|
|
Funkční poruchy pohybového aparátu u hráčů na české dudy
KORDÍK, Vojtěch
Fyzioterapie hudebníků, zejména hráčů na české dudy, je málo probádanou oblastí. Dudy představují specifickou zátěž pro pohybový aparát, když většina jejich váhy spočívá na jednom rameni a jsou fixovány k tělu a předloktí. Tato jednostranná zátěž může vést k různým funkčním poruchám a nepohodlí během hry i v běžném životě. Cílem této práce je identifikovat a popsat tyto poruchy a navrhnout účinné intervence fyzioterapeuta pro jejich zlepšení. Výzkum bude kvalitativní, zaměřený na 5-10 hráčů na dudy ve věku 10-25 let, kteří ukončili první cyklus vzdělání ve hře na dudy. Data budou získána porovnáním kineziologických rozborů probandů, včetně vyšetření bez nástroje a s nástrojem a palpace přetěžovaných svalů. Výsledky této práce mohou sloužit jako edukační materiál pro hráče na dudy, jejich učitele a rodiče. Dále mohou podpořit další výzkum v oblasti fyzioterapie u hudebníků s podobnými problémy. Touto prací se také může podpořit povědomí o důležitosti péče o pohybový aparát při hře na hudební nástroje, které mohou mít vliv na dlouhodobé zdraví a pohodu hráčů.
|
|
|
Funkční poruchy pohybového aparátu u žen s makromastií
ČIŽINSKÁ, Aneta
V bakalářské práci jsem se zabývala tím, jak ovlivňuje váha nadbytečné prsní hmoty pohybový aparát a jakým způsobem můžeme pomocí terapie tyto změny a funkční poruchy ovlivnit. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jaké nejčastější funkční poruchy postihují ženy s makromastií a následně stanovit krátkodobý a dlouhodobý rehabilitační plán. Provedla jsem rešerši dostupné literatury k danému tématu a vypracovala edukační brožuru. V teoretické části práce se zabývám definicí a klinickými obtížemi spojenými s makromastií. Dále popisuji anatomii samotného prsu a funkční anatomii oblasti hrudníku, ramenního pletence a následně pojednávám o samotné postuře. Na závěr popisuji funkční i svalové poruchy. V praktické části pracuji se třemi ženami, které trpí vlivem makromastie funkčními poruchami a bolestmi. Začali jsme vstupním kineziologickým rozborem, který obsahoval anamnézu, základní vyšetření v podobě aspekce, palpace, měření rozsahů, zmapování těžiště, testování zkrácených svalů, svalových dysbalancí, posturální stability a dechového stereotypu. Následně jsem stanovila individuální krátkodobý rehabilitační plán, který probíhal po dobu dvou měsíců v podobě terapie a zadané cvičební jednotky. Na konci jsme provedly výstupní kineziologický rozbor a objektivní i subjektivní zhodnocení celého procesu. Poté byl stanoven dlouhodobý rehabilitační plán a předána edukační brožura (viz příloha 2). V rámci mé práce se ukázalo, že u žen s makromastií je dominantou posun těžiště vpřed a v důsledku toho dochází k napřímení bederní páteře a přetížení paravertebrálních svalů. Další problematikou bylo protrakční držení ramen, která jsou tažena hrudní fascií a svaly do vnitřní rotace. U všech probandek došlo během výzkumu ke zlepšení, které se však u každé jednotlivé projevilo v jiných oblastech.
|
|
|
Funkční poruchy hybného systému v populaci studentů fyzioterapie
Matocha, Jan ; Řasová, Kamila (vedoucí práce) ; Ragulová, Michaela (oponent)
Mezi fyzioterapeuty je vysoký výskyt muskuloskeletálních poruch, které jim narušují pracovní i osobní život. Podstatná část z nich přiznává, že obtíže spojené s muskuloskeletálními poruchami započaly již v době jejich bakalářského studia, což potvrzují výzkumy provedené na studentech fyzioterapie. Tato práce si dává za cíl zjistit výskyt jednotlivých funkčních poruch v populaci studentů fyzioterapie. Zkoumaný vzorek čítal 23 studentů v průměrném věku 20 let, mezi kterými byli dva muži a 21 žen. Funkční poruchy byly vyšetřovány studenty mezi sebou v rámci výuky v praktických hodinách předmětu Fyzioterapie I, dle metodiky vyučované na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Mezi vyšetřované poruchy v tomto výzkumu patří: stranové rozdíly mezi anatomickými obvody končetin, rozsahy pohybů v kloubech, trigger pointy, zkrácené svaly, hypermobilita a vadné držení těla. Nejčastěji zkrácenými svaly byly erectores trunci a svaly ze skupiny zadní strany stehen. Nebyl nalezen žádný významný rozdíl v rozsahu pohybu v kloubech mezi levou a pravou stranou, stejně tak nebyl nalezen žádný významný stranový rozdíl v obvodech končetin. Nejčastější patologie objevené aspekcí byly ve vadném postavení ramen, pánve a při vyšetření olovnicí laterálně. Z 56 svalů byly nalezeny trigger pointy bez motorické odpovědi v 39 %...
|
|
|
Vztah člověk a jeho pracovní prostředí - aplikovaná ergonomie ve vztahu k funkčním poruchám pohybového aparátu
KRUPIČKOVÁ, Nikola
Cílem této práce je za využití aplikované ergonomie spolu s fyzioterapeutickou intervencí ve strojírenské firmě, konkrétně ENGEL s.r.o. v Kaplici, zhodnotit pracovní prostředí a pomoci zaměstnancům od bolesti muskuloskeletálního aparátu. V teoretické části je zpracována problematika ergonomie a pracovních pozic, základní anatomie, teorie vzniku poruch muskuloskeletálního aparátu a nejčastějších onemocnění plynoucích ze špatných a neergonomických pozic během práce. Metodika sběru dat probíhala na půdě firmy Engel za spolupráce tří probandů. Na základě vstupního vyšetření se vybrala vhodná terapeutická intervence, tedy krátkodobý a dlouhodobý rehabilitační plán, která využívá edukaci vhodných pohybových stereotypů a ergonomických poloh během pracovních činností. Vstupní vyšetření obsahovalo odebrání anamnézy, fyzikálního vyšetření a vyplnění ergonomických dotazníků. Dále proběhlo zhodnocení pracoviště na základě ergonomických checklistů či testovacích baterií. Terapie probíhaly po dobu tří měsíců. Během každé návštěvy proběhla manuální terapie, korekce cviků z předešlého sezení a naučení cviků nových. Výstupní vyšetření proběhlo formou pohovoru po osmi terapiích a bylo porovnáno se vstupním vyšetřením. Tato práce může být využita jako edukační materiál pro kohokoliv se zájmem o tuto problematiku, ať fyzioterapeutům či laické veřejnosti.
|
|
|
Možnost fyzioterapie u funkčních poruch pohybového aparátu ragbistů
MARTINIAK, Martin
V bakalářské práci jsem se zabýval problematikou funkčních poruch pohybového aparátu u vybrané skupiny hráčů ragby a možností tyto poruchy zmírnit nebo odstranit, a to zejména prostřednictvím kompenzačních cvičení. Prvním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaké svalové dysbalance a poruchy pohybového aparátu se vyskytují u hráčů ragby, a druhým cílem bylo navrhnout kompenzační cvičení pro tyto svalové dysbalance u vybrané skupiny hráčů. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsem popsal ragby jako sport, jeho pravidla a zátěž hráčů během zápasu. Následně jsem se zabýval problematikou funkčních poruch a svalových dysbalancí a podrobně jsem se podíval na úlohu fyzioterapie v ragby. Tato část pojednává o nejčastějších zraněních, vybraných terapeutických metodách a kompenzačních cvičeních. Praktická část je založena na kvalitativním výzkumu tří hráčů z klubu RLC Orli Havlíčkův Brod. Výzkum započal anamnézou a vstupním kineziologickým rozborem složeným z různých vyšetření, jejichž účelem bylo identifikovat zkrácené a oslabené svaly a celkově stanovit pohybové insuficience; výsledky šetření jsem poté shrnul v kazuistikách. Na podkladě těchto vyšetření jsem navrhl kompenzační cvičení, které by mělo tyto problémy zmírnit nebo odstranit. Navrženou cvičební jednotku pod mým dohledem probandi cvičili jednou týdně po dobu 3 měsíců s tím, že měli za úkol navržené cviky provádět před a po každém herním tréninku, který měli 2x týdně. Vedle toho mohli dobrovolně absolvovat individuální cvičení doma. Následně byl proveden výstupní kineziologický rozbor a byl navrhnut dlouhodobý rehabilitační plán. Výsledky této práce ukazují, že ragby generuje specifické svalové dysbalance postihující většinu hráčů, a to především ve spodní polovině těla, kde jsou poruchy funkce největší. Mým cílem bylo edukovat hráče i trenérskou komunitu v problematice svalových dysbalancí. Práce může sloužit jako názorný edukační materiál pro orientaci v dané problematice jak odborníkům, tak i široké veřejnosti.
|
|
|
Ergonomie a fyzioterapie jakožto funkční jednotka k prevenci rozvoje muskuloskeletálních onemocnění
COLLIN, Dominik
Muskuloskeletální onemocnění jsou onemocnění svalů, šlach, kloubů, kostí i nervů. Etiopatogeneze těchto onemocnění je multifaktoriální, roli jistě hraje i pracovní zátěž kombinovaná se specifickými pohybovými návyky a stereotypy daného jedince. Pod termín pracovní zátěž patří lokální a celková svalová zátěž, manipulace s břemeny a pracovní polohy v kombinaci s designem pracovní místa, pracovními pomůckami a například i fyzikální a chemické faktory, jež ovlivňují pracovní pohodu pracovníka. Muskuloskeletální onemocnění mohou zasáhnout jakoukoliv část těla. Muskuloskeletální poruchy spojené s prací mohou způsobit vážné a dlouhotrvající zdravotní problémy, které zneschopní člověka jak v osobním, tak i pracovním životě. Ergonomie se zabývá vztahem člověk - pracovní prostředí - pracovní pomůcky. Snaží se zaměstnanci co nejvíce ulehčit prováděnou činnost tak, aby se v pracovním prostředí cítil co nejkomfortněji a zbytečně nepřetěžoval pohybový aparát. Z pohledu fyzioterapeuta hraje roli především lokální svalová zátěž, celková svalová zátěž, manipulace s břemeny a správná postura. V teoretické části práce je popsaná definice a rozdělení ergonomie, anatomie skeletu a svalu, postura, ergonomické požadavky v pracovní expozici, rizikové faktory a konec teoretické části byl věnován nejčastějším muskuloskeletálním zdravotním komplikacím spojeným s pracovní expozicí. Pro vytvoření praktické části jsem zvolil kvalitativní metodu výzkumu. Výzkum byl prováděn v ordinaci a na oddělení elektromontáže malých rozvaděčů, které je součástí firmy ENGEL strojírenská spol. s.r.o. Z tohoto oddělení byly pro výzkum vybrány tři probandky. Po provedení kineziologického rozboru a ergonomického šetření na pracovišti byl vytvořen individuální terapeutický plán a doporučení na ergonomické úpravy v pracovní expozici.
|
|
|
Vliv změny posturální stability na sílu respiračních svalů dospělých jedinců s funkční poruchou pohybového systému
ŠIGUTOVÁ, Anežka
Bakalářská práce se zabývá zkoumáním vlivu změny posturální stability na sílu respiračních svalů u dospělých jedinců s funkční poruchou pohybového systému. Tato práce se skládá ze dvou částí. Teoretická část bakalářské práce je nejprve věnována dechu, jeho řízení, stereotypu dýchání a dýchacím svalům. Velká část je také věnována bránici, která má nejen dechovou, ale také posturální funkci a jejímu vztahu k postuře. Následně se zabývá definicí a ontogenezí postury a jejímu významu, posturální stabilitou, stabilizací a reaktibilitou. Dále je popsán hluboký stabilizační systém a jeho složky. V poslední části je zpracována problematika funkčních poruch a nejčastěji využívané metody terapie funkčních poruch pohybového systému. Praktická část práce je zpracována formu kvalitativního výzkumu a je tvořena třemi kazuistikami. Všechny vyšetřované osoby jsou ženy ve věku 21 až 23 let. Jako první jsem provedla vstupní vyšetření, kde jsem vyšetřovala především kvalitu posturální stability a měřila sílu respiračních svalů pomocí triflow spirometru. S každým pacientem proběhlo dohromady šest schůzek. Při poslední bylo provedeno výstupní vyšetření. V rámci celé skupiny nebyla zjištěna významná změna síly respiračních svalů při změně posturální stability, ale byla zaznamenána změna při vyšetření stereotypu dýchání a bráničního testu. Tato bakalářská práce může sloužit jako inspirace fyzioterapeutických postupů při léčbě funkčních poruch a možnostech ovlivnění posturální stability a respiračních svalů.
|
|
|
Možnosti fyzioterapie u funkčních poruch z nadměrné hlasové zátěže u zpěváků
BÁRTOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce je zaměřena na možnosti fyzioterapie u funkčních poruch z nadměrné hlasové zátěže u zpěváků. Funkční poruchy z nadměrné hlasové zátěže jsou velmi častou, ale také opomíjenou problematikou hlasu. Tyto poruchy vznikají častým přemáháním hlasivek mluvním i zpěvním hlasem zejména z důvodu špatné techniky hlasu. Funkční hlasové poruchy se vyskytují u hlasů neškolených, ale i u hlasů profesionálů. Pokud hlasové přetížení není léčeno, může docházet k vzniku fonastenie, hyperkinetické dysfonie nebo hypokinetické dysfonie. Pokud se pacient ani v tomto případě neléčí, může docházet k nevratným organickým změnám hlasového aparátu. U funkčních hlasových poruch dochází k dyskoordinaci jednotlivých částí hlasotvorného ústrojí, k hyperaktivitě výdechového svalstva, extralaryngeálních svalů a adduktorů hlasivek. Léčba funkčních poruch z nadměrné hlasové zátěže spočívá v odstranění primárních příčin vzniku. Je důležitá reedukace hlasu za pomoci hlasového cvičení a reedukace souvisejícího tělesného systému. Cílem práce je zmapování možností fyzioterapie u funkčních poruch z nadměrné hlasové zátěže u zpěváků a návrh cvičební jednotky jako prevence funkčních hlasových poruch. V teoretické části se bakalářská práce zabývá hlasem, anatomií hlasotvorného aparátu a jeho funkcí. Jsou zde popsány funkční poruchy hlasu, jejich příčiny a způsoby léčení. Dále se bakalářská práce zaměřuje na popis možností fyzioterapie, které lze využít u funkčních poruch z nadměrné hlasové zátěže. Praktická část bakalářské práce je rozdělena do dvou částí. První část je zpracována formou kvalitativního výzkumu. Výzkumný soubor tvoří dva zpěváci s opakovanými problémy přetížených hlasivek. Výzkumný soubor podstoupil vstupní a výstupní kineziologický rozbor a podle zjištěné problematiky byl vytvořen návrh terapie. Na oba pacienty terapie působila pozitivně a došlo u nich ke zlepšení. Druhá část je zpracována formou kvantitativní. Výzkumný soubor tvoří 100 amatérských i profesionálních zpěváků, kteří vyplnili dotazník zaměřený na vzdělání dotazovaných v pěveckém oboru, na jejich subjektivní názor na správné provedení zpěvu, dále se otázky týkají hlasových poruch a metod jejich léčby, dotazník obsahuje i krátký subjektivní test hlasového přetížení. Dotazník mapuje informovanost zpěváků a výskyt hlasových poruch mezi dotazovanými. Dle výsledků dotazníku lze tvrdit, že edukace zpěváků je stále nedostačující. Podle výsledků dotazníku byla sestavena příručka pro zpěváky, za účelem předcházet hlasovým poruchám za pomoci prevence a informovat zpěváky o funkčních poruchách hlasu.
|
|
|
Možnosti kompenzačního cvičení pro mladé krasobruslařky
HUMLEROVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá problematikou držení těla mladých krasobruslařek a kompenzačním cvičením, které slouží k prevenci či napravení včasných funkčních pohybových poruch. Prvním cílem této bakalářské práce je dle posouzení zatížení pohybového aparátu navrhnout a vytvořit program kompenzačního cvičení pro mladé krasobruslařky, druhým je zhodnotit jeho efektivitu u vybrané skupiny krasobruslařek a závěrečným cílem je vytvořit edukační brožuru pro autoterapii. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část obsahuje seznámení se základy a pravidly kompenzačního cvičení. Práce dále nastiňuje obecné informace a historii krasobruslení, nejčastější svalové dysbalance a funkční poruchy pohybového systému při krasobruslení. Praktická část obsahuje metodiku, jež byla vypracována formou kvalitativního výzkumu, a jeho součástí jsou kazuistiky čtyř děvčat z oddílu synchronizovaného bruslení v Jihlavě. Výzkum obsahuje anamnézu, která byla odebrána formou polostrukturovaného rozhovoru, a kineziologické vyšetření. Následně z těchto informací byly vytvořeny kazuistiky a dle jejich posouzení jsem navrhla a vypracovala cvičební jednotku kompenzačního cvičení. Po několika týdnech v rozmezí 2-3 měsíců jsem zhodnotila efektivitu tohoto cvičení. Tato práce může posloužit jako zdroj informací nejčastějších funkčních problémů, se kterými se mladé krasobruslařky obvykle setkávají. Dále ji lze uplatnit jako edukační materiál, který mohou využít fyzioterapeuti, trenéři či samotné krasobruslařky.
|
|
|
Možnosti fyzioterapie svalových dysbalancí u rekreačních běžců
HAVLOVÁ, Eliška
Bakalářská práce se věnuje problematice svalových dysbalancí u rekreačních běžců a možnostem jejich ovlivnění z hlediska fyzioterapie. V teoretické části jsou popsány svalové dysbalance, jejich důsledky a nejčastější typy. Dále jsou zmíněny svalové řetězce a jejich funkční propojení. Popsán je zde také hluboký stabilizační systém (HSS) a to jak anatomie svalů, které HSS utvářejí, tak i jeho fyziologická a patologická funkce. Následně je v práci zpracována kapitola o běhu, kde je zmíněna například běžecká technika, obuv či běžecká zranění, a kapitola o souvislosti funkčních svalových dysbalancí a běhu. Na závěr teoretické části práce jsou uvedeny vhodné fyzioterapeutické metody a postupy. Mezi cíle bakalářské práce patří popsání nejčastějších svalových dysbalancí u rekreačních běžců a sestavení vhodné kompenzační cvičební jednotky pro rekreační běžce. Praktická část bakalářské práce je zpracována formou kvalitativního výzkumu, který je tvořen formou kazuistik. Výzkumný soubor je složen ze čtyř rekreačních běžců, konkrétně dvou žen a dvou mužů. Tito rekreační běžci běhají pravidelně, a to alespoň 2x týdně po dobu jednoho roku. Na začátku výzkumu, který trval 3 měsíce, bylo provedeno vstupní vyšetření zahrnující anamnézu a kineziologický rozbor. Na základě vyšetření probíhala terapie, která zahrnovala kompenzační cvičení a některá manuální ošetření. Po třech měsících byl proveden výstupní kineziologický rozbor a celkové zhodnocení terapie. Při výstupním vyšetření byly zaznamenány změny pohybového aparátu a držení těla u všech probandů. Došlo především k lepší aktivitě HSS, stabilizaci klíčových kloubů a také k ovlivnění některých zkrácených svalových skupin. Tato práce může sloužit jako ukázka možnosti fyzioterapie svalových dysbalancí u rekreačních běžců. Dále může být zdrojem některých informací ohledně problematiky běhu v souvislosti s pohybovým aparátem pro laickou i odbornou veřejnost.
|
host ::
RSS.