Jihu. 2. Nízké povědomí veřejnosti o politice a závislost občanské společnosti na vládním financování omezuje jejich kritiku a usnadňuje užití politiky pro partikulární zájmy českých subjektů místo přispívání k omezení chudoby v globálním Jihu. Druhá kapitola ospravedlňuje interdisciplinární přístup zvolený v dizertaci. Tvrdí, že stejně jako nelze zúžit vícerozměrné pojetí chudoby na pouhý příjem, celistvá analýza rozvojové spolupráce musí překročit neoklasický ekonomický přístup a začlenit sociální, kulturní, politické a environmentální aspekty rozvoje. V souladu s tím třetí a čtvrtá kapitola rozebírají diskurzy (historická a právní východiska, politický a společenský kontext, vládní koncepce) a praktiky (obsah dvoustranné spolupráce, její efektivnost, aktéry a vztahy mezi nimi) české rozvojové spolupráce. Následující kapitoly se posouvají od úzkého zaměření na rozvojovou spolupráci k genderu jako jejímu průřezovému tématu a dále k problému koherence politik pro rozvoj. Zatímco gender získal na mezinárodní výzkumné a politické scéně uznání, v českých koncepčních a operativních materiálech je reflektován pouze formálně: dvoustranná pomoc je genderově slepá, a proto působí na úkor žen. Nakonec práce analyzuje české diskurzy a praktiky formálně institucionalizované oblasti koherence politik pro rozvoj v případových studiích migrace, obchodu a zemědělství. Kapitola tvrdí, že i mírné změny v dalších vládních politikách mohou mít větší dopad na rozvojové země než zásadní reformy rozvojové spolupráce. Celkově dizertace volá po repolitizaci rozvojové agendy a jejím návratu do politického prostoru. Prozatím to bylo většinou financování ze strany Evropské unie, které vybízelo občanskou společnost k otevírání nových politických témat a problematiky efektivnosti české rozvojové spolupráce ve snižování globální chudoby. Klíčové však zůstává zapojení politických stran, širší občanské společnosti, médií a akademické sféry do tohoto procesu. Příloha uvádí detailní politická doporučení pro rozvojovou spolupráci obecně, zvláště pak její genderový rozměr, a oblast koherence rozvojové spolupráce s obchodní a migrační politikou.
|
host ::
RSS.