|
| |
|
|
DETEKCE BIOMECHANICKÉ ODEZVY HLAVY NA EXTRÉMNÍ ZÁTĚŽ
Fanta, Ondřej ; Jelen, Karel (vedoucí práce) ; Kovanda, Jan (oponent) ; Hynčík, Luděk (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Disertační práce březen 2014 Ondřej Fanta ABSTRAKT Název: Detekce biomechanické odezvy hlavy na extrémní zátěž Cíle: Cílem práce bylo zmonitorovat současný stav poznání v problematice closed head injuries, resp. v oblasti kontaktních a bezkontaktních nárazů, stanovit vhodné biomechanické ukazatele pro detekci a analýzu vnitřní mechanické odezvy na základě vnější mechanické zátěže a zhodnotit specifické okolnosti, které mohou výsledná kriteria poranění ovlivnit zejména pak s přihlédnutím na vlastní reakci organismu před nárazem. Metody: Do zpracované critical review byly zahrnuty a citovány zejména impaktované publikace a bibliografie světového charakteru v počtu více než 80 zdrojů. Na zkonstruovaném impaktoru byla provedena měření a analýza kontaktních nárazů. Na simulátoru nárazů analýza bezkontaktních nárazů. Mezi sledované biomechanické hodnoty patřily zejména kinematické údaje popisující pohyb hlavy vůči krku, resp. trupu, hodnoty zrychlení hlavy, kritéria poranění hlavy a aktivita vybraných svalů krku. Výsledky: Bylo sestaveno schéma procesu poranění hlavy a analýza dvou hlavních větví - kontaktních a bezkontaktních nárazů. Ukázalo se, že pro stanovení vnější mechanické odezvy hlavy je důležitým parametrem aktivita svalů krků, resp. očekávání...
|
|
|
DETEKCE BIOMECHANICKÉ ODEZVY HLAVY NA EXTRÉMNÍ ZÁTĚŽ
Fanta, Ondřej ; Jelen, Karel (vedoucí práce) ; Kovanda, Jan (oponent) ; Hynčík, Luděk (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Disertační práce březen 2014 Ondřej Fanta ABSTRAKT Název: Detekce biomechanické odezvy hlavy na extrémní zátěž Cíle: Cílem práce bylo zmonitorovat současný stav poznání v problematice closed head injuries, resp. v oblasti kontaktních a bezkontaktních nárazů, stanovit vhodné biomechanické ukazatele pro detekci a analýzu vnitřní mechanické odezvy na základě vnější mechanické zátěže a zhodnotit specifické okolnosti, které mohou výsledná kriteria poranění ovlivnit zejména pak s přihlédnutím na vlastní reakci organismu před nárazem. Metody: Do zpracované critical review byly zahrnuty a citovány zejména impaktované publikace a bibliografie světového charakteru v počtu více než 80 zdrojů. Na zkonstruovaném impaktoru byla provedena měření a analýza kontaktních nárazů. Na simulátoru nárazů analýza bezkontaktních nárazů. Mezi sledované biomechanické hodnoty patřily zejména kinematické údaje popisující pohyb hlavy vůči krku, resp. trupu, hodnoty zrychlení hlavy, kritéria poranění hlavy a aktivita vybraných svalů krku. Výsledky: Bylo sestaveno schéma procesu poranění hlavy a analýza dvou hlavních větví - kontaktních a bezkontaktních nárazů. Ukázalo se, že pro stanovení vnější mechanické odezvy hlavy je důležitým parametrem aktivita svalů krků, resp. očekávání...
|
|
|
Biomechanická reflexe cervikokraniální oblasti při frontálním nárazu
Kozel, Jakub ; Jelen, Karel (vedoucí práce) ; Heller, Jan (oponent)
Název: Biomechanická reflexe cervikokraniální oblasti při frontálním nárazu Cíle: Cílem práce bylo analyzovat, v jakých parametrech se liší ATD model a lidský proband při frontálním nárazu. Charakterizovat pohyb hlavy, porovnat dosažené maximální rychlosti hlavy po nárazu a jejich vztah ke zrakovému kontaktu u probandů. Metody: Měření se zúčastnilo 8 probandů a model Manikin (ATD). U každého probanda byly naměřeny dva záznamy. První bez zrakové kontroly a druhý se zrakovou kontrolou. Manikin byl změřen dvakrát. Záznam byl pořízen třemi optickými kamerami Qualisys na simulátoru nárazu a zpracování proběhlo v programu Qualisys Track Manager. Sledovány byly tři markery, které byly umístěny na čele, rameni a vozíku. Výsledky:Výsledky ukázaly, že rychlost hlavy po nárazu je závislá na kontrole zrakem - u probanda bez zrakové kontroly dosahovala vyšších hodnot (4,94 m/s) než u probanda s kontrolou zraku (3,19 m/s). U modelu ATD byla rychlost 3,67 m/s. Stejně tak změna vzdálenosti mezi vozíkem a hlavou byla po nárazu vyšší u probanda, který neměl zrakovou kontrolu (210 mm) než u ATD (160 mm). Klíčová slova: Whiplash, frontální náraz, Qualisys, simulátor nárazu, cervikokraniální oblast
|
|
| |
host ::
RSS.