|
|
Design jednolůžkové hyperbarické komory
Trněná, Eliška ; Paliatka, Peter (oponent) ; Rubínová, Dana (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je návrh jednolůžkové hyperbarické komory pro lékařské užití. Cílem práce je vytvořit návrh respektující technologické a ergonomické požadavky na bezpečný a pohodlný provoz přístroje. Návrh vychází ze současného stavu poznání, svým tvarováním respektuje cílové prostředí přístroje a je zaměřen na detaily poskytující pacientovi i obslužnému personálu komfort. Důležitými elementy návrhu je krytování tlakové kapsle, zakomponování kompresoru a pomocného příslušenství do celkového tvarování a zvýšení obecné estetické úrovně přístroje vůči konkurenčním produktům.
|
|
|
Hyperbarická oxygenoterapie v intenzivní péči z pohledu sester
KRAJÍCOVÁ, Dominika
Diplomová práce se zaměřuje na práci sester pečujících o pacienty v intenzivní péči během hyperbarické oxygenoterapie. Teoretická část práce shrnuje aktuální poznatky z oblasti hyperbarické medicíny. Praktická část práce se pak věnuje konkrétním zkušenostem sester, které pacienty během terapie doprovází, především zkoumá způsob, jakým jsou školeny, konkrétní faktory péče o pacienta a jakým způsobem sestry vnímají práci v hyperbarických podmínkách. Sestry pocházejí ze dvou různých pracovišť, která jsou v práci srovnána.
|
|
|
Design jednolůžkové hyperbarické komory
Trněná, Eliška ; Paliatka, Peter (oponent) ; Rubínová, Dana (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je návrh jednolůžkové hyperbarické komory pro lékařské užití. Cílem práce je vytvořit návrh respektující technologické a ergonomické požadavky na bezpečný a pohodlný provoz přístroje. Návrh vychází ze současného stavu poznání, svým tvarováním respektuje cílové prostředí přístroje a je zaměřen na detaily poskytující pacientovi i obslužnému personálu komfort. Důležitými elementy návrhu je krytování tlakové kapsle, zakomponování kompresoru a pomocného příslušenství do celkového tvarování a zvýšení obecné estetické úrovně přístroje vůči konkurenčním produktům.
|
|
|
Péče o pacienty intoxikované oxidem uhelnatým
FORMANKA, Matěj
Tématem této bakalářské práce je péče o pacienta intoxikovaného oxidem uhelnatým. Otrava oxidem uhelnatým zaujímá první místo mezi náhodnými otravami v Evropě. Jedná se tedy o významný socio-ekonomický problém. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část popisuje fyzikální vlastnosti oxidu uhelnatého a způsoby, jakými se dostává do lidského těla. Dále popisuje anatomii dýchacích cest, fyziologii dýchání a patofyziologické procesy, které oxid uhelnatý způsobuje v lidském těle. V práci jsou popsány možné příčiny oxidu uhelnatého, klinické příznaky otravy, diagnostika a způsoby léčby. V praktické části je výzkum zpracován kvalitativní metodou pomocí rozhovorů. Praktická část měla dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat úroveň znalostí zdravotníků o intoxikaci oxidem uhelnatým. Druhým cílem bylo zjistit, zda jsou zdravotníci schopni poskytnout pacientům otráveným oxidem uhelnatým adekvátní péči, a také zjistit, jaká péče je postiženým reálně poskytována. Výzkumný vzorek tvořily dvě skupiny respondentů. První skupinou byli zdravotničtí záchranáři pracující v přednemocniční neodkladné péči a druhou tvořily zdravotní sestry pracující na jednotce intenzivní péče. Výzkum ukázal, že respondenti mají o otravě oxidem uhelnatým dobré znalosti. Největší nedostatky byly zjištěny ve znalostech patofyziologie otravy oxidem uhelnatým. Většina problémů pak souvisela právě s neznalostí této problematiky. V oblasti poskytování péče byly zjištěny některé skutečnosti, které mohou být problematické. Jde například o skutečnost, že na celé Moravě je pouze jedno centrum hyperbarické medicíny, problémem jsou také chybějící co-oxymetry ve výbavě zdravotnických záchranářů.
|
|
|
Péče o pacienty intoxikované oxidem uhelnatým
FORMANKA, Matěj
Tématem této bakalářské práce je péče o pacienta intoxikovaného oxidem uhelnatým. Oxid uhelnatý zaujímá první místo mezi náhodnými otravami v Evropě. Jedná se tedy o významný socio-ekonomický problém. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část.Teoretická část se popisuje fyzikální vlastnosti oxidu uhelnatého a způsoby jakými se dostává do lidského těla. Dále se popisuje anatomii dýchacích cest, fyziologii dýchání a patofyziologické procesy, které oxid uhelnatý způsobuje v lidském těle. Jsou tu uvedeny možné zdroje oxidu uhelnatého, klinické příznaky otravy, diagnostika a způsob léčby. V praktické části je výzkum zpracován kvalitativní metodou pomocí rozhovorů. Praktická část měla dva cíle. První cíl bylo zmapovat úroveň znalostí zdravotníků o intoxikaci oxidem uhelnatým. Druhým cílem bylo zjistit, zda jsou zdravotníci schopni poskytnout pacientům otráveným oxidem uhelnatým adekvátní péči a také zjistit jaká péče jim je reálně poskytována.Výzkumný vzorek tvořily dvě skupiny respondentů. První skupinou byly zdravotničtí záchranáři pracující v přednemocniční neodkladné péči a druhou pak zdravotní sestry pracující na jednotce intenzivní péče. Výzkum ukázal, že respondenti mají o otravě oxidem uhelnatým poměrně dobré znalosti. Největší nedostatky byly zjištěny ve znalostech patofyziologie otravy oxidem uhelnatým. Většina neznalostí pak souvisela právě s neznalostí této problematiky. V oblasti znalostí a poskytování péče byly zjištěny některé skutečnosti, které mohou být problematické. Například skutečnost, že na celé Moravě je pouze jedno centrum hyperbarické medicíny, nebo chybějící CO oxymetry ve výbavě zdravotnických záchranářů.
|
|
|
Vliv přípravy pacienta na průběh léčby v hyperbarické komoře.
KREJČOVÁ, Zuzana
Hyperbarická oxygenoterapie je léčebná metoda, která spočívá v inhalaci 100% kyslíku, a to za podmínek vyššího tlaku než je ten atmosférický. Krev má tak schopnost dopravit k orgánům větší množství kyslíku. Léčba probíhá v zařízeních nazývajících se hyperbarická komora. Během léčby musí pacienti dodržovat určité zásady, které jim ujasňují lékaři a sestry pracující na těchto pracovištích. Hlavními cíli této diplomové práce bylo zmapování vlivu přípravy na průběh léčby v hyperbarické komoře a zjištění, jak probíhá edukace sestrou při léčbě v hyperbarické komoře. Byly stanoveny tři výzkumné otázky, které zjišťovaly, jak ovlivňuje příprava pacienta při léčbě v hyperbarické komoře, jak je pacient edukovaný před léčbou a jaká poučení dostává pacient po výstupu z hyperbarické komory. Za účelem naplnění cílů bylo zrealizováno kvalitativní výzkumného šetření s využitím metody polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumné šetření probíhalo ve dvou vybraných nemocnicích a to v Nemocnici České Budějovice, a.s. a ve Fakultní nemocnici Plzeň - Lochotín. Jako technika sběru dat byl použit individuální, polostrukturovaný rozhovor, jenž byl prvotně nahráván na mobilní telefon a poté přepsán do písemné podoby. Na začátku výzkumného šetření proběhl rozhovor se sestrami, který podal ucelený pohled o jejich náplni práce. Tyto rozhovory pouze doplňovaly výzkumné šetření. Do výzkumu jsme zapojili informační brožuru se základními informacemi, které byly doplněny o informace získané z těchto rozhovorů. Výzkumný soubor tvořili pacienti léčení v hyperbarické komoře. Ti byli následovně rozděleni do tří podskupin. První podskupinu tvořili pacienti chroničtí, ve druhé podskupině byli pacienti podstupující hyperbarickou oxygenoterapii poprvé a dostali před svým prvním vstupem brožuru se základními informacemi a v té třetí byli také noví pacienti, kteří dostali brožuru až po jejich první expozici. Výzkumné šetření probíhalo v lednu a únoru roku 2015. Analýzou získaných dat byly utvořeny 4 kategorie. Důkladná příprava pacienta je nezbytnou součástí léčby v hyperbarické komoře, a to především z důvodu specifičnosti této léčby, která spočívá zejména v umístění pacienta v uzavřeném prostoru, v nutnosti používat dýchací masku a v nemožnosti urychleně opustit prostor hyperbarické komory bez zdravotních rizik. Samotná léčba v hyperbarické komoře je při dodržování indikačních, kontraindikačních a dávkovacích schémat a dobře provedené přípravy relativně bezpečná a jednoduchá. Z výše zmíněného důvodu je třeba, aby sestry byly v dané oblasti dostatečně vzdělané a pacienta na vstup do hyperbarické komory řádně připravily. Sestry edukují každého pacienta nejen před jeho první expozicí, ale také před každou následující. Informací, které pacienti během přípravy na vstup do hyperbarické komory od sestry dostávají, je opravdu mnoho. Z výzkumu vyplynulo, že téměř většina dotazovaných respondentů měla problém si všechny informace zapamatovat. Sestra jim vysvětluje podstatu hyperbaroxie, indikace, kontraindikace, průběh expozice, vybírá s nimi dýchací masku, učí je vyrovnávat tlak v uších, kontroluje jejich oblečení, co mají a nemají u sebe. Kontroluje, zda nejsou namazaní krémy, make-upem a jinými kosmetickými přípravky, a jestli je v případě ošetřené rány použito vlhké hojení namísto mastného. Před každou expozicí se pacientů ptá na jejich zdravotní stav (rýma je kontraindikací), měří jim krevní tlak a aplikuje nezbytné kapky do nosu. Právě z důvodu značného množství informací, které pacienti při své první expozici dostávají, jsme se do výzkumu rozhodli zařadit i brožuru, která obsahuje základní informace pro pacienty, kteří se léčí v hyperbarické komoře poprvé.
|
|
|
Využití hyperbaroxie v ošetřovatelské péči u pacientů s percepční poruchou sluchu
VOKURKOVÁ, Gabriela
Hyperbarická oxygenoterapie je léčebná metoda využívající efektu kyslíku inhalovaného za zvýšeného atmosférického tlaku. To vede nejen k úplnému dosycení hemoglobinu kyslíkem, ale zejména k významnému vzestupu množství kyslíku, fyzikálně rozpuštěného v plazmě. Takto rozpuštěný kyslík v tělních kapalinách je schopen zabezpečit bazální metabolismus hypoxické tkáně. V ušním lékařství využíváme hyperbarickou oxygenoterapii k léčbě nedoslýchavosti a tinnitu. Pro HBO jsou vhodné nedoslýchavosti percepční, tj. takové, které jsou způsobeny poruchou ve vnitřním uchu. Pro HBO indikujeme akutní, náhle vzniklé, nitroušní nedoslýchavosti. Naději na úspěch HBO mají pacienti s poškozením vnitřního ucha menších intenzit a rozsahů. Cílem práce bylo zjistit, zda léčba HBO je účinnější než běžná medikamentózní terapie u percepční poruchy sluchu. Ve výzkumném šetření byly stanoveny tyto hypotézy: H1: Léčbou HBO dojde ke zlepšení sluchu u percepční poruchy sluchu. H2: Léčba HBO je účinnější než běžná medikamentózní terapie u percepční poruchy sluchu. H3: Léčbou HBO dojde ke zmírnění tinnitu u percepční poruchy sluchu častěji než u medikamentózní léčby. H4: Sestra zná zásady ošetřovatelské péče u pacientů, kteří podstupují léčbu HBO. H5: Pacienti podstupující léčbu HBO mají dostatek informací o bezpečnostních opatřeních. Všechny stanovené hypotézy byly potvrzeny a cíl práce byl splněn.Výzkumné šetření bylo úspěšné, získali jsme spoustu zajímavých informací, které by bylo možné dále využít k větší spokojenosti pacientů, především ve spolupráci s ULZ Praha, který má zájem o výsledky výzkumného šetření, aby je mohl využít ve své praxi.
|
host ::
RSS.