Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv prozánětlivých cytokinů na etiologii depresivní poruchy
Svobodová, Eva ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
1 Abstrakt Podle Světové zdravotnické organizace patří depresivní poruchy mezi tři nejrozšířenější onemocnění znemožňující běžné fungování člověka a její výskyt v populaci rychle stoupá. Etiologie je nejasná a současná léčba se věnuje potlačení příznaků. Během různých vyšetření byly u pacientů zjištěny nejen následky chronického stresu, který je s depresí spojován už poměrně dlouho, ale také známky chronického zánětu v organismu. To vedlo k zaměření pozornosti na prozánětlivé cytokiny a jejich zapojení do procesu vzniku chronického stresu a depresivní symptomatologie. Zajímá nás také příčinná souvislost mezi prozánětlivými markery a stresem, která dosud nebyla jednoznačně objasněna. Cílem této práce je spojit poznatky o vlivu chronického stresu na vznik deprese získané studiemi animálních modelů i sledováním pacientů a poznatky o vlivu jednotlivých cytokinů na vznik deprese a změnu mozkových struktur, kterými by se dala depresivní symptomatologie vysvětlit.
Vliv časného stresu na neuroendokrinní regulaci, chování a imunitu
Langová, Veronika ; Vodička, Martin (vedoucí práce) ; Buchtová, Helena (oponent)
V souvislosti s charakterem časného stresu se mohou v dospělosti lišit hladiny výchozích hormonů hypothalamo-hypofyzárně-adrenální (HPA) osy, kortikoliberinu (CRH) a argininu-vazporesinu. Tento efekt může být ještě zesílen vystavením jedince akutnímu stresu. Příčinou vyšší hladiny může být podle některých autorů nižší míra metylace v promotorech genů těchto hormonů. Častým důsledkem vysoké hladiny výchozích hormonů je vysoká hladina kortikosteronu. K vyšší koncentraci volného kortikosteronu v krvi může přispívat i nižší hladina transkortinu, která je pozorovaná u dospělých jedinců po prenatální malnutrici. Lokálně ve tkáních je hladina kortikosteronu regulována 11β- hydroxysteroiddehydrogenázami dvou typů. Hyperreaktivita HPA osy může být příčinou úzkostného chování. K regulaci úzkostného chování dochází vazbou CRH na jeho receptory. Myši s vyřazeným genem pro receptor prvního typu (CRHR1) vykazují obecně méně úzkostné chování. Naopak vazba CRH na receptor druhého typu (CRHR2) může podle některých autorů úzkostné chování tlumit. U prenatálně stresovaných samců byla pozorována vyšší exprese CRHR1, prenatálně stresované samice vykazují redukovanou expresi CRHR2. Dospělá zvířata, která byla v rané fázi života vystavena stresu, také vykazují depresi podobné chování. To může souviset s přítomností některých...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.