Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Rekonstrukce kosterního materiálu virtuálními metodami a její přínos v paleoantropologii
Veselá, Barbora ; Rmoutilová, Rebeka (vedoucí práce) ; Kotěrová, Anežka (oponent)
- ČJ Virtuální antropologie je multidisciplinární přístup ke zkoumání fosilního a kosterního materiálu kombinující znalosti z mnoha vědních oborů jako je biologie, matematika, anatomie či výpočetní technika. Fosilní materiál je často nekompletní, fragmentární a náchylný k poničení a virtuální metody přináší mnoho výhod oproti tradičnímu přístupu rekonstrukce kosterního materiálu. Zejména se jedná o lepší zachování původního fosilního a kosterního materiálu, který je už tak křehký, a lepší zachování objektivity při rekonstrukci. Virtuální metody umožnily velký pokrok ve výzkumu lidské evoluce a poznání minulosti.
Interakce rostlin a hmyzu ve spodním miocénu střední Evropy v paleoklimatologických a paleoekologických souvislostech
Knor, Stanislav ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Kvaček, Jiří (oponent) ; Mikuláš, Radek (oponent)
Paleoekologie vzájemných vztahů členovců a rostlin a jejich trofických asociací představuje velmi významný zdroj znalostí o fylogenezi a koevoluci obou skupin. Fosilní stopy herbivorie členovců na fosilních listech jsou zachovány ve formě tzv. typů poškození (Damage Types), seskupených do odlišných funkčně potravních skupin (FFGs). Rozmanitost a četnost tohoto typu interakcí byly v minulosti výrazně ovlivněny okolními environmentálními a klimatickými podmínkami. Tato studie byla zaměřena na bohaté paleobotanické soubory z oblasti mostecké pánve v severozápadních Čechách. Výzkum zahrnoval diagnózu jednotlivých typů poškození na základě jejich specifických morfologických znaků, počtu, velikosti, tvaru a rozmístění na povrchu listů. Poté následovalo statistické zpracování, které se zaměřilo zejména na rozdíly v četnosti a rozmanitosti typů poškození a funkčně potravních skupin mezi dvěma na sebe navazujícími fosiliferními celky, jmenovitě staršími uloženinami bílinské delty a stratigraficky mladšími břešťanskými jíly. V tomto směru byly potvrzené významné rozdíly, které se týkaly zejména vyšší četnosti a proporcionálního výskytu odlišných funkčně potravních skupin dosažených v souboru bílinské delty. Jedinou výjimkou byla tvorba hálek, která dosahovala v souboru břešťanských jílů až čtyřnásobně vyšší...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.