|
|
Vliv hustoty obsádek sumečka afrického (Clarias gariepinus) na efektivitu jeho intenzivního chovu v recirkulačním akvakulturním systému
TRNKA, Kamil
Bakalářská práce se zabývá problematikou chovu sumečka afrického (Clarias gariepinus) v recirkulačním akvakulturním systému RAS využívající odpadní teplo z bioplynové stanice. Bylo hodnoceno SGR, FCR, FC přežití a celkový zdravotní stav ryb. Při prvním pokusu byl sumeček nasazen v různých hustotách obsádky (30, 60, 90, 120 kg.m-3) bez snižování obsádky na původní hustotu. Do nádrží recirkulačního systému se stejnou kvalitou vody byly použity juvenilní ryby sumečka afrického. Výsledkem prvního pokusu bylo, že sumeček africký má nejlepší růstové vlastnosti do maximální hustoty 230 kg.m-3. Při druhém pokusu byly nasazeny ryby ve čtyřech různých hustotách obsádky (90, 120, 150 a 180 kg.m-3), které byly každý měsíc snižovány na původní biomasu. Výsledkem pokusu byla vyšší specifická rychlost růstu a nižší konverze krmiva. Mezi jednotlivými hustotami nebyly zaznamenány v růstových parametrech signifikantní rozdíly. Třetí pokus byl založen na třídění a netřídění ryb. Netřídění ryb mělo negativní vliv na rozrůstání obsádky. Pár jedinců bylo větší velikosti (tržní ryby) než ostatní jedinci a na druhou stranu pár jedinců zaostávalo v růstu. Rovněž růstové parametry vykazovaly lepší hodnoty u tříděných ryb. U všech pokusů bylo zjištěno, že optimální hustota obsádky pro správný růst, správnou konverzi krmiva v RAS je okolo 180-230 kg.m-3.
|
|
|
Využití samokrmítkových systémů pro okounovité ryby
HOMOLA, Ondřej
Tato diplomová práce zkoumala využití samokrmítkových systémů v intenzivním chovu candáta obecného a okouna říčního sloužících k optimalizaci produkce těchto druhů ryb. Při experimentu s candátem byl zkoumán vliv různých způsobů podávání krmiva včetně dotykových samokrmítek na produkční ukazatele a potravní chování. Při experimentu s okounem byl zkoumán vliv hustoty obsádky na produkční ukazatele a potravní chování při krmení dotykovými samokrmítky.
|
|
| |
|
|
Převod juvenilních Candátů obecných (Sander lucioperca L.) z rybničního chovu do kontrolovaných podmínek intenzivního chovu
HAJÍČEK, Jiří
Candát obecný (Sander lucioperca L.) je druh, který se začíná v posledních letech uplatňovat v Evropské akvakultuře. Na mnoha místech probíhají pokusy o převedení candátů z rybníků do intenzivní akvakultury. V našem výzkumu šlo o převedení juvenilních candátů z rybníků do intenzivní akvakultury. Předmětem sledování bylo, zda na přežití ryb má vliv hustota a velikost nasazeného plůdku. K pokusu byl vyčleněn rybník o celkové výměře 2,75 ha-1. Nasazeno bylo 810 tisíc váčkového plůdku. Sloveno bylo 83 tisíc rychleného plůdku. Celkově přežilo 10,25 % Car. Doba odchovu byla 48 dnů. Ryby byly velikostně roztříděny do 2 skupin: Skupina A o průměrné délce 70,47 ? 6,05 mm a hmotnosti 3,36 ? 0,65 g. Skupina B o průměrné velikosti 47,63 ? 3,75 mm a hmotnosti 0,81 ? 2,66 g. Ryby byly krmeny podle metody tzv. ?co - feeding? patentky(Chyromosus plumosus) s přídavkem suchého granulovaného krmiva po dobu 5 dnů. vliv velikosti a hustoty obsádky adaptovaných ryb na jejich přežití (%) a míru kanibalismu (%). Ve všech ctyřech obdobích jsem vyhodnocoval efektivitu intenzivního chovu adaptovaných juvenilních candátů v recirkulačním systému experimentálního zařízení FROV JU, což zahrnovalo přežití odchovávaných ryb, jejich růst (SGR) a krmný koeficient (FC) v průběhu jejich odchovu.
|
host ::
RSS.